Článek
Helen Stephensová, nazývaná „Fulton Flash“, se narodila 3. února 1918 ve Fultonu v Missouri. Žila na farmě a byla zvyklá na tvrdé podmínky. Jak později uvedla: „Od doby, kdy jsem byla malé dítě, jsem byla ve výcviku, jen jsem to nevěděla.“ Do školy chodívala se sestřenicí, která tam jezdila na koni. Stephensová se držela třmene a běžela při ní. Výjimečných schopností mladé dívky si všiml Burton Moore, učitel tělocviku na střední škole ve Fultonu. Začal ji tedy trénovat na škvárové cestě před školou. V březnu 1935 se v St. Louis zúčastnila svých prvních závodů. Tepláky a boty si půjčila od známých. Vyhrála vrh koulí, vytvořila světový rekord ve skoku do dálky a na 200 metrů a vyrovnala světovou špičku na 50 metrů. Porazila Stellu Walshovou, která o tři roky dříve vyhrála olympijský závod v Los Angeles. Walshová to velmi špatně nesla.
Zlatá olympionička
Následující rok byla Stephensová vybrána Spojenými státy, aby je reprezentovala na olympiádě v Berlíně. Stala se tam senzací. Vyhrála zlatou medaili v běhu na 100 metrů. Její čas 11,5 sekund překonal světový rekord, nebyl ale uznán, neboť v čase závodu foukal silný vítr do zad. Walshová, která coby rodilá Polka závodila v polských barvách, byla druhá. Druhé zlato získala Stephensová jako členka vítězné štafety 4 × 100 metrů.
Po závodech se jí dostalo vřelé gratulace od samotného Adolfa Hitlera. Označil ji za pravý árijský typ, navrhl, aby závodila za Německo a zeptal se, zda by nechtěla strávit víkend v Berchtesgadenu. Odmítla.
Obviněna z podvodu
Vítězství mělo ještě jednu nepříjemnou dohru. Zvláštní zpravodaj polského listu Kurier Poranny označil Helen za muže. Poukázal na její nezvyklou výšku – atletka měřila 182 cm, na velká chodidla, klátivou chůzi a tvář bez úsměvu. Korespondent rozhořčeně obvinil olympijský výbor Spojených států, že vědomě povolil, aby v Berlíně běžel v ženském závodu muž. Obvinění bylo posledním výbuchem rivality mezi Helen Stephensovou a Stellou Walshovou, která začala již v březnu 1935, kdy Američanka porazila dosud neporaženou polskou běžkyni v St. Louis. Byl to přitom sám prezident Amerického olympijského výboru Avery Brundage, který před olympiádou navrhl, aby se všechny ženy, které se klání zúčastní, podrobily vyšetření za účelem určení jejich pohlaví. Novinové zprávy, které poukazovaly na skutečnost, že některé atletky nepůsobí ženským dojmem, mohlo by se proto ve skutečnosti jednat o hermafrodity, se objevovaly již několik let. Za pravdu jim navíc krátce před olympiádou daly dva případy, kdy se z úspěšných sportovkyň stali muži. Jednalo se o naši rekordmanku Zdenku Koubkovou, která na základě svých vlastních pochybností vyhledala lékaře. Výsledky vyšetření hermafroditismus potvrdily, Koubková podstoupila v roce 1935 operaci, stala se mužem a o veškeré rekordy přišla. Druhá atletka, jež se stala mužem, závodila za Anglii jako slečna Mary Edith Louise Weston. Šest let držela ženský titul ve vrhu koulí. Začátkem roku 1936 podstoupila operaci a stala se Markem Westonem. Také ona byla hermafroditem.
Toto ale nebyl případ Helen Stephensové. Vyšetření v jejím případě prokázala, že je vše v pořádku. Incident měl soudní dohru. Atletka polský časopis úspěšně zažalovala. A po téměř půl století se jí nakonec dostalo ještě jedné satisfakce. Pitva její sokyně Walshové prokázala, že to byla ona, kdo ve skutečnosti byl hermafroditem.
Vrhla se na basketbal
Stephensová krátce po olympiádě svět atletiky opustila a začala hrát basketbal. Také dále studovala. Od roku 1938 do roku 1952 byla majitelkou a manažerkou vlastního poloprofesionálního basketbalového týmu. Mnoho let pracovala ve výzkumné divizi americké letecké mapové a informační služby v St. Louis. Její dlouholetou partnerkou byla dietoložka Mabel O. Robbe. Zemřela v St. Louis dne 17. ledna 1994 ve věku 75 let.
