Článek
Na svět přišla dne 11. září 1917 v Plzni jako Pavla Moorová. Příjmení, pod nímž je známá divákům, vyvdala po sňatku s hercem Josefem Maršálkem. Vystudovala pražskou konzervatoř a v roce 1941 nastoupila angažmá na Kladně, odešla ale již po roce do Pardubic. Do roku 1946 si ještě stačila zahrát i v Hradci Králové. Po čtyřleté pauze se v roce 1950 stala na dlouhých třicet let členkou libeňského Divadla S. K. Neumanna, dnešního Divadla pod Palmovkou, z něhož odešla do důchodu. Během svého divadelního působení ztvárnila řadu významných rolí v českém i světovém repertoáru.
Filmaři ji nedocenili
Film její talent nedokázal využít, setkávala se s ním sice i několikrát ročně, vždy ale v malých úlohách. V roce 1955 paradoxně na stříbrném plátně debutovala hlavní ženskou rolí manželky titulního hrdiny Silvestra Čápa, kterého hrál Vlasta Burian, v komedii Miroslava Cikána Muž v povětří. Pak na ni ale již čekaly jen různé role tet, matek a manželek.
Filmovým divákům se do paměti nejvíce vryla coby zlá a lakomá Pandrholová, manželka Pandrholy ztvárněného Rudolfem Hrušínským, v nesmrtelné pohádce Martina Friče Dařbuján a Pandrhola. Několikrát ji do svých filmů obsadil i režisér Jiří Menzel. Objevila se coby matka v povídkovém filmu Perličky na dně, ředitelku představovala v dalším povídkovém filmu Zločin v dívčí škole a matkou hlavního hrdiny s tváří Václava Neckáře byla v oscarovém filmu Ostře sledované vlaky.
Slávu jí přinesl kontroverzní seriál
Naposledy se na velkém plátně objevila v roce 1979 v úloze ředitelky školy v rodinném filmu Věry Plívové-Šimkové Brontosaurus. S televizí ale spolupracovala ještě o téměř deset let déle. Ani ta jí ale nikdy nedala dostatečný prostor k tomu, aby divákům mohla naplno předvést svůj talent tak, jako tomu bylo na divadle. Nicméně byla to právě televize, která ji patrně do veřejného povědomí dostala nejvíce. Pavla Maršálková hrála totiž v celé řadě seriálů, které se vždy těšily velké divácké sledovanosti. K vidění byla v Hříšných lidech města pražského, v F. L. Věkovi, Hostinci U koťátek, Ženě za pultem, Stříbrné pile, Poručíku Petrovi, Malém pitavalu z velkého města, Synech a dcerách Jakuba Skláře či Druhém dechu. Pravidelně se objevovala i v populárních Bakalářích.
Patrně vůbec nejvíce ale v divácké paměti utkvěla jako matka hlavního hrdiny policisty Jana Zemana, představovaného Vladimírem Brabcem, v kontroverzním normalizačním seriálu režiséra Jiřího Sequense Třicet případů majora Zemana, který byl natáčený v rozmezí let 1974 až 1979. Pavla Maršálková se objevila již v úvodním dílu Smrt u jezera a pak se připomněla ještě v pěti dalších, včetně závěrečné epizody Růže pro Zemana. Seriál byl ve své době nesmírně oblíbený a často reprízovaný. Své diváky a obdivovatele si udržel i po změně režimu, jemuž byl v některých dílech silně poplatný. Tvář Pavly Maršálkové tak zná téměř každý.
S televizní tvorbou se herečka rozloučila v roce 1988 seriálem Druhý dech. Zemřela 21. dubna 1990 v Praze ve věku nedožitých sedmdesáti tří let.
Zdroje:
