Článek
V roce 1983 vznikla pod režijní taktovkou režiséra Petra Švédy pohádka O statečném kováři. Příběh s tajemnou atmosférou vycházel z knižní předlohy Boženy Němcové Neohrožený Mikeš. Vypravuje o mladém kováři Mikešovi, který se vydává do světa na zkušenou ve společnosti mlynářského pomocníka Matěje a pacholka Ondry. Na vandru se dozvídají o třech záhadně ztracených princeznách a rozhodnou se je vyhledat. V cestě jim stojí zlomyslná babizna, kouzla a nástrahy Černého krále, ale především jejich vlastní touhy a pokušení. Zatímco Mikšův charakter zůstává během pátrání stále pevný, jeho společníci podléhají lákavým iluzím a kouzlům, čímž odhalují, že jim jde především o jejich vlastní prospěch. Film se natáčel na jižní Moravě. Domov kováře Mikeše a některé další scény se natáčely ve strážnickém skanzenu. V hlavní roli Mikeše se představil Pavel Kříž, jeho nedobré druhy si zahráli Václav Knot a Ján Króner, starého kováře hrál Vlado Müller a Černého krále uhrančivý Petr Čepek.
Krásná princezna byla zakleta do podoby ošklivé babizny
Role princezny zakleté do podoby ohyzdné babice připadla Martině Gasparovičové, dnes vystupující pod jménem Martina Ema Gasparovič. Ta se tak zařadila do dlouhého seznamu českých filmových princezen a svou krásou se těmi ostatními rozhodně nenechala zahanbit.
Budoucí herečka se narodila dne 9. ledna 1961 v Praze na Malé Straně do početné rodiny malířky, ilustrátorky a sochařky Emy Blažkové Gasparovičové a Martina Gasparoviče. Měla ještě další tři starší sourozence, sestru a dva bratry. Již ve školce se začala věnovat klasickému baletu v přípravce Národního divadla, později přibrala i step, zpívala v Dětském pěveckém sboru Českého rozhlasu a nakonec začala také soutěžit ve společenském tanci. Přes tento svůj nesporný talent se ve studiích zprvu ubírala zcela neuměleckým směrem. V letech 1976 až 1980 navštěvovala Střední zdravotnickou školu na Praze 1 a měla se stát zubní laborantkou. Kumšt ale nakonec přece jenom zvítězil. Po maturitě se proto Martina přihlásila ke studiu herectví na DAMU. Obor absolvovala v roce 1984. Profesionální angažmá získala v Divadle Vítězného února v Hradci Králové. První hereckou příležitost jí poskytl Václav Vorlíček v komedii z roku 1982 Zelená vlna. Ve stejném roce se objevila ještě ve slovenském filmu Na konci dialnice.
Před velkými rolemi dala přednost rodině
Nejslavnější role, zakletá princezna z pohádky O statečném kováři, ji čekala hned následujícího roku. V roce 1984 si ji vybral režisér Antonín Kachlík do role číšnice Julinky, která se v poválečném období vydává hledat štěstí do severomoravského pohraničí, ve filmu Kouzelníkův návrat. V televizní pohádce O houslích krále snů si v roce 1986 zahrála dívku Markétu.
Kromě toho ji diváci mohli spatřit kupříkladu v komediích Mladé víno, Nejistá sezóna a Anděl svádí ďábla.
Martina Gasparovičová
Poté, co se provdala za novináře, dramaturga a scénáristu Martina Bezoušku, začala spíše preferovat rodinný život a filmování šlo na vedlejší kolej. Postupně se jí narodily čtyři děti, synové Jan, Patrik a Jáchym a dcera Anna. Ta je dnes také herečka, jeden ze synů je zvukařem a druhý asistentem produkce. Manželství s Martinem Bezouškou ale bohužel nakonec nevydrželo.
Během péče o početnou rodinu Martina Gasparovičová sem tam nějakou menší roli přijala, naplno se ale herectví nevěnovala. Když po letech v domácnosti chtěla navázat tam, kde skončila, žádná nabídka na větší roli se již nekonala. Nejspíš bylo důvodem právě především to, že byla mimo hereckou branži příliš dlouho.
Přesto se s ní filmoví i televizní diváci dodnes mohou tu a tam setkat, vždy ale jen v epizodních rolích. Zahrála si třeba v Kytici nebo v Bestiáři. V pohádce Řachanda povýšila na královnu. Opakovaně dostala drobnou úlohu v seriálech. Zahrála si kupříkladu v Případech 1. oddělení, Rodinných vztazích nebo v Doktoru Martinovi. Naposledy se takto objevila v Jitřní záři.
Našla se ve výuce řeči
Dnes Martina Gasparovičová působí především jako asistentka jevištní mluvy na Katedře činoherního divadla DAMU. Učit zde začala v roce 2014. Od roku 2016 zároveň přednáší na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy na Univerzitě třetího věku. Posluchači se s ní mohli setkat v programech Mluvit či nemluvit, Cesta k úspěchu je dlážděná slovy, Slovo jako lék i zbraň, Mluvím, tedy jsem a Je to pravda odvěká, slova dělaj člověka. Aby toho nebylo málo, od roku 2018 vyučuje herečka také na Konzervatoři a střední škole Jana Deyla a na Mezinárodní konzervatoři Praha. Přednáší i na Diplomatické akademii a v Planetáriu a hvězdárně Praha. Lektoruje semináře hlasové a mluvní výchovy na Loutkářské Chrudimi, slouží rovněž jako lektorka liturgického čtení Církve československé husitské v kostele svatého Mikuláše na Starém Městě v Praze a spolupracuje s amatérskými divadelními soubory.
Před čtyřmi roky Martina Gasparovičová prošla křtem a přijala jméno Ema po mamince. Odtud pochází její výše zmíněná podoba jména - Martina Ema Gasparovič.
Zdroje:
