Článek
První dovolená v Jugoslávii, první dítě, první vůz. Kdo by si nepamatoval na učitele hudby Libora Hájka, snoubence půvabné Aleny v podání herečky Evy Vejmělkové, který měl společný život dopředu naplánovaný do sebemenšího detailu a pečlivě zakreslený v harmonogramu. Systematický učitel je patrně tou nejslavnější rolí herce Rostislava Kuby.
Léta byl posilou Semaforu
Kuba je rodákem z Mostu. Na svět tu přišel dne 22. prosince 1948, byl tak v podstatě jakýmsi předčasným vánočním dárkem. Herectví jej lákalo vždy. V polovině šedesátých let začínal jako elév na divadelním jevišti ve svém rodném městě. Později se odhodlal ke studiu herectví na pražské DAMU, kterou absolvoval v roce 1976 a přijal angažmá v Městských divadlech pražských, odkud po čase přešel do Semaforu, v němž strávil dlouhých jedenáct let ve skupině Josefa Dvořáka.
V druhé polovině sedmdesátých let jej objevily film i televize. Zřídka sice získal větší roli, byl však natolik vytížen těmi menšími, že jeho tvář se stala brzy velmi známou. Z rolí, v nichž se objevil, lze připomenout mladého tajemníka národního výboru v seriálu Muž na radnici či četaře Koudelku ve filmu Drsná planina. Hrál i v seriálech Sanitka, Třetí patro, Chlapci a chlapi či Bylo nás šest. Opravdu výraznou roli mu ale poskytl až Dušan Klein, když jej v komedii Jak básníkům chutná život obsadil do role Libora Hájka, který svůj život vtěsnal do harmonogramu a naplánoval do detailu. Kdyby ničím jiným, tak díky této jedné jediné roli se Rostislav Kuba zapsal do dějin české kinematografie.
Hrával i s Mládkem
Když opustil stálé angažmá v Semaforu, vystřídal v průběhu devadesátých let několik dalších scén, na nichž vystupoval jako stálý host, větší spolupráci navázal s Divadlem Jiřího Grossmanna, účinkoval také v zájezdovém souboru Prozatímního divadla Františka Ringo Čecha. Spolupracoval rovněž s Ivanem Mládkem. „Rosťa je bezva kluk, srandista, vynikající herec,“ prozradil tehdy bavič Václav Upír Krejčí, který se právě u Ivana Mládka s Kubou potkával.
V devadesátých letech se Kuba ještě objevil v televizních seriálech Bylo nás pět, Draculův švagr, Život na zámku, Případy detektivní kanceláře Ostrozrak či Pojišťovna štěstí. Menší roli šéfa ochranky ztvárnil ve filmu Ceremoniář a listonošem byl v dramatu Všichni moji blízcí. Úplně naposledy se objevil v komediálním sitcomu Ivana Mládka Noha 22 z roku 2011.
Své vzpomínky svěřil knihám
V devadesátých letech se kromě filmu, televize a divadla věnoval příležitostně i dabingu a divadelní režii. Kromě toho publikoval rovnou dvě vzpomínkové knihy, a sice Slavné herecké historky a Nedotknutelní aneb Jak jsem potkal hvězdy.
Herec před časem předělal mozkovou příhodu, ze které se naštěstí zotavil, poté mu ale zemřela manželka, z veřejného života se proto stáhl a v kontaktu s ním není ani většina jeho známých. Nikdo tak neví, jak se mu dnes žije.
Zdroje:
