Článek
Rúth Lányová spatřila světlo světa v roce 1925 v Marangu, u jezera Tanganika, na území dnešní Tanzanie. V době jejího narození se jednalo o součást Britské východní Afriky.
Lányové pocházeli z Uher, ale v Čechách žili již od počátku 19. století
Rúth byla dcerou Martina Bohdana Lányho, potomka původem uherského šlechtického rodu, který se na počátku 19. století usadil v Čechách a na Moravě. Otec Martina Bohdana, Karel Eduard Lány, působil jako evangelický farář v Černilově nedaleko Hradce Králové. Martin Bohdan vystudoval vyšší hospodářskou školu v Chrudimi a zemědělskou fakultu v Lipsku. Toto německé město rozhodlo o jeho životním osudu. Setkal se zde totiž s ředitelem evangelického misijního ústavu, a po krátké době se rozhodl vstoupit do služeb Lipské misijní společnosti, jejíž hlavní působiště bylo v západní Indii. Od roku 1892 však tato společnost rozšířila svoje působiště rovněž na území tehdejší Německé východní Afriky, do oblasti v okolí Kilimandžára, kde žil černošský kmen Džaggů. Dne 5. října 1895 odjel téměř dvacetiletý Martin Bohdan Lány na východ Afriky. Jeho působištěm se stala misijní stanice Mamba na úpatí hory Kilimandžáro.
Martin Bohdan Lány s rodinou
Měli farmu v Africe
Po osmi letech, v roce 1903, se vrátil na dovolenou do Čech, a oženil se s dcerou evangelického faráře Emmou Pospíšilovou. Po ukončení misijní činnosti v Africe již zůstal. Zakoupil farmu v Marangu, pěstoval kávu, choval skot a obchodoval s kožešinami, které dodával firmě Schmidt do Prahy. Vedl v Marangu truhlářskou školu. Bohatě rovněž zásoboval pražské Náprstkovo muzeum, a sice předměty spojenými s africkými domorodci.
Obrázky z Tanganiky z roku 1914
V době první světové války, v roce 1915, byl Martin Bohdan Lány jakožto rakousko-uherský státní příslušník Angličany internován v táboře Sidi-Bisher nedaleko Alexandrie v Egyptě, zatímco jeho manželka byla s dětmi držena půl roku v Mombase. Po skončení války byl Martin Bohdan deportován do Československa, kde nuceně zůstal až do roku 1921. Teprve poté se mohl vrátit na svoji zpustlou farmu. Později se přestal věnovat farmaření a vrhl se do nového moderního oboru podnikání. Oblast východní Afriky začala být vyhledávaným cílem turistů, kteří přijížděli za divokou africkou faunou, podmanivou přírodou a exotickou kulturou. Manželé Lányovi si proto na úpatí Kilimandžára otevřeli penzion Boarding-Hause, jenž sloužil jako výchozí stanice pro výstupy na vrchol nejvyšší africké hory.
Na vrchol již v šestnácti
Manželé postupně přivítali na svět pět dětí. Jedním z nich byla již zmíněná Rúth. V roce 1941, když jí bylo pouhých čtrnáct let, poprvé vystoupala na Kilimandžáro, tedy do výšky 5 895 metrů nad mořem. Stala se tak první Evropankou, jejíž výstup na vrchol byl zaznamenán, a rovněž nejmladší ženou, která horu zdolala. Po druhé se na nejvyšší bod Afriky vypravila o sedm let později. Stalo se tak při příležitosti návštěvy slavných československých cestovatelů Miroslava Zikmunda a Jiřího Hanzelky, kteří se zde zastavili během své výpravy po Africe s automobilem Tatra T 87. Na cestě vzhůru do kopce je nedoprovázela jen Rúth Lányová, ale také v keňském Nairobi usídlení Češi, a sice grafička Helena Lukešová a cestovatel Stanislav Škulina. Skupina pak na vrcholu hory vztyčila československou státní vlajku.
Tatra 87, ve které Hanzelka a Zikmund cestovali Afrikou, je dnes v Národním technickém muzeu
Mluvila dokonalou češtinou
Rúth Lányová se posléze provdala jako Saltová a v následujících letech převzala provoz rodinného penzionu Boarding-Haus. Postupem času se u ní doma pod majestátním Kilimandžárem zastavily i další československé výpravy, které vždy vítala libozvučnou češtinou. Jednalo se kupříkladu o expedici Lambaréné, která na africký kontinent zavítala v roce 1968, aby dopravila léky do nemocnice Alberta Schweitzera, a o výpravu Tatra kolem světa, která se u Rúth Lányové zastavila v roce 1989. Účastníkem obou zmíněných výprav byl kameraman Jiří Stöhr, který později vzpomínal na zajímavé historické okolnosti. Když na Kilimandžáro vystoupal poprvé, tak po návratu zjistil, že právě ve chvíli, kdy byl na vrcholu hory, byl zvolený prezidentem republiky Ludvík Svoboda. Během své druhé výpravy na černý kontinent, právě v době, kdy byl společně s ostatními členy expedice na návštěvě u paní Lányové, stal se prezidentem pro změnu Václav Havel.
Kdy Rúth Lányová zemřela, není známo. Kromě ní měli Lányovi ještě jednu dceru, Eriku, která stejně jako Rúth zůstala v Africe a věnovala se provozování rodinného penzionu. Nejstarší syn zemřel v mladém věku, druhý se odstěhoval do Nairobi a třetí se usadil ve Spojených státech.
V padesátých letech minulého století se rodina Lányů spojila obchodně s rodinou důstojníka Franka Brice-Bennetta. V devadesátých letech pak Frankovi potomci převzali od Lányových penzion a pod názvem Marangu hotel jej dodnes provozují. Podnik stále patří mezi oblíbené výchozí body pro výstup na horu Kilimandžáro.
Zdroje:
