Hlavní obsah
Věda a historie

Šavlozubá veverka Scrat z animovaného filmu Doba ledová skutečně žila, tedy spíše její dvojník

Foto: Paleoninja/Wikimedia Commons/CC BY-SA 4.0

Oblast Río Negro

Cronopio je vyhynulý rod malých hmyzožravých savců žijících před necelými sto miliony let v oblasti Río Negro v Argentině. Jeho jediným druhem je Cronopio dentiacutus, který se nápadně podobá slavné filmové šavlozubé veverce.

Článek

Kdo by neznal Scrata, roztomilou šavlozubou veverku z animovaného filmu Doba ledová z roku 2002. Je posedlá žaludy a její snaha dostat se k nim obvykle vede k různým přírodním katastrofám. Veverka Scrat se stala velice populární postavou, objevila se i v dalších dílech série a dnes je doslova ikonou. Kromě filmů se veverčák Scrat objevil i v krátkých filmech, videohrách a reklamách.

Vznikla ve fantazii svých tvůrců

V době, kdy byla šavlozubá veverka stvořena, se jednalo o pouhé dílo fantazie. Na rozdíl od dalších animovaných postav série Scrat neměl žádný blízký fosilní protějšek z reálného pravěku. V roce 2011 se to ale změnilo a veverka se dočkala svého skutečného pradávného dvojníka. Jihoameričtí vědci totiž objevili devadesát čtyři milionů let staré fosilní pozůstatky zvířete, které šavlozubou veverku více než nápadně připomíná. Žilo na území dnešní provincie Río Negro v Argentině ve stínu dlouhokrkých dinosaurů.

Foto: Nobu Tamura/Wikimedia Commons/CC BY-SA 3.0

Cronopio

Savec velký asi jako myš měl dlouhý úzký špičatý čenich a šavlovitě zakřivené špičáky, kterými zřejmě propichoval těla hmyzu a další podobné drobné živočichy. Žil dávno před duby, takže na žaludy je určitě neměl. Velké zuby mohly sloužit také například při námluvách nebo při bojích o teritorium.

S veverkami ale tento pradávný tvoreček neměl nic společného a nebyl příbuzný ani jiné skupině žijících savců. Palentologové mu dali jméno Cronopio dentiacutus a zařadili jej do řádu Dryolestida, který zahrnuje vymřelé savce příbuzné jak vačnatcům, tak placentálním savcům.

Jméno mu dal spisovatel

Dryolestidi jsou známí z jurské Evropy a Severní Ameriky, v Jižní Americe však přežili konec druhohor a vydrželi i na počátku kenozoika. Z dryolestidů se zpravidla nacházejí jen zuby, ale tentokráte paleontologové objevili i dvě lebky. Nález tak posunul známou dobu výskytu dryolestidů v Jižní Americe o šedesát milionů let hlouběji do minulosti.

Foto: Hemiauchenia/Wikimedia Commons/CC BY-SA 4.0

Lebka zvířete

Rodové jméno maličkého šavlozubého savce je odvozeno od jedné z literárních postav slavného argentinského spisovatele Julio Cortázara. Druhové dentiacutus pak doslova znamená ostrozubý. Výrazné špičáky tohoto savce totiž do značné míry skutečně připomínají slavnou postavu praveverky Scrata. Paleontolog Guillermo Rougier komentoval podobnost tvora s fiktivní figurou těmito slovy: „To jen ukazuje, jak rozmanití jsou starověcí savci, že si dokážeme jen představit nějakého bizarního tvora a později najít něco vypadajícího přesně jako on.“

Vědci prý dokonce zvažovali, že fosilii po slavném filmovém Scratovi pojmenují, k tomu ale bohužel nakonec nedošlo.

Zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz