Článek
Markýz de Bois-Doré je francouzský televizní seriál z roku 1976 založený na historickém románu George Sand. Příběh sepsaný v roce 1857 zrežíroval Bernard Borderie. Spolu s filmy o Angelice je považován za jedno z jeho nejúspěšnějších děl.
Příběh z doby kardinála Richelieu
Děj nás zavádí do Francie první poloviny 17. století, do doby vlády Ludvíka XIII., doby poznamenané pronásledováním hugenotů a intrikami mocného kardinále Richelieu. Hlavní postavou je pohledný stárnoucí šedesátník Sylvain, markýz z Bois-Doré, společník zesnulého francouzského krále Jindřicha IV. Po smrti panovníka se musel vzdát své kalvínské víry a přijmout katolicismus, ačkoli tajně sympatizuje s protestanty. Žije ve výslužbě na svém hradě Bois-Doré. Markýz hluboce miluje ovdovělou Lauriane de Beuvre, dceru svého přítele a souseda, o třicet let mladší než on. Chce si ji vzít za ženu. Krásná žena jej však žádá o několik let odkladu a důkaz, že je hoden její lásky.
Ludvík XIII.
Markýz jednoho dne zachrání osmnáctiletého mladíka Mária, který se nacházel se svou pěstounkou u skupiny kočovníků. Jak se brzy ukáže, jedná se o jeho synovce a tedy jediného dědice. Mezi oběma muži a krásnou ženou vzniká záhy milostný trojúhelník. Srdce Lauriane trhá upřímná úcta k vznešenému, velkorysému, ale postaršímu Sylvainovi a náklonnost k naopak příliš mladičkému Mariovi.
V příběhu nechybí ani ukrytý hugenotský poklad, podlý španělský šlechtic Villaréal, mstící se odmítnutá správcová madame Bellinda nebo věrný přítel Adamas. Není nouze o bitky, dokonalé kostýmy a přiblížení toho, jak žila francouzská šlechta té doby. Nakonec samozřejmě zvítězí dobro, odvaha a statečnost, ale také čest a láska.
Od krátkých filmů k velkolepým historickým podívaným
Režisér pohádkově laděného příběhu Bernard Borderie se proslavil především slavnou pentalogií z doby vlády Ludvíka XIV. o krásné markýze andělů. Narodil se dne 10. června 1924 do rodiny významného producenta. Díky otci přišel celkem logicky k filmu, kde začínal jako pomocný režisér, později se prosadil jako scénárista a nakonec i coby režisér. Zprvu točil krátké filmy, následně přesedlal na detektivky. Velmi úspěšným režisérem se stal až v šedesátých letech s příklonem k historickým filmům. Je mimo jiné autorem jedné z celkem jednadvaceti adaptací Dumasova nejslavnějšího románu. Film Tři mušketýři z roku 1961 s Gérardem Barrayem a Mylène Demongeot v hlavních rolích je dodnes považován za nejzdařilejší.
Aramis, Athos, d'Artagnan a Porthos, ilustrace Maurice Leloira.
Historie a dobrodružství se pak Borderie držel i v dalších letech, kdy natočil další podobné snímky, které ovšem nevybočovaly z dobového průměru. Poté, co nalezl zálibu v tomto druhu filmů a sklízel s nimi úspěchy, objevil do té doby nepříliš známý román Anne a Serge Golonových o dobrodružné šlechtičně Angélique de Sancé. Borderie přepracoval rozsáhlou románovou ságu do vlastního scénáře, který se následně stal podkladem pro natočení pětidílné série. Angelika se v druhé polovině šedesátých let stala celoevropským fenoménem. Má své obdivovatele dodnes a patří k základním pilířům francouzského historického filmu.
V sedmdesátých letech se režisér odklonil od velkých filmů k televizní režii. Historické tematiky se držel nadále, a tak mohl světlo světa spatřit právě Markýz de Bois-Doré. Režisérovu úspěšnou kariéru ale krátce na to přervala rakovina, které podlehl dne 28. května 1978 ve věku pouhých padesáti čtyř let.
Herci u nás příliš známí nebyli
Hlavní role markýze se zhostil Georges Marchal narozený dne 10. ledna 1920. Tento u nás nepříliš známý francouzský herec patřil v padesátých letech dvacátého století vedle Jeana Maraise k oblíbeným představitelům romantických milovníků v dobrodružném žánru. Především jej ale zviditelnila hlavní role mušketýra d'Artagnana v Hunnebelově adaptaci Dumasova románu z roku 1953. Z jeho televizní tvorby je dobře známá právě postava starého markýze de Bois-Doré. Georges Marchal zemřel 28. listopadu 1997 ve věku sedmdesáti sedmi let.
Georges Marchal
Hlavní ženskou postavu krásné mladé vdovy Lauraine de Beuvre ztvárnila Yolande Folliot. Herečka narozená dne 12. prosince 1952 patří k vytíženým a uznávaným divadelním umělkyním. Film ji příliš nevyužíval, spíše televize. Před televizní kamerou stála poprvé v roce 1974, brzy nato se ještě coby studentka pařížské konzervatoře dostala ke své životní roli Lauraine, která ji proslavila po celé Evropě. V dobových kostýmech se pak objevila opakovaně, avšak od roku 2014 se již ve filmu ani televizi neobjevila.
Michel Albertini
Natáčet již přestal i představitel mladého Mária Michel Albertini. Albertini narozený dne 4. února 1953 je nejenom hercem, ale také scénografem a spisovatelem. Z u nás známých děl, ve kterých se objevil, lze kromě Markýze de Bois-Doré jmenovat také jednu epizodu Julie Lescautové. Také on se ale věnuje především divadlu. V televizi jej diváci mohli naposledy spatřit v roce 2013, ve filmu pak ještě o rok později. Roku 2022 se před kameru na skok vrátil, ale pouze v krátkometrážním snímku.
Château de Tanlay byl i kulisami Angeliky
Seriál se natáčel mimo jiné v okolí zámku Château de Tanlay v Burgundsku, kde Borderie již předtím natáčel první díl ságy o Angelice. Kromě výše jmenovaného se seriál natáčel na zámcích Château d'Ancy-le-Franc a Château de Bussy-Rabutin a v klášteře Abbaye de Fontenay. Sál s erby v okenních špaletách se nachází v zámku Château d'Ancy-le-Franc.
Château de Bussy-Rabutin
O hudbu se postaral Georges Garvarentz. Na popularitě seriálu v někdejším Československu dodal skvělý český dabing, kterému vévodí nezapomenutelný hlas Otakara Brouska, coby Sylvaina. Krásné Laurianě pak propůjčila svůj hlas Taťjana Medvecká. Tento původní dabing byl přenasazen na restaurovaný materiál. Česká televize v této podobě seriál vysílala naposledy v roce 2012.
Zdroje:
