Článek
Slečna Marplová je vedle Hercula Poirota druhou nejznámější postavou slavné anglické spisovatelky detektivek Agathy Christie a hrdinkou dvanácti jejích knih. Čtenářům se poprvé představila již v roce 1930 v románu nazvaném Vražda na faře, další příběhy navazovaly v rychlém sledu.
Nenápadná dáma se skvělou intuicí
Slečna Marplová je postarší svobodná dáma žijící v malé vesničce St. Mary Mead. Má zálibu v zahradničení, sousedských klípcích a pletení. Je na první pohled nenápadná, má ale ve skutečnosti bystrý mozek a dokáže přijít na kloub nejedné detektivní záhadě. Při mnoha návštěvách přátel a příbuzných v jiných vesnicích, ale i ve svém okolí, často naráží na podivné vraždy, které pomáhá vyřešit. Příslušníci policie ji zprvu přehlíží, nakonec si ale uvědomí, že na slečnu Marplovou prostě nemají.
Stejně jako ostatní detektivky Agathy Christie jsou i romány o slečně Marplové vděčnou a často využívanou látkou filmových a televizních tvůrců. V roli všetečné vyšetřovatelky se již představila nejedna herečka. Milovník kriminálního žánru si zajisté vzpomene na Margaret Rutherford z filmu To je vražda, řekla, natočeného podle románu Vlak z Paddigtonu, na Angelu Lansbury, která byla slečnou Marplovou v Rozbitém zrcadle, či na Joan Hickson, která řadu jejích případů natočila pro BBC. Ve výše zmíněném seriálu získala roli nejprve Geraldine McEwan, po jejím odchodu pak Julia McKenzie.
Převzala i příběhy jiných detektivů
Britský seriál Slečna Marplová, v originále Agatha Christie's Marple, na rozdíl od příběhů Hercula Poirota vychází z autorčina díla jen velice volně a slečna Marplová v něm běžně vystupuje i v příbězích, ve kterých se v knižní podobě vůbec neobjevuje.
Exteriéry filmu Rozbité zrcadlo
Natáčelo se na různých místech, včetně Londýna, vesnic Englefieldu, Chilhamu, Turvillu a Blewbury. Dohromady bylo natočeno šest sérií, každá z nich se skládala ze čtyř celovečerních epizod, kromě série šesté, která má pouze tři epizody. V případě prvních šesti zfilmovaných příběhů se vždy jednalo o adaptace románů se slečnou Marplovou. Následující epizody již vycházely jak z děl o ní, tak i z románů Agathy Christie, které pojednávaly o jiných postavách. Po uzavření šesté série získala práva na romány Agathy Christie BBC, což naznačuje, že ITV již nebyla schopna natočit sedmou sérii.
Zaháněla smutek po manželovi
V první až čtvrté sérii se do podoby všetečné staré dámy převtělila Geraldine McEwan. Oblíbená britská herečka se narodila jako Geraldine McKeown dne 9. května 1932 v Old Windsoru v Anglii do rodiny s irskými kořeny. První divadelní roli získala již jako čtrnáctiletá v Královském divadle ve Windsoru a o čtyři roky později se začala objevovat na jevištích v londýnském West Endu. V roce 1961 se stala členkou Královské shakespearovské společnosti. Hrála s takovými velikány, jako byl Laurence Olivier. Ten si jejích kvalit velice cenil a řekl jí: „Můžeš hrát komedii, takže můžeš hrát cokoli.“ Geraldine sehrála na divadle řadu pozoruhodných rolí. Nejednu příležitost jí ale nabídla také televize a film. Pozornost kritiky a diváků na sebe upoutala rolí Jean Brodie v seriálu z roku 1978 The Prime of Miss Jean Brodie a o sedm let později úlohou Emmeline Lucas v mimořádně oblíbeném seriálu Mapp & Lucia. Jako čarodějnici Mortiannu ji diváci mohli vidět ve filmu z roku 1991 Robin Hood: Král zbojníků. Kritiky ceněný byl její výkon coby sestry Brigdet v dramatu Petera Mullana Padlé ženy.
Role slečny Marplové jí byla nabídnuta v roce 2004. Byla v té době krátce vdovou. Manžel Hugh Cruttwell, někdejší ředitel Královské akademie dramatických umění, kterého poprvé potkala ve čtrnácti letech, provdala se za něj v roce 1953 a porodila mu dvě děti, syna Grega, který je hercem a scénáristou, a dceru jménem Claudia, zemřel v roce 2002. Geraldine tak roli přijala částečně i proto, aby jí pomohla se vzpamatovat z této životní ztráty. Byla si ale vědoma, že výsledky její práce budou tentokráte pod nejjemnějším drobnohledem společnosti.
Jedna z filmových lokací
„Tu postavu miluji. A když mě požádali, abych ji hrála, cítila jsem, i když to zní poněkud dramaticky, že je to správné, že ji nabídli právě mně. Cítila jsem, že tahle role je můj osud, a vychutnávala jsem si každý okamžik, který jsem v ní strávila. Ještě pořád ji v sobě nosím a pořád v ní objevuji něco nového. Je inteligentní, vtipná, dokáže využít, že se jí lidi rádi svěřují, ale i to, že ji někteří podceňují. Mám pocit, že mi touhle rolí byl svěřen svého druhu národní poklad, který mimořádně obdivuji a hodlám důsledně chránit“, řekla o své roli herečka. Na úlohu se samozřejmě pečlivě připravovala, dopodrobna se seznámila s tím, jak slavnou postavu uchopily její předchůdkyně jako Angela Lansbury a Joan Hickson, ale nakonec ji ztvárnila po svém. „Rozhodla jsem se být Marplovou svým vlastním způsobem, lehčí a létavější, s třpytem, protože není problém někoho napodobovat,“ přiblížila své pojetí v jednom z rozhovorů. Slečna Marplová se pro Geraldine McEwan stala završením dlouhého a úspěšného divadelního, televizního a filmového působení. Když v roli skončila, nadále se věnovala divadlu, televizi a rozhlasu. Zemřela 30. ledna 2015 v nemocnici Charing Cross v Hammersmithu ve věku osmdesáti dvou let poté, co ji o tři měsíce dříve postihla mozková příhoda.
Nemohla se na sebe podívat do zrcadla
Seriálovou štafetu po ní převzala v roce 2009 Julia McKenzie. Anglická herečka, zpěvačka, moderátorka a televizní režisérka se narodila dne 17. února 1941 v Enfieldu. Po studiích herectví začala v roce 1966 vystupovat na West Endu, především v muzikálech.
Mezi hereččiny první televizní počiny patřil sitcom Maggie and Her z roku1981. U britských diváků si získala oblibu jako Hester v situačním komediálním seriálu Fresh Fields z osmdesátých let a v jeho pokračování na počátku let devadesátých. Objevila se rovněž jako vesničanka zapletená do série vražd v jedné z epizod Vražd z Midsomeru. V roce 2008 bylo oznámeno, že se stane novou slečnou Marplovou. Jak tehdy poznamenala, nebylo to jednoduché, protože Agatha Christie starou slečnu popsala dvěma způsoby. Ten první odpovídal ztvárnění Geraldine McEwan, zkrátka nenápadné, spíše viktoriánské stvoření. Druhá podoba pak byla spíše robustní dáma v tvídovém kostýmku. Julia si vybrala druhou variantu, přestože od lidí často slýchala, že se jim tato verze líbí méně. „Takřka každý na světě ví o slečně Marplové a má svůj názor na to, jaká by měla být, takže si nedělám iluze o velikosti úkolu, který mě čeká,“ poznamenala na svůj účet.
Julia McKenzie v roce 2014
Když Julia se slečnou Marplovou začínala, byla na roli příliš mladá. Kostyméři a maskéři jí proto museli přidat pár roků navíc. Na svůj nový vzhled si ale zvykala jen velice těžko a dokonce se přiznala, že potřebovala pomoc psychiatra, aby se na sebe dokázala podívat do zrcadla.
Julia McKenzie byla slečnou Marplovou až do roku 2014. O čtyři roky později odešla oficiálně do důchodu. V tu dobu vážně onemocněl její manžel, americký herec a režisér Jerry Harte, za kterého byla provdána od roku 1971. Harte ale již v roce 2018 zemřel a herečka na dlouhou dobu na práci neměla ani pomyšlení: „Neměla jsem na to všechno opravdu chuť. Rozhodla jsem se zůstat v našem malém domě v Devonu, kde zemřel Jerry.“ Dnes ale již opět hraje. Jak říká, měla smůlu, že neměla vlastní děti a v divadelních společnostech proto vždy nacházela svou rodinu.
Zdroje:
