Sestry Blažkovy byly siamská dvojčata, přesto se prosadily jako hudebnice a podnikatelky

Sestry se narodily v jihočeské obci Skrýchov u Opařan do rodiny domkáře Františka Blažka a jeho ženy Rozálie. Měly ještě starší sestru Annu a mladšího bratra Františka.

Na svět bohužel přišly se vzácným postižením, jako siamská dvojčata. Byly srostlé na úrovni křížové kosti a měly společnou močovou trubici a řitní otvor. Každá však měla svoji vlastní pochvu. Autonomní měly také chutě a nápady. Jedna mohla spát, když druhá bděla, hlad a žízeň měla každá v jinou dobu. Růžena byla silnější a při chůzi dopředu kráčela vždy jako první.

Narození dívek vzbudilo v okolí značnou pozornost. Krátce po porodu rodinu navštívil majitel zdejšího panství Otmar Nádherný z Borutína, který přislíbil finanční pomoc. Slovo dodržel a dívkám se dostalo jak náležité péče, tak i velice kvalitního hudebního vzdělání. Uměly zpívat, hrát na housle a xylofon, a navíc získaly i jazykovou výbavu. Mluvily německy a francouzsky.

Zájem o osud dívek jevil od počátku i tisk. Jejich anomálie jim v mnohém otevírala dveře. Každý byl na sestry zvědavý. Již okolo dvacátého roku začaly pořádat koncerty. U publika se těšily značné oblibě a rozhodly se proto zkusit štěstí i v zahraničí. Okolo roku 1890 vyrazily nejprve do Anglie, pak to zkusily i ve Francii. Cestovaly v doprovodu svých rodičů nebo sestřenice Anny Truhlářové. Postupně projely řadu evropských zemí, a nakonec se vypravily i za velkou louži. V Americe slavily úspěch především mezi krajany. Po turné se vždy vracely domů a vystupovaly kupříkladu ve Varieté Tichý, tedy pozdějším Karlínském divadla, nezapomínaly ale ani na venkov. Koncertovaly mimo jiné v Milevsku, nedaleko svého rodného Skrýchova.

Již v roce 1906 se možností jejich chirurgického rozdělení zabýval mimo jiné jeden ze zakladatelů české chirurgie profesor Otakar Kukula. Od pokusu nakonec ustoupil, neboť se zdál být příliš riskantní.

Sestrám ale vzácná vada nevadila ani v práci, ani v životě. Měly velmi rozdílné povahy. Zatímco Josefina byla spíše introvert, Růžena byla veselá a společenská. Našla si partnera a otěhotněla. Jméno otce ale nikdy neprozradila, veřejně se spekulovalo, že jím je impresário obou dívek Italo-Američan Ike Rosa. Ať již to byl kdokoliv, jedno je jisté. Dne 16. dubna 1910 spatřil v Praze světlo světa naprosto zdravý chlapec František Blažek. Ve své době se jednalo o jediný známý případ úspěšného porodu u siamského dvojčete.

Sestry načas zanechaly kočovného života a u Sepekova si v roce 1911 nechaly postavit hostinec Na zastávce, který pronajímaly a trávily zde volný čas. Opětovně začaly více vystupovat až po první světové válce. V roce 1921 znovu odcestovaly na turné do Ameriky. Tato cesta se jim ale stala osudnou. Jedna z nich vážně onemocněla, není známo, zda se jednalo o zápal plic, nebo španělskou chřipku, jedno je však jisté, nemocné nebylo pomoci. Sestry byly hospitalizovány v Chicagu a zdejší lékaři došly k závěru, že druhou ženu by bylo možné zachránit. Chirurgický zákrok měl podle nich naději na úspěch. Byť byl i tak zcela jistě velmi riskantní, jiná šance na záchranu života nenakaženého dvojčete neexistovala. Sestry byly ale nerozlučné, zdravá operaci odmítla a rozhodla se zemřít společně se svým dvojčetem. Tak se také stalo. Po smrti první ze sester, ji druhá následovala na onen svět přibližně za půl hodiny, a sice následkem otravy krve. Sestrám Blažkovým bylo pouhých čtyřicet čtyři let. Jejich mrtvá těla byla ve Spojených státech zpopelněna, popel byl převezen nazpět do vlasti a uložen do rodinného hrobu na hřbitově v Sepekově. Na Českém národním hřbitově v Chicagu byl pak umístěn jejich kenotaf.

Zdroje:

Josefina a Růžena Blažkovy – Wikipedie

Siamská dvojčata Růžena a Josefa Blažkovy: Jedna byla mírná, druhá se ráda hádala a pila whisky – Lifee.cz