Článek
Sophie Danièle Sylvie Maupu, jak zní skutečné jméno francouzské krásky, se narodila dne 17. listopadu 1966 v Paříži, do docela obyčejné, uměním nepolíbené rodiny. Otec, Benoît Maupu, se živil jako řidič kamionu. Matka, Simone, rozená Morisset, pracovala v pařížském obchodním domě a posléze v brasserii. Sophie své rané dětství strávila spolu s rodiči a se svým o tři roky starším bratrem Sylvainem v městečku Chelles nedaleko Paříže. Když jí bylo devět let, rodiče se rozvedli a ona pak žila s otcem v bytě na pařížském předměstí. Aby si vydělala nějaké peníze, nastoupila do reklamní agentury pro děti a mládež. Odsud ji doporučili režiséru Claudu Pinoteauovi, který právě hledal představitelku hlavní hrdinky chystaného filmu Večírek. Zlí jazykové tvrdí, že výběr probíhal pod tlakem, komise měla na spěch, a tak sáhla po prvních fotografiích. Ať už to bylo jakkoliv, smlouvu získala právě Sophie, které v roce 1980, kdy snímek vznikl, bylo pouhých čtrnáct let. Postava stejně staré Vic, teenagerky, hledající lásku a trápící se rozkolem mezi svými rodiči, herečce přinesla okamžitou slávu. Film měl ve Francii obrovský úspěch, v kinech jej vidělo pět milionů diváků a stal se kultovním. Ze Sophie byla rázem hvězda. To už se ale nejmenovala Maupu. Během natáčení jí Claude Pinoteau navrhl, aby si vzala pseudonym a nabídl jí, aby si vybrala ze seznamu názvů pařížských tříd. Chtěla si ponechat alespoň původní iniciály, vybrala si proto jméno Marceau.
Filmová partnerka nejzářivějších hvězd
Sophiin brzký debut odstartoval dlouhotrvající kariéru. V šestnácti letech podepsala kontrakt se společností Gaumont. Následovalo natáčení Večírku 2, za nějž si odnesla francouzskou obdobu Oscara – cenu César, pro nejslibnější začínající herečku roku 1982. Následně se odklonila od teenagerských rolí k dramatičtějším a vážnějším projektům. K těm patří kupříkladu snímek Pevnost Saganne, ve kterém se ocitla po boku takových velikánů kinematografie, jako jsou Gérard Depardieu, Philippe Noiret a Catherine Deneuve. Válečný velkofilm z roku 1984 byl ve své době nejdražším francouzským filmem. Ve stejném roce se Sophie Mercau objevila také v u nás velmi oblíbené komedii Veselé Velikonoce. Tentokráte nebyl jejím partnerem nikdo menší než Jean-Paul Belmondo.
Sophie Marceau a režisér Andrzej Żuławský
V roce 1985 si zahrála postavu Mary ve filmu Šílená láska pod taktovkou režiséra Andrzeje Żuławského, původem z polského Lvova. Herečka a režisér se spolu seznámili již v roce 1981 na festivalu v Cannes a posléze vyšlo najevo, že spolu již od roku 1984 tvořili pár. Sophii v té době bylo pouhých osmnáct let, Żuławskému čtyřicet čtyři. Žili spolu sedmnáct let, než se v roce 2001 rozešli. Mají spolu syna Vincenta, narozeného dne 24. července 1995.
Nejlepší romantická herečka
Mezitím šla Sophie Marceau doslova z role do role a měla štěstí na úspěšné projekty. Diváci si jí tak mohou pamatovat ze snímků Policie, Kolem půlnoci, Šauni, Studentka či Mé noci jsou krásnější než vaše dny. Postupně se začala také více věnovat divadlu a na přelomu osmdesátých a devadesátých let jí toto snažení vyneslo Moliérovu cenu pro nejlepšího nováčka. Všimli si jí ale konečně i v zahraničí. V roce 1988 byla jmenována Nejlepší romantickou herečkou na Mezinárodním festivalu romantických filmů. Na počátku devadesátých let se zaměřila především na lehčí komediální role. Jmenovat lze film Fanfan z roku 1993 a o rok mladší D’Artagnanovu dceru, kde si opět zahrála společně s Philippem Noiretem.
Zlom v hereččině kariéře nastal v roce 1995, kdy získala roli princezny Isabely ve snímku Statečné srdce. Velkolepé historické drama je především životním projektem Mela Gibsona, který tento výpravný epos nejen režíroval, ale sám si v něm zahrál i hlavní roli skotského vzbouřence Williama Wallace, bojujícího proti nenáviděným Angličanům. Marceau hraje francouzskou princeznu, která Williamovi tajně pomáhá a prožije s ním i krátký románek. Herečka tu mohla na plno uplatnit svou znalost angličtiny, kterou mluví plynule stejně dobře jako svou rodnou francouzštinou. Statečné srdce mělo obrovský úspěch a získalo pět Oscarů.
Sophie Marceau v roce 1996
Výkon herečce otevřel dveře do Hollywoodu a znamenal začátek její mezinárodní kariéry. V roce 1997 ztvárnila kupříkladu Annu Kareninu. Film vznikl na její vlastní popud a jedná se o jedinou cizojazyčnou verzi známého Tolstého románu, která byla natočena kompletně v Rusku, a sice v Sankt Petěrburgu a Moskvě. Navzdory skutečnosti, že Sophie Marceau byla v titulní roli nádherná a režie se ujal zkušený Bernard Rose, snímek neměl komerční úspěch.
Po boku Jamese Bonda
Za zmínku stojí také Sen noci svatojánské, který Sophie natáčela společně s Michelle Pfeiffer. Opravdový vrchol hereččiny kariéry pak nastal na přelomu tisíciletí. Oslovila ji totiž produkce devatenácté bondovky Jeden svět nestačí. Herečka získala svoji první zápornou roli ve své kariéře. Jako femme fatale Elektra King tu stanula po boku Pierce Brosnana. Herec později vzpomínal, jak se mu Francouzka během natáčení posmívala, neboť neuměl pořádně lyžovat. Házela prý po něm sněhové koule, aby jej motivovala k lepším výkonům.
Sophie Marceau v roce 2004
I když jí mohla role v bondovce naplno rozjet kariéru v Hollywoodu, Marceau zůstala věrná nadále především francouzské kinematografii. Tu ale na druhou stranu neváhala kritizovat a časem si také získala pověst charakterově problematické herečky. Francouzští producenti ji tak navzdory skutečnosti, že byla v průzkumech opakovaně označena za nejoblíbenější herečku, začali opomíjet.
Z náruče do náruče
Její poslední velký francouzský film, fantasy thriller Belphegor: Fantom Louvru od Jeana-Paula Salomé, se v roce 2001 dočkal pouze vlažného přijetí. Herečka se poté přesunula ke komornější kinematografii a především k režii. V počátcích jí byl nápomocen její tehdejší přítel Andrzej Żuławský. Toho ale již od roku 1999 podváděla s producentem Jimem Lemleym, se kterým se seznámila na konci roku 1996 při natáčení filmu Anna Karenina. Se Żuławským se proto nakonec rozešla a 13. června 2002 porodila svému novému příteli dceru Juliette. Ale ani tento vztah nakonec nevyšel. Sophie Marceau a Jim Lemley se v roce 2007 rozešli poté, co se herečka zamilovala do Christopha Lamberta, s nímž ji svedl dohromady snímek Záhadná neznámá, jehož byla zároveň režisérkou. Nová láska trvala až do 11. července 2014. Od ledna do listopadu 2016 tvořila Sophie dvojici se šéfkuchařem Cyrilem Lignáčem. V červenci roku 2020 byl oficiálně oznámen její vztah s divadelním producentem Richardem Caillatem, se kterým vydržela až do roku 2022. Dne 10. května 2023 prohlásila Sophie, že její orientace je sapiosexualita, tedy upřednostňování inteligence před tělesným vzhledem, a že nyní chce žít s inteligentní osobou bez ohledu na její pohlaví.
Sophie Marceau v roce 2018
Sophie Marceau patří otevřeným odpůrcům takzvaných „blood sports“ a připojila se spolu s Brigitte Bardot k protestům proti lovu hrdliček v Gironde a býčím zápasům v Provence. Je rovněžvelkou ochránkyní přírody a hlavně její milovnicí. Miluje také děti a snaží se jim pomáhat, jak jen může. Stala se tak například patronkou organizace Arc-en-Ciel, která pomáhá sociálně slabým dětem plnit si sny a žít plnohodnotný život.
Zdroje:
