Článek
Pějme píseň dohola nebo Strašidlo cantervillské, to jsou tituly, které se asi nejednomu pamětníkovi vybaví, když zaslechne jméno někdejší české herečky. Ulrike, nebo také Ulrika, spatřila světlo tohoto světa v Třinci. Stalo se tak 30. června 1971. Herectví studovala na pražské konzervatoři. Jejími spolužačkami byly například Barbora Kodetová, Monika Kvasničková či dabérka Lucie Svobodová. Mezi spolužáky pak nechyběl Filip Čáp.
Zdravotnice, kterou chtěli všichni
O hezkou dívku záhy projevila zájem televize. V roce 1989 ji využila rovnou ve dvou svých počinech. Ulrike si zahrála švadlenku Blanku v pohádce režiséra Vladimíra Karlíka Foukaliště a Virginii Otisovou v půvabné hororové komedii Víta Olmera Strašidlo cantervillské. Při práci se tehdy sešla s Jiřím Bartoškou, Jiřinou Bohdalovou, Petrem Nárožným či Michalem Dlouhým. Krátce před dokončením konzervatoře získala svoji životní roli. Tentokráte již nebyla televizní, ve filmu Pějme píseň dohola se divákům představila na stříbrném plátně kin.
Snímek to nebyl ledajaký. Jednalo se o režisérský debut Ondřeje Trojana i scenáristů Jana Hřebejka a Petra Jarchovského. Dílo plné absurdních, parodických a satirických scének se odehrává v prostředí dětského tábora Pionýrské organizace Socialistického svazu mládeže a disponuje na svou dobu velmi pikantním dějem. Vše se točí okolo mladého praktikanta, který přijíždí na tábor získat nejen praktické, ale především sexuální zkušenosti. V hlavní roli se představil Václav Chalupa. Ve vedlejších rolích se objevila spousta neherců a také velmi mladičká, teprve čtrnáctiletá, Aňa Geislerová nebo budoucí režisér Jiří Strach. Na Ulrike Kotajnou připadla výrazná úloha krásné zdravotnice Vendy, po níž toužili absolutně všichni, včetně hlavního hrdiny.
Snímek byl natáčen na tehdejším letním táboře Filmového studia Barrandov v Miřetíně u Skutče. Jan Hřebejk a Petr Jarchovský začali psát scénář na Silvestra 1989 a místy v něm rýpali do právě skončené socialistické éry. Film ale přišel do kin až v létě roku 1991, lidé tehdy již měli zcela jiné zájmy, a tak téměř úplně zapadl. Filmoví fanoušci si jej nakonec ale přece jenom našli a stal se doslova kultovním. To již ale krásné Ulrike nebylo příliš platné. Žádnou oslnivou kariéru nakonec neudělala. Objevila se ještě v seriálech Policajti z předměstí a To jsem z toho Jelen, v televizním filmu Slečna Guru a v roce 2007 se s diváky definitivně rozloučila úlohou moderátorky Ellen ve filmové komedii O život. Namluvila také několik cédéček s pohádkami.
Za hranicemi našla lásku i smrt
Nějakou dobu pracovala jako recepční v jedné postprodukční společnosti, posléze se vydala hledat štěstí do Itálie. Seznámila se s Angličanem Chrisem a přesunula se s ním do jeho rodné země. Usadili se ve městě Chesteru a po třinácti letech se vzali. Svazek ovšem zůstal bez dětí.
Na podzim roku 2020 zasáhla fanoušky a hereččiny známé nečekaná zpráva. Ulrike v Anglii náhle zemřela. Nebylo jí přitom ani padesát let. Došlo k tomu 8. listopadu toho roku. Atraktivní Češku nějaký čas trápily zdravotní potíže, čekalo ji vyšetření a operační zákrok. Než k tomu ale došlo, začala úporně zvracet. Zvracela celý den, situaci bohužel podcenila. Do nemocnice se vydala až následujícího rána, když potíže stále neustupovaly.
Příčinou jejího stavu byl prasklý žaludeční vřed, který přivodil velkou ztrátu krve. Lékař již Ulrike nedokázal pomoci, zemřela na zástavu krve. Stejným způsobem zemřela i Hana Krampolová. Ulrike Kotajná byla první z ročníku na konzervatoři, kdo tento svět opustil.
Zdroje:
