Článek
Na svět přišel dne 2. prosince 1930 v Kročehlavech u Kladna. Vyučil se číšníkem, v oboru ale nepracoval dlouho. Záhy u něj totiž zvítězila na plné čáře láska k divadlu. Na počátku padesátých let se stal členem zájezdového souboru Divadla československé armády. Setrval tu ale jen do roku 1955 a následně prošel několika regionálními scénami. Nakonec se mu v roce 1961 podařilo zakotvit v Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého v Praze na Smíchově, kde působil až do své předčasné smrti.
Tesařem Jírou i vrahounem z Mrače
Film jej objevil velmi brzy, debutoval již jako dvacetiletý v Krškově Poslu úsvitu, kde ztvárnil dělníka. Často v této době hrál mladíky v budovatelských filmech, zahrál si ale i tesaře Jíru ve Vávrových historických velkofilmech Jan Hus a Jan Žižka. Později na něj již čekaly výraznější charakterní role. Diváci si jej jistě pamatují z role pana Viléma v historické komedii Slasti Otce vlasti nebo z historické detektivky Zločin na Zlenicích hradě, kde pro změnu ztvárnil zemana Zdislava z Mrače. Často hrával různé policisty. Poručíkem Kalendou byl v Kronice žhavého léta, vyšetřovatelem v Tichém Američanovi v Praze a v Diagnóze smrti pro změnu coby poručík Martinec pomáhal vyšetřovat majoru Kalašovi.
Opakovaně představoval i pedagogy, ředitelem byl v dramatu Pasťák, ve válečném snímku Kukačka v temném lese sehrál roli učitele. Nezapomenutelný je jeho Divous z filmů Osada Havranů a Na veliké řece. V rolích byl vždy nepřehlédnutelný, ty velké se mu ale vyhýbaly obloukem. Často jej o ně připravil známý kolega disponující stranickou legitimací a velkým vlivem. Na škodu mu také byla skutečnost, že byl přímý a rovný chlap. Lidem, kteří podle něj nestáli za to, se snažil vyhnout. Bohužel, když se vyhnout nemohl, dal jim svůj nezájem znát. Přicházel opravdu o hodně rolí. Vilém svoji situaci tehdy glosoval slovy, že kdyby existovala hra jménem Vilém Besser, tak by Bessera hrál zcela určitě někdo jiný než on sám.
Slavný hlad dabingu
Jestli ve filmu hrával jen vedlejší postavy, tak v televizních seriálech se mu role zcela vyhýbaly. Výjimkou byl pouze seriál 30 případů majora Zemana, kde byl obsazen rovnou do dvou různých. Stal se nacistou Seppem v díle Vyznavači ohně a později i kulakem v epizodě Vrah se skrývá v poli. Jednu roli, soudce, pak ještě nadaboval. Právě dabing byl jeho stěžejní prací. Jeho výrazný, charismatický hlas jej k tomu přímo předurčoval. Asi nejvíce se přitom zapsal do povědomí diváků coby hlas vraha stopařek Charváta, ve filmu ztvárněného Polákem Markem Perepeczkem. On sám ale velmi uznával herce Lina Venturu, kterého daboval třeba ve Svědkovi.
Jeho ženou byla scénáristka a spisovatelka Miroslava Besserová, která na něj mnohokrát vzpomínala jako na člověka, který dělal vše naplno. „Byl chlap, který dělal vždycky všechno na plné pecky. Skvělé věci i maléry. Byl rád doma, i s lidmi, které měl rád, s kamarády, kterých si vážil, bavila ho zahrádka na chaloupce, měl rád kytky, taky pořád něco vyráběl ze dřeva, chodil na procházky, jezdili jsme na výlety, podle nálady ho bavilo vaření. Soutěžil ve sběru receptů s kolegou Edou Cupákem. Bavil ho dabing. Předháněli jsme se v glosování různých lidí a situací. Těch myšlenek je celý sešit, vybírám z něj každý rok ty správné jako PF pro některé své kamarády,“ řekla kdysi v jednom z rozhovorů.
Svého syna neviděl vyrůstat
Besser možná podvědomě tušil, že jeho čas vyměřený na tomto světě nebude dlouhý. Odešel v pouhých padesáti čtyřech letech dne 27. října roku 1985. Podlehl zákeřné rakovině, s níž bojoval dlouhých osm let. Jeho stejnojmennému synovi bylo pouhých šest let. „Přál si, aby viděl svého syna jít do školy, odmaturovat, aby věděl, čím ten kluk bude, jestli z něj vyroste chlap, kterého budou mít ostatní rádi. Poslední chvilky ve špitále byly o Vildovi a o tom, aby se mi povedlo ho vychovat bez ztráty kytičky,“ zavzpomínala v jednom z rozhovorů jeho vdova, která sama rakovině podlehla v roce 2017.
Zdroje:
