Článek
Vlasta Peterková pochází ze Zlína. Na svět tu přišla dne 13. října 1946 a tehdy se Baťovo město skutečně stále jmenovalo Zlín. Na Gottwaldov bylo přejmenováno až v roce 1948 a tento název si podrželo až do roku 1989. Vlastiným otcem byl Hynek Peterek. Na matrice jí ale do rodného listu omylem zapsali Peterková místo Petereková. Díky tomuto omylu vznikl později omyl další. Vlastu si lidé začali spojovat s hercem Františkem Peterkou, známým pro svoji roli Krakonoše z večerníčků o Trautenberkovi. Čas od času si tak někde mohla přečíst, že je Krakonošovou exmanželkou.
Zagorová byla spolužačkou
Vlasta v rodném městě vystudovala jedenáctiletku a po maturitě zamířila na brněnskou JAMU. V ročníku se sešla nejenom se Zdenou Herfortovou, ale rovněž s Hanou Zagorovou, která se stala její celoživotní přítelkyní. Školu Peterková dokončila v nešťastném roce 1968 a záhy nastoupila do svého prvního angažmá ve Státním divadle v Brně. Uplatnila se zde především v klasickém repertoáru. Lákal ji ale i zpěv a pohostinsky začala vystupovat v muzikálu Muž z kraje La Mancha na prknech Divadla ABC. V roce 1981 využila nabídky a na tuto scénu přestoupila a setrvala tu následujících deset let. V roce 1991 se stala členkou Hudebního divadla v Karlíně, kde se již představila v celé řadě muzikálů. Pohostinsky ale vystupuje i na dalších scénách, ať již v muzikálových kusech, nebo v komediálním repertoáru. Namluvila také řadu rozhlasových her a stranou jejího zájmu nezůstal ani dabing. Její hlas zaznívá z celé řady zahraničních filmů a seriálů.
Vlasta Peterková
Byť ve svých dvaceti letech mohla před kamerou směle konkurovat Olze Schoberové, vyhrála dokonce soutěž krásy, soustředila se především na divadlo a film nechávala stranou. Částečně za to určitě mohlo i její brněnské angažmá, kdy nebyla režisérům tolik na očích jako pražské herečky. Její filmografie je tedy poměrně slabá. Ještě jako posluchačka JAMU se objevila v menší roli nevěsty Evy v komedii Václava Vorlíčka o mládeži a pro mládež Kočky neberem. Znovu se před kameru postavila až po svém příchodu do Prahy. V roce 1984 v dramatu Kukačka v temném lese ztvárnila postavu listonošky. Tento film, režírovaný Antonínem Moskalykem, se zabývá osudy dětí za druhé světové války. V roce 1987 si Vlasta zahrála postavu maminky v komedii Copak je to za vojáka. Po roce 1989 se objevila v několika komediích nepříliš vysokých kvalit jako Trhala fialky dynamitem či Byl jednou jeden polda III. Zatím úplně naposledy se na stříbrném plátně objevila ve filmu Oběti a vrazi.
Brněnské studio jí dalo největší roli, až když město opustila
Více příležitostí jí poskytla televize. Ta má své studiu i v Brně, což pro zdejší herce znamená výhodu. Vlasta se objevila v celé řadě inscenací a v roce 1974 si poprvé vyzkoušela i seriálové herectví, když se objevila v jedné z epizod ve své době mimořádně populárního seriálu Slovácko sa nesúdi. Opakovaně byla k vidění i v Bakalářích a svoji spolupráci s televizí nepřerušila ani po svém přestupu do Prahy. Zahrála si v takových seriálech, jako byly Dobrodružství kriminalistiky či Největší z Pierotů. Svoji životní úlohu dostala ale až poté, co ji znovu oslovila brněnská produkce. Stala se kuchařkou Blaženkou v druhé sérii seriálu Četnické humoresky.
Výrazná byla také její postava Blanche z Doktorů z Počátků. „Blaženka a Blanche z Doktorů z Počátků byly hodně rozdílné role. Blaženka laskavá a všeobjímající bytost. Blanche byla zase role s typickými ženskými vlastnostmi i těmi nelichotivými. Měla jsem je ráda obě. U diváků mají dodnes velký úspěch. Ale nejvíc nadšenců jsem měla s Blanche u teenagerů. U kluků v pubertálním věku. Ta postava měla humor a toho si cením. Nebrat se moc vážně! S úsměvem se život žije líp!,“ řekla na účet svých rolí před časem novinářům. Účinkovala také v seriálu Krejzovi, kde ztvárnila Dagmar Vyměšovou, nebo ve Slunečné, kde svoji tvář propůjčila pro změnu Vlastě Janákové.
Na muže měla smůlu
V mládí sice díky své kráse mohla Vlasta muže přehazovat vidlemi, příliš šťastnou ruku ale neměla.
Jejím manželem byl herec Jaroslav Kaňkovský, kterého diváci mohou znát jako traktoristu Pepu Tichého z Plechové kavalerie. Byl rovněž vynikajícím dabérem. To z jeho úst se linula slova úvodní znělky v Česku velmi oblíbeného seriálu Kobra 11 „Jejich tempo je vražedné, jejich revírem je dálnice…“ Děti Kaňkovského znali pro změnu jako hlas Mrzouta z animovaného seriálu Šmoulové. Vlasta s ním má syna Ondřeje, manželství ale skončilo rozvodem. Vztahy spolu ovšem neměli ani poté špatné, a když Kaňkovský v roce 2014 zemřel, Vlastu jeho smrt velice zasáhla.
Po rozvodu se herečka bláznivě zamilovala. Svoji kariéru nechala stranou, žila jen pro svoji novou lásku. Bohužel se ukázalo, že její vyvolený příliš holduje alkoholu. „Nechci se k tomu vracet. Bylo to těžké období a jsem ráda, že je za mnou,“ přiznala před časem Peterková. Ač měla smůlu v lásce, jako herečce se jí naštěstí stále daří.
.
Zdroje.
