Článek
Skutečné jméno křehké herečky zní Winona Laura Horowitz. Narodila se dne 29. října 1971 Cynthii a Michaelovi Horovitzovým ve Winoně, malém městě na řece Mississippi ve státě Minnesota. Shoda jejího křestního jména s názvem rodiště není náhodná. Když byla její matka v pokročilém stádiu těhotenství, dostala se jí do ruky knížka Legenda o Winoně, v níž se dočetla o indiánské dívce, po níž bylo město pojmenováno. Příběh se jí zalíbil a jméno hlavní hrdinky dala své dceři.
Kino ve stodole
Předci z otcovy strany jsou původem aškenázští židé z Ukrajiny a Rumunska. Když Winona vyrůstala, navštěvovala pravidelně na židovský svátek Pesah otcovy rodiče v Brooklynu. Její otec sám byl ale ateista a matka buddhistka. Z té se posléze stala úspěšná producentka videí a z otce knihkupec a vydavatel. V době, kdy přišla Winona na svět, patřili ale oba k hippies. Když jí bylo sedm let, odešla s rodiči žít do komunity v Severní Karolíně, kde nebyla elektřina. Winona neznala televizi, její matka však na primitivním projektoru promítala ve stodole staré filmy. Na ty se malá dívka vždy těšila a už tehdy se rozhodla, že jednou bude herečkou. Velmi ráda také četla a uvažovala proto i o kariéře spisovatelky.
Winona Ryder 1986
Ve dvanácti letech se přestěhovala společně s rodiči do Petalumy v Kalifornii. Ve škole hubenou krátkovlasou dívku považovali za homosexuálního chlapce, začali ji šikanovat, a tak musela ze školy přestoupit na jinou. „Když naši viděli, jak se trápím, tak i když měli sotva na živobytí, nechali mě zapsat alespoň na tři dny v týdnu na Americkou konzervatoř v San Francisku. Tam mě začali posílat na konkurzy. Na ten první ve čtrnácti nikdy nezapomenu. Přijeli jsme tam ve starém Volvu, a když jsem pak vešla do studia s nejmodernější technikou, vůbec jsem nevěděla, která bije,“ vzpomíná.
Hvězdou v šestnácti
Svoji kariéru zahájila v roce 1986. Debutovala v komediálním dramatu Lucas, které se odehrávalo ve středoškolském prostředí. Na otázku, jak chce, aby bylo její jméno uvedeno v titulcích, navrhla jako své příjmení Ryder, neboť v pozadí právě hrálo album Mitche Rydera, které patřilo jejímu otci. První významnější roli získala již o dva roky později, kdy ztvárnila sebevražednou teenagerku Lydii Deetz v černé duchařské komedii Beetlejuice. Tim Burton si ji vybral právě na základě její první role. Film o rodině, která se přestěhuje do domu plného duchů, trhal rekordy v pokladnách kin a samotná Winona si vysloužila řadu pozitivních recenzí. Bohužel se opětovně musela potýkat se šikanou. Domnívala se, že úspěšný film jí u spolužáků na střední škole vydobude uznání, oni na ni místo toho pokřikovali „čarodějnice“. V roce 1989 střední školu v Petalumě dokončila. Ve stejném roce získala roli v nezávislém filmu Heathers. Hrála zde po boku Christiana Slatera středoškolačku, která začne zabíjet oblíbené spolužáky. Její agent ji zprvu prosil, aby roli nepřijala, neboť by jí negativní postava mohla zničit kariéru. Kritika nicméně film a výkon samotné Winony hodnotila velmi kladně. U diváků snímek bohužel propadl. Teprve v následujících desetiletích se stal doslova kultovním.
Velká láska a další kasovní trháky
Dva roky na to přišla další velká role ve Střihorukém Edwardovi, ve kterém si zahrála po boku svého tehdejšího přítele Johnnyho Deppa. Ti dva se potkali o rok dříve na filmové premiéře, chodit spolu ale začali až v únoru roku 1990, poté, co je opětovně představil společný přítel. Ve Střihorukém Edwardovi se Winona opětovně setkala s režisérem Timem Burtonem. Film se stal kasovním trhákem, vydělal osmdesát šest milionů dolarů a kritika jej vynášela do nebe.
Winona Ryder
V roce 1992 se herečka proměnila v Minu Murray a zároveň v princeznu Elisabethu, dávnou milenku hraběte Drákuly, ve stejnojmenném snímku Francise Forda Coppoly. Film měl premiéru v listopadu a byl komerčně úspěšný. Líbil se i kritikům.
Dva roky, dvě nominace na Oscara
Další velký úspěch představoval pro Winonu film Věk nevinnosti. Děj tohoto filmu z roku 1993 se odehrává především ve Spojených státech v prostřední newyorské vysoké společnosti sedmdesátých let devatenáctého století, ale také v Paříži. Režisérem byl Martin Scorsese, kterého Winona později označila za nejlepšího režiséra na světě. Hlavní role pak připadly Michelle Pfeiffer, která ztvárnila hraběnku Olenskou, a Danielu Day-Lewisovi, coby Newlandu Archerovi. Winona Ryder hrála jeho snoubenku a později manželku May Welland. Byla za ni nominována na Oscara za vedlejší ženskou roli a kromě toho získala Zlatý glóbus ve stejné kategorii. Filmový kritik Vincent Canby o jejím výkonu tehdy napsal do New York Times: „Slečna Ryder je báječná coby to sladké mladé stvoření, které je tvrdé jak hřebíky, a to jak z nevědomosti, tak z vlastního zájmu.“
Winona Ryder
O rok později byla Winona opětovně nominována na Oscara, nyní již v kategorii nejlepší herečka. Tentokráte se jí této pocty dostalo za ztvárnění role Jo March ve filmu Malé ženy. Další hvězdný výkon předvedla ve filmu Čarodejky se Salemu, v němž se opětovně sešla s Danielem Day-Lewisem. Snímek o čarodějnických procesech se stal navzdory pozitivnímu očekávání komerčně neúspěšným. Na hlavu uhrančivé herečky se ale snášela samá chvála. Mimo jiné se psalo: „Ryder nabízí úchvatný portrét pokřivené nevinnosti.“ Ona sama později tvrdila, že se jednalo o nejtěžší roli z celé její kariéry.
Křehká duše neustála rozchod
Do konce tisíciletí si stačila zahrát ještě například ve snímcích Vetřelec: Vzkříšení, Celebrity či Narušení. Po roce 2000 bohužel nastal zcela nečekaný zlom. Schylovalo se k němu, aniž by to kdokoliv tušil, již delší dobu. Zatímco herečka sklízela jeden pracovní úspěch za druhým, v osobním životě se jí příliš dobře nevedlo. Již na počátku devadesátých let odmítala některé nabídky z důvodu nervového vypětí. Psychické problémy se pak zhoršily poté, co se rozpadl její vztah s Deppem. Zprvu se přitom zdálo vše být zalito sluncem. Depp ji dokonce požádal o ruku a na svém rameni si nechal vytetovat nápis Winona Forever. Jenže nic netrvá věčně. Vztah se rozpadl po třech letech. Ukončila ho samotná Winona, protože cítila, že ve vztahu nedostává to, co by potřebovala. Jenže se trápila dál. Z rozchodu se nedokázala vzpamatovat. Měla úzkosti, deprese, trpěla nespavostí. Zašlo to až tak daleko, že musela vyhledat odbornou pomoc. „Můj krátký pobyt na psychiatrické léčebně, když mi bylo dvacet let, je pro mě stále živou vzpomínkou. Byla jsem přepracovaná a unavená, příliš unavená na to, abych spala. Byla jsem opravdu ve špatném stavu. Nespavost a záchvaty úzkosti, kterými jsem roky trpěla, mě vypínaly, ochromily. Vzpamatovávala jsem se z dlouhého a obtížného odloučení od svého prvního partnera a narazila jsem na dno,“ přibližovala tehdejší dobu později.
Usvědčená kleptomanka
Nespavostí a pobytem na psychiatrii to ale neskončilo. V roce 2001 byla herečka zatčena na základě obvinění z krádeže v Beverly Hills v Kalifornii. V obchodním domě Saks Fifth Avenue odcizila značkové oblečení a doplňky v hodnotě více než pěti tisíc dolarů. Původně byla obviněna i za užívání drog, včetně Oxykodonu, Diazepamu a Vicodinu, ale později se ukázalo, že jí léky poskytl lékař jako léčbu. V prosinci roku 2002 byla odsouzena ke třem letům podmíněně, nemalé peněžní pokutě, náhradě škody a také ke čtyřem stům osmdesáti hodinám veřejně prospěšných prací. Winona později vysvětlila, že k incidentu došlo během těžkého období jejího života, kdy byla klinicky depresivní a lékař jí předepsal léky, které zcela zatemnily její úsudek. Lékaři, který jí tento mix léků naordinoval, později lékařská rada v Kalifornii odebrala licenci za neetické předepisování léků.
Winona Ryder v roce 2009
Winoně Ryder nešťastný incident téměř zničil kariéru. Přitáhla k sobě negativní pozornost médií. Neustále se o krádeži psalo. V době, kdy byla v podmínce, ji navíc nikdo nechtěl zaměstnat i proto, že by ji nepojistili. Když na konci roku 2005 zkušební doba skončila, na předešlou kariéru se jí již plně navázat nepodařilo. Nebyla již nejmladší a dřívější typ rolí pro ni již nebyl vhodný. Začala hrát v nezávislých filmech, případně různé vedlejší role. Že stále umí, předvedla v roce 2010 v mysteriózním dramatu Černá labuť. Režisér Darren Aronofsky na ni vzpomíná dodnes: „Jakmile se Winona objeví, okamžitě přiláká divákovu pozornost. K tomu, aby zabodovala v roli stárnoucí primabaleríny Beth, jí na plátně stačilo sotva dvacet minut.“
Konečně šťastný vztah
Film jí do života přinesl i novou lásku. Po rozchodu s Deppem chodila ještě s členem kapely Soul Asylum Davem Pirnerem, muzikantem Page Hamiltonem a hercem Mattem Damonem. Žádný ze vztahů ale neměl dlouhého trvání. Na premiéře Černé labutě se setkala s módním návrhářem a designérem Scottem Mackinlayem Hahnem. „Je tak skvělý. Opravdu je. Mám ohromné štěstí. Je úžasné, že toho máme tolik společného, i když není z branže,“ pěje na něj chválu Winona a dodává: „Hahn je spoluzakladatelem značky, která se zaměřuje na výrobu organické bavlny Loomstate. O zábavním průmyslu toho ví ale hodně málo. Vždyť mě ani nepoznal, když jsme se poprvé setkali. Myslel si, že jsem Milla Jovovich, řekl mi, že jsem byla skvělá v Pátém elementu. Co tedy dodat? Cítím neuvěřitelné štěstí, že jsem mohla žít tento život, jakkoli intenzivní a strhující byl, a navíc teď s pohodovým Hahnem.“
Winona Ryder v roce 2024
Nadále se jí poměrně daří i v práci. Od roku 2016 ztvárňuje Joyce Byers ve sci-fi hororovém seriálu Stranger Things stanice Netflix, za niž obdržela další nominaci na Zlatý glóbus. V letošním roce přišlo do kin pokračování komediálního hororu Beetlejuice Beetlejuice, kde si tentokráte zahrála roli maminky hlavní hrdinky. Sama ale děti nemá, a byť je nyní ve vztahu šťastná, nepovažuje za důležitou ani svatbu.
Zdroje:
