Článek
Když se řekne Malá mořská víla, většina z nás si vybaví tvář půvabné Miroslavy Šafránkové. Stejně jako je tomu v případě filmové Popelky, ani tato pohádka nebyla prvním zpracováním námětu. Již v roce 1966 zrežíroval Stanislav Valášek černobílý televizní film. Role překrásné malé víly, která zatouží po zrádné lidské lásce lidského prince si zahrála dnes již zcela neznámá Zuzana Martínková.
Debutovala v šestnácti letech
Martínková se narodila v Praze dne 19. dubna 1946. Do historie československé kinematografie vstoupila již v šestnácti letech, kdy získala hlavní roli zamilované studentky Hanky ve filmu Letos v září. Herečkou chtěla být již od dětství. Věnovala se baletu, chodila do divadelního kroužku, byla v tomhle směru velmi ambiciózní. Po maturitě nastoupila jako herečka do Divadla na zábradlí, další sezónu strávila v Černém divadle Jiřího Černého. Mezitím se v menších rolích objevila v několika dalších filmech. Mimo jiné šlo o dnes již kultovní snímky Kdyby tisíc klarinetů nebo Kdo chce zabít Jessii?.
Zuzana Martínková v roce 1969
V roce 1966 si zahrála nešťastnou postavu víly v již zmíněné pohádce. Tato stará verze Malé mořské víly je studiová a divadelně stylizovaná. Ozvláštňuje ji taneční vystoupení baletu v choreografii Pavla Šmoka. Role průvodkyně a vypravěčky se ujala v té době nesmírně populární Štěpánka Haničincová, prince se zhostil mladičký Alfred Strejček, cizí princeznu zahrála Lída Hadašová a v ježibabu se proměnila Nina Popelíková.
Krásnou herečku nám přebrali Italové
Zuzana Martínková byla skutečně krásnou a křehkou mořskou vílou. Role jí dokonale sedla. Český divák si mladičké herečky ale dlouho neužil. V témže roce, kdy účinkovala v této pohádce, přijala nabídku na filmování v Itálii. Na karlovarském filmovém festivalu krátce předtím totiž zaujala italského filmaře Carla Lizzaniho, kterému odvážně zkritizovala jeho film, neboť se jí nelíbilo, že dělá hrdinu z vysloveně negativní postavy. On se ale neurazil a zaslal jí scénář přeložený do češtiny. Válečný film, ve kterém měla hrát, se nakonec neuskutečnil. Mimořádně půvabné dívky si ale všimli Italové a již ji nepustili. Herečka v Itálii zůstala. Jejím prvním filmem se stal western Per 100 000 dollari ti ammazzo z roku 1967. Hlavní hvězdou filmu byl Gianni Garko, který se stal později na mnoho let jejím partnerem. O rok později se objevila v životopisném filmu Che Guevara. V roli české dívky Fanny stála po boku evropských hvězd, jako byla Isa Miranda nebo Margaret Lee. Do Československa se k filmování vrátila již jen jednou, když v roce 1971 přijala menší roli v historickém dramatu Tajemství velkého vypravěče.
Zuzana Martínková
Ze Zuzany Susanna
V Itálii působila pod jménem Susanna Martinkova nebo Susanne Martin. V průběhu sedmdesátých a osmdesátých let zde natočila řadu dalších filmů a spolupracovala rovněž s televizí. Objevovala se především v dobrodružném žánru a nenáročných komediích. V roce 1978 byla hlavní protagonistkou v Itálii ceněného televizního dramatu La dama dei veleni. Většina této její tvorby je v České republice ovšem neznámá. Výjimku tvoří komediálně laděný horor Drákulův sluha, který byl uveden i u nás.
Gianni Garko
Zuzana Martínková se v roce 1973 vdala a vzala si již zmíněného populárního herce Gianniho Garka. Vztah dvou herců, kteří neustále někde cestovali a filmovali, nakonec nevydržel a manželství se v roce 1986 rozpadlo. Zuzaniným dalším partnerem se stal architekt. Nějakou dobu po seznámení s ním, a sice v roce 1999, se rozhodla svoji uměleckou kariéru ukončit a vrhla se na pěstování a výrobu vína. Ještě krátce před touto životní změnou si stačila zahrát ve slovenském komediálním dramatu Rivers of Babylon, kde se po dlouhé době objevila pod svým vlastním jménem.
Zuzana Martínková v italském filmu
Dnes je vinařkou ve slunném Toskánsku. S novým mužem dlouho hledala nějaký vhodný dům na venkově, až při návštěvě jedné z toskánských restaurací narazili na známého, který jim dal tip na místní usedlost. Původní majitelé je nechali dům vyzkoušet přes velikonoční svátky, manželé se do něj okamžitě zamilovali a zakoupili jej. Součástí usedlosti bylo i pět hektarů vinic. Krátce na to se tak zrodilo vinařství, které nese název La Melosella. Vyrábí dva druhy vína, morellino a cabernet. Víno dnes bývalá herečka vyrábí se stejnou vášní, jako se kdysi vrhala do filmového světa.
Zdroje:
