Článek
Přehrada byla plánovaná na Jizeře jen malý kousek od Harrachova. Pochopitelně neměla sloužit k rekreaci, ale měla se stát zdrojem pitné vody. Ze seznamu chystaných vodních děl ji však v roce 2011 nechal vyřadit náměstek ministra zemědělství Aleš Kendík a náměstek ministra životního prostředí Tomáš Tesař. Místní samosprávy, obyvatelé, ekologové i KRNAP toto rozhodnutí kvitují.
Zní to jako sci-fi
Přehrada u Harrachova? Pláž kousek od Čerťáku? To zní jako dobré sci-fi. Plány vybudovat v této části Krkonoš vodní nádrž vznikly už za hlubokého socialismu. Hráz měla být dlouhá 570 metrů a 134 metrů vysoká. Plány počítaly s tím, že povede kolem Vilémova nedaleko Rokytnice nad Jizerou. Do vodní nádrže se mělo vejít sedmkrát více vody než do přehrady Souš, která je vybudovaná nedaleko.
Proti vybudování přehrady v překrásné horské krajině byli pochopitelně místní. Nikdo z horalů nechtěl mít před domem pláž. Mnohým původní rozhodnutí mocipánů neumožňovalo odprodat jinak lukrativní pozemky. S jejich prodejem tak museli dlouhé roky čekat. Pozemky byly totiž v oblastech, které by byly teoreticky zaplavené, pokud by na stavbu hráze došlo. Proti nádrži byli i ekologové. Důvodem je změna mikroklimatu a ohrožení cenné lokality.
„Zmizely by obří hrnce v korytě Mumlavy, bučiny a smíšené lesy s jedlí, které jsou domovem chráněného lejska malého, unikátní botanické lokality či zimoviště netopýrů ve štolách,“ řekl v minulosti ředitel správy parku Jan Hřebačka pro Českou televizi. A aby toho nebylo málo, Harrachov by byl od okolí zcela odříznutý. Tedy alespoň z české strany. Přístup by byl možný jen po mostě. Oblíbené horské středisko by se tak stalo poloostrovem.
Původní plány byly velkolepé
Úplně původní návrh z dob socialismu počítal s tím, že by přehrada zadržovala vodu a zabraňovala tak povodním. Ostatně taková bývá obvykle funkce přehrad. A byl tu ještě jeden důvod pro stavbu. Horská vodní nádrž s čistou vodou se měla stát zásobárnou pitné vody pro Prahu a střední Čechy. Podle mnohých to dnes není potřeba a zničit výjimečnou krajinu kvůli zdroji vody je holý nesmysl.
Opačný názor měli vodohospodáři. A také Ministerstvo zemědělství. Ti chtěli myslet na naše potomky. Podle nich nezáleží na tom, že je návrh již starý. Ani na tom, že nyní vodní dílo v Krkonoších není potřeba. Podle Václava Jiráska z Povodí Labe nikdo neví, jaké budou klimatické podmínky za dvacet nebo třicet let. A bylo by dobré, kdyby bylo území chráněné jako zdroj pitné vody.
Co vadilo místním? Především nejasnost a nekonkrétnost projektu. Nikdo neřekl, jak by se vyřešilo, že by byl pod vodou příjezd od Prahy do Harrachova. Nikdo neřekl, kam až by vodní hladina dosahovala. Naopak jasné bylo, že by voda utopila čističku, kterou před několika lety vybudovali v Harrachově. A pochopitelně se všichni obávali také toho, že by měla přehrada vliv na zimní rekreaci a zasněžování. Jde pravděpodobné, že by totiž přes zimu stoupla teplota.
Harrachov nebyl jediný
Lokalita Vilémov patřila v roce 1988 mezi 210 míst, které byly v tzv. Směrném vodohospodářském plánu. Seznam těchto míst měl být před lety aktualizován společně se schválením nového Plánu hlavních povodí ČR. Nově na něm bylo 186 lokalit. Veřejnost však byla proti. A proti byli také ochránci přírody. Nový seznam tak nebyl schválen.
Ministerstvo životního prostředí mělo proto vytvořit aktualizovaný soupis. Říká se mu Generel území chráněných pro akumulaci povrchových vod a měl by zahrnovat místa, která jsou vhodná pro výstavbu přehrad. V novém návrhu bylo původně 69 míst po celé České republice. Nakonec jich však je jen 65. Vypadl nejen Vilémov, ale také Šluknov, Stříbrný potok a Šárovcova Lhota.
