Článek
Zní to trochu jako sci-fi nebo pohádka. Jde však o skutečnou medicínu, která dává šanci těm, kteří čekají na transplantaci srdce. Titanové srdce voperovali australští lékaři 40letému muži v nemocnic sv. Vincenta v Sydney před rokem. Od té doby mu sloužilo až do března 2025, kdy se dočkal transplantace. Sloužilo tak dobře, že mohl dokonce opustit nemocnici. Bylo to poprvé v historii lékařství. Žádný pacient před ní neměl titanové srdce takovou dobu.
Čekání na nové srdce
Pokud někomu selže srdce, může jít o život. A čekání na nové není jednoduché. Může trvat dlouhé měsíce. Konkrétně v Austrálii lékaři provádí kolem 115 transplantací za rok a průměrná čekací doba je dlouhých šest měsíců. Po tu dobu je nutné udržet pacienty naživu a pokud možno jim také zachovat kvalitu života.
Titanové srdce
Srdce z titanu vyvinula společnost BIVACOR právě k účelu přežití do transplantace. Přístroj funguje na principu magneticky zavěšeného rotoru, který čerpá krev tělem. „Je to neuvěřitelně jednoduché zařízení, prostě ho přišijete k srdečním síním. A pak zacvaknete, opravdu doslova zacvaknete čerpadlo, a srdce zapnete. V tom okamžiku samozřejmě všichni zatají dech – a pak se spustí a prostě funguje,“ řekl podle zoom.iprima.cz chirurg Paul Jansz, který ho při asi šestihodinové operaci transplantoval.
Nebyl první
Jde v podstatě o novinku, přesto Australan nebyl první, kdo titanové srdce dostal. První transplantace proběhla 9. července 2024 v Texasu v rámci studie proveditelnosti. Dohlížel na ni Úřad pro kontrolu potravin a léčiv. Titanové srdce tehdy dostal 58letý muž v posledním stadiu srdečního selhání. Díky titanovému srdci přečkal osm dní do transplantace. Jen o pár měsíců později pak Australan se stejnou technologií žil několik měsíců.
Ukázalo se tak, že nemusí být zcela nemožné vytvořit plně funkční umělé srdce, které by mohlo do budoucna nahradit potřebu lidských dárců. Titanové srdce australské společnosti BIVACOR je unikátní absencí ventilu a dalších částí, které by se mohly opotřebovat. Má pouze jeden pohyblivý komponent, a to magneticky uchycený rotor. Podle Paula Jansze v něm nejsou žádná ložiska ani jiná zařízení, která by se mohla opotřebovat.
„V průběhu následující dekády se umělá srdce stanou alternativou pro pacienty, kteří nemohou čekat na srdce od dárce, nebo pokud vhodná srdce zkrátka nejsou dostupná,“ myslí si Chris Hayward z ústavu Victor Chang Cardiac Research Institute. Podle něj je titanové srdce pro pacienty se srdečním selháním přelomové. Uvedla to ČT24 na svém webu. Je to skvělá zpráva, jelikož přibližně 5 % dospělých, kteří jsou v USA na seznamu čekatelů na transplantaci srdce, každoročně zemře při čekání na vhodný orgán.
Podobné jako železnice
Plně mechanické srdce využívá podobnou technologii jako vysokorychlostní železnice MAGLEV. Podle firmy BIVACOR, která na vývoji pracuje už od roku 2013, je výhodou použití magneticky levitujícího rotoru k pohonu krevního oběhu je skutečnost, že nedochází k žádnému tření. Velikost titanového srdce je vhodná pro většinu žen i mužů. Velikostně je malé, ale má dostatečný výkon i pro dospělého muže.
Česko na prvního pacienta čeká
V České republice tato metoda ještě nebyla použita. V roce 2017 však bylo poprvé implantované biokompatibilní umělé srdce pacientovi v IKEM. Pacientovi toto srdce zachránilo život. Unikátní operace, při které byla pacientovi odebraná pravá i levá komora srdeční, trvala osm hodin. Pracovalo na ní 14 operatérů pod vedením přednosty Kliniky kardiovaskulární chirurgie a hlavního řešitele klinické studie doc. MUDr. Ivana Netuky, Ph.D. Česká republika byla teprve třetí zemí na světě, ve které pacient toto umělé srdce dostal.
Toto umělé srdce váží asi 800 gramů a je tedy asi třikrát těžší než srdce zdravého člověka. Na první pohled je od běžného srdce odlišné, ale z hlediska vnitřní konfigurace ho napodobuje. Jeho vnitřní povrch vystavený krevnímu proudu je vytvořený biologickým materiálem. Srdce se skládá z celé řady součástí, které bylo nutné přímo na operačním sále sestavit. Prvním pacientem s umělým srdce se stal 58 letý muž, který měl oboustranné srdeční selhání a osm měsíců byl připojen k podpůrným přístrojům a nemohl ujít ani pár metrů.
Historie transplantace srdce
První úspěšná transplantace srdce byla provedena v prosinci 1967 Christiaanem Barnardem v Kapském Městě. Hned následující rok pak provedl Christian Cabrol podobnou operaci ve Francii. V Československu se první transplantace srdce podařila v roce 1984. Zasloužil se o ní tým profesora Firta v pražském IKEM. V současné době jde až na výjimky o rutinní výkon a zároveň nejefektivnější způsob léčby srdečního selhání, které nereaguje na medikamentózní léčbu. Výkon se provádí v celkové anestezii za umělé plicní ventilace.
Zdroj: zoom.iprima.cz, vtm.zive.cz, ct24.ceskatelevize.cz, ikem.cz, ikem.cz
