Článek
Na počátku stála nemoc
Moldavan Konstantin přijel do České republiky vydělat peníze pro svou nemocnou ženu. Konstantin začal pracovat v Brně, ale později se přesunul do Domažlic a následně do Plzně. Právě v Plzni pracoval a také přespával v rozestavěném domě. Se svou manželkou si Konstantin telefonoval dvakrát až třikrát v týdnu.
Naposledy s ní hovořil na Den žen. Pak už se neozval. Manželka se ho snažila sehnat. Tvrdili ji, že muž pravděpodobně potřebuje volnost. Ona tomu nevěřila. O více než měsíc později našel hajný u lesa na severním Plzeňsku balík. Byly na něm naházené větve. Když se šli spolu s kolegou podívat, co v balíku z černých pytlů je, zjistili, že našli mrtvého člověka. Policie nejprve netušila, o koho jde. Identifikace podle hlavy byla vyloučena.
Doklady napověděli
Zavražděný muž měl však u sebe doklady od vozidla a mezi nimi hraniční průvodku s razítkem Chotěbuz. Oboje na shodné jméno. Policie pak ještě našla pas a řidičský průkaz. Dokonce našli v dokladech i poznámku o krevní skupině. Jenže podle obličeje prostě nemohli zjistit, zda jde opravdu o člověka z dokladů.
Je muž skutečně Konstantin?
Po pitvě bylo jasné, že muž zemřel násilnou smrtí. Na sobě měl stavební materiál. Podle dokladů by mělo být zřejmé, o koho jde. Jelikož však nebylo možné identifikovat podle obličeje, bylo potřeba sehnat jeho příbuzné a porovnat DNA pomocí genetické expertizy. Ta potvrdila, že jde skutečně o Konstantina. Jeho manželka tak získala odpověď na otázku, proč se jí muž neozývá. Bohužel však nemohla dostat smutnější zprávu.
Osudný den
Důležitou osobou v celém příběhu je jistý Alexej. On se s Konstantinem a jeho vrahem seznámil v únoru 2004. Osudného dne probíhala na stavbě rodinného domu oslava narozenin. Oslavencem byl Konstantinův krajan Michal, který s ním, jeho vrahem a Alexejem popíjeli alkoholické nápoje. Po konci oslavy zůstali na stavbě jen vrah a Konstantin.
Podle výpovědi Alexeje nebyla oslava úplně poklidná. Naopak. Došlo na ní k hádce mezi pachatelem a oslavencem, kteří mají být podle některých informací bratry. Do hádky se zapojil i Konstantin. Svému příteli, později svému vrahovi, domlouval, aby se s bratrem v den jeho narozenin nehádal. Alexej odjel domů za přítelkyní. Během noci mu dvakrát volala pachatel a chtěl, aby se vrátil. Potřeboval pomoc.
Alexej přijel na stavbu až ráno. Pachatel mu otevřel a tvrdil, že Konstantin odjel do Itálie. To se Alexejovi nezdálo. Za prvé proto, že na stavbě byly jeho osobní věci. A za druhé si u něj uložil peníze a bez nich by určitě neodcestoval. Navíc Alexej viděl na podlaze krvavé stopy. Podezřelá byla také motorová pila u kamen. Byl si jistý, že ji den předtím dával na půdu.
Uhodil na něj
Alexej si dal jedna a jedna dohromady. Ptal se tedy pachatele, kde je tělo Konstantina. Ten mu tvrdil, že na stavbě, ale že ho nenajde. Pak začal Alexejovi vyhrožovat, aby nechodil na policii. Upozornil ho, že ví, kde bydlí nejen on, ale také jeho rodina a rodina jeho přítelkyně. Nicméně Alexej se snažil vraha opít a zjistit od něj, kam mrtvolu schoval. Nedozvěděl se to.
Skutečně to bylo tak, že vrah nejprve chtěl nechat tělo na stavbě. Respektive ho chtěl spálit v kamnech. Jenže plán s likvidací těla nevyšel tak, jak si vrah představoval. Proto vrah ohořelou mrtvolu naložil do igelitových pytlů a torzo těla odvezl do lesa. Za tři dny pachatel stavbu opustil a tvrdil, že jede do Francie. Pak Alexejovi volal s tím, že tělo ze stavby odvezl a zakopal. Opět mu vyhrožoval.
Alexej se vraha bál
Jelikož Alexej znal vrahovu minulost, bál se ho. U soudu přiznal, že začal nepřiměřeně popjíjet alkohol a chtěl dokonce skočit z okna a ukončit tak svůj život. Opravdu se bál o zdraví své rodiny, o které vrah věděl, kde bydlí. To byl také důvod, proč nešel násilnou smrt svého přítele ohlásit na policii.
Odsouzený v nepřítomnosti
Vrahem byl Konstantin Lefter z Moldavska. Byl na něj vydaný mezinárodní zatykač a policisté po něm dlouhé roky pátrali ve spolupráci s Interpolem. Trvalo dlouhých deset let, než se policii vraha podařilo dopadnout. Do České republiky se však Lefter už nevrátil. Svůj trest si odpykával na východě Evropy.
Zajímavostí jistě je, že odsouzený vrah znal vězení dost dobře již předtím. V minulosti totiž pracoval jako bachař, a dokonce jako policista. Dalším paradoxem je, že k vraždě došlo jen několik desítek metrů od sídla plzeňské kriminálky.
Zdroj: policie.gov.cz, plzensky.denik.cz, instagram.com, idnes.cz
