Článek
Bylo 22. května 1985. Strakovi si vyšli do divadla. Při jejich návratu na ně doma čekala dcera, která jim oznámila, že u nich policie dělala domovní prohlídku. Vyřídila jim, že se mají ráno dostavit na policii. Maminka Jiřího dostala strach. Ani ji nenapadlo, že by něco provedl. Bála se, že se mu něco stalo. A policie z počátku mlčela. Až potom zmínila, že Jiří pravděpodobně zabil ženu.
Matka viní z tragédie především sebe
„Náš Jirka? Ten, kterej když jsme v lese zašlápli mravence, tak na mě volal - mamko, pozor, ať ho nezašlápneš?“ reagovala prý na policii. Vyprávěla to v pořadu Reportéři ČT v roce 2005. Nevěřila tomu, že vychovala vraha. Když tento fakt přijala, začala cítit vinu za to, co se stalo. „Já vám můžu říct, že já s touhletou vinou budu žít do smrti. Já se tý viny do smrti nezbavím,“ řekla maminka vraha pro Českou televizi. „Já jsem nic neudělala. Snažím se žít normálně jako každý druhý člověk. Slušně. Ale já si beru vinu za to, že jsem to dítě přivedla na svět. Protože kdybych ho nepřivedla na svět, tak se to nestalo. Z tohohle důvodu já se cítím provinile. A s touhle vinou budu žít do smrti,“ uzavřela.
Na dobu před mnoha lety vzpomínal také otec Jiřího Straky. „Drželi jsme se furt za ruce a furt jsme brečeli,“ vzpomínal podle idnes.cz. Prozradili, že oba uvažovali o sebevraždě. Ani jednomu z nich se nechtělo žít s tím, že jejich syn je vrah. Jenže Jiří nebyl jejich jediné dítě. Kromě starší dcery měli ještě mladšího syna. A ten je potřeboval. Zůstali proto silní. Dokonce svého staršího syna chodili navštěvovat do vězení. Vztah mezi nimi však dostal navždycky trhlinu. Otec dokonce pro idnes.cz přiznal, že si mysleli, že by bylo lepší, kdyby Jirka dostal rozsudek smrti. „Že by to pro něj bylo vysvobození a pro nás taky,“ vysvětlil otec. „Možná by to bylo lepší i pro veřejnost, že by se s tím líp vyrovnala. Že byl odsouzenej smrt za smrt,“ řekla podle idnes.cz Strakova matka.
Ve společnosti získal přezdívku “spartakiádní vrah”, i přes to, že všechny skutky spáchal ještě před zahájením...
Posted by Vzpomínky na socialismus on Wednesday, June 25, 2025
Smrt by byla vysvobozením
Zarážející je, že s názorem svých rodičů souhlasil také sám spartakiádní vrah. Jiří Straka, který od soudu odešel jakožto mladiství jen s deseti lety vězení věřil, že trest smrti by byl pro jeho rodinu mnohem lepší. „Tak by si prostě pobrečeli, zapálili svíčku, a nemuseli by s tím žít každej den a prožívat to tak jako já,“ řekl podle idnes.cz. Ostatně Straka to ve vězení vůbec neměl jednoduché. Smrt by pro něj skutečně byla přívětivější. Při jeho pobytu za mřížemi došlo k rozkopání jeho přirození. O necelý měsíc později ho málem oběsili. A v roce 1989 byl vykastrován. Ostatně kastrace byla podmínka pro to, aby soudy uvažovaly o jeho propuštění.
Na svobodu se dostal na Štědrý den roku 2004. Tehdy však neopouštěl brány věznice, ale opavské psychiatrické léčebny, kde strávil deset a půl roku. Bylo mu 36 let. Dvacet let byl zavřený. Podle mnohých na svobodě neměl co dělat. Vyšetřovatel Markovič například tvrdil, že kdyby byl starší, dostal trest smrti. Podle psychiatra Milana Vilče však Straka při propouštění nebyl nebezpečný. „Pan Straka není o nic nebezpečnější než většina z nás a důvody jeho ústavní léčby pominuly,“ řekl.
Návrat k rodičům
Ačkoliv rodiče Jiřího Straky uvažovali o tom, že by pro něj i pro ně bylo lepší, kdyby zemřel, po propuštění ho vzali k sobě. Z Prahy se přestěhovali na Jesenicko. Jenže soužití s vrahem nebylo ideální. Jejich okolí dávalo najevo nevraživost. A tak se Jiří Straka přestěhoval na Frýdecko-Místecko. Jenže ani tam ho místní nepřijali. Opět se tedy přestěhoval. Zvolil Těšínko nedaleko hranic. Po několika letech žije takřka normální život. Stejně tak jeho rodiče. Vinu v sobě však budou mít už napořád.
Zdroj: youtube.com, idnes.cz, denik.cz, blesk.cz
