Článek
„Cítím, že se tou tentokrát neubráním. Vytahuji nůž. Všechno zmizelo, je jen ona…štíhlá, mladičká - oběť,“ zapsal slova, která mrazí muž s nadprůměrně vysokou inteligencí, uznávaný inženýr, milující otec a spořádaný manžel. A také sadistický vrah. Vladimír Tekverk zavraždil mladičkou dívku v červnu 1979 v pražských Letňanech poté, co společně jeli autobusem. Nutkání ji zavraždit v sobě nedokázal potlačit, ačkoliv se snažil. Nepoznával se. Jenže nešlo odolat. Počkal, až dívka došla do stínu stromu a pak jen bodal. Bodal nožem, který u sebe neustále nosil.
Oficiálně si prý namlouval, že ho nosí na svačinu, ale ve skrytu duše věděl, že je to jinak. Že jeho druhé já počítá s tím, že se nůž hodí k rozpárání ženy. Jenže si říkal, že to se přece nikdy nestane. To dokáže ovládnout. Věřil, že jeho inteligence je silnější než jeho úchylka. Myslel si, že se to nemůže stát.
Jak to všechno začalo
Sadistické sklony u sebe poprvé pozoroval na školním výletě u Máchova jezera. Bylo mu teprve čtrnáct let a pocítil vzrušení ze své nádherné spolužačky. Utekl. Měl podivné nutkavé představy, které sílily. Záhy zjistil, že jde o znaky sadismu. Byl velmi inteligentní, ale o pomoc nepožádal. Myslel si, že to má pod kontrolou. Ostatně představte si to. Jste chytrý a velmi inteligentní mladý muž. Student, později letecký inženýr. Uznávaný. Také milující manžel, tatínek. Budete mít odvahu odhalit své skryté já a zajdete za psychiatrem? Nebudete mít ani trochu strach, jak na vás bude okolí pohlížet? Navíc ve chvíli, kdy se vám zdá, že máte zcela vše pod kontrolou.
Pro okolí je sadista nebezpečný, především pokud chování překračuje hranici souhlasu a respektu. Sadismus se řadí mezi sexuální deviace a poruchu osobnosti. Sadista je tedy v podstatě nemocný člověk. A jako takový pochopitelně trpí i on. Ostatně Vladimír Tekverk otevřeně popsal své pocity: „Sadismus je jako pavučina, která prochází všemi oblasti myšlení. Zkusíte to zastavit na jednom místě a na deseti dalších to vyrazí jako zhoubný, jedovatý plevel. Je horší než rakovina, ta požírá jen svého hostitele. Pocit výčitek neznám, chápu ho jen zprostředkovaně. Nikdo netuší, jaký vnitřní boj jsem musel svádět.“
Udal se sám
Je samozřejmě nemyslitelné omlouvat vraha. Ale je nutné si říci, že Tekverk byl opravdu jiný než ostatní. Po vraždě přišel domů a vzbudil manželku. Všechno jí řekl a společně se na místo činu vrátili. „Jsem sadista a ode dneška i vrah,“ řekl vyšetřovatelům bez obalu. Jiří Markovič, legendární vyšetřovatel i ostatní jen koukali. Vrah se sám přišel udat na místo činu. Od počátku spolupracoval a vše vysvětloval. Jenže pak se do toho vložil právník. Svému klientovi radil zatloukat, zatloukat, zatloukat.
Ačkoliv i znalecké posudky na sadismus ukazovali, Tekverk na radu obhájce změnil výpověď. Slečna prý byla jeho milenka, která mu vyhrožovala. Nepochopitelné je, proč toto obhájce radil, jelikož právě sadismus byla jediná polehčující okolnost. Jinak vrahovi hrozil za brutální čin i provaz. Vždyť tehdy byl ve hře ještě trest smrti. Proč se tedy velmi inteligentní muž nechal umluvit a vystavoval se riziku smrti? O tom, jestli přežije rozhodovali sexuologové a psychiatři. Řekli o něm, že po první ráně už se nemohl kontrolovat. Nakonec i on potvrdil svou původní výpověď.
Kastrace, vězení a pomoc vyšetřovatelům
Tekverk odešel od soudu s trestem 25 let vězení. Souhlasil s kastrací. A navíc se ještě snažil svůj dluh společnosti splatit tím, že byl nápomocen pro Jiřího Markoviče a další vyšetřovatele. Napsal pro něj intimní svědectví, kde popisuje své nitro. Nitro sexuálního devianta. Díky své inteligenci dokázal detailně popsat, jako ho sadismus ovládal a jak jedná člověk s takovou diagnózou. Pro vyšetřovatele to bylo velmi cenné do budoucna.
Za dobré chování byl nakonec propuštěný o sedm let dříve. A první, koho jel navštívit byl právě vyšetřovatel, se kterým se ve vězení prakticky spřátelil. Dokonce mu dovezl obraz, který ve vězení namaloval. V kontaktu spolu byli i později. Tekverk spolupracoval s Markovičem na jeho knize a vídali se čas od času i nadále. Vzniklo mezi nimi takové zvláštní přátelství. Podle Našeho Regionu se Tekverk Markovičovi svěřil, že vlivem stáří z něj sadistické sklony v podstatě vymizely. A také, že nepřestává litovat zmařeného života mladé dívky.
Zdroj: wikipedia.org, dvojka.rozhlas.cz, idnes.cz, extra.cz, nasregion.cz
