Článek
Katastrofa, která změnila svět
„26. dubna 1986 zničila série výbuchů reaktor a budovu 4. energobloku černobylské atomové elektrárny, nacházející se nedaleko od běloruských hranic. Tato událost se stala největší technologickou katastrofou 20. století. Pro malé Bělorusko znamenala národní neštěstí. Za druhé světové války zničili němečtí fašisté na běloruském území 619 vesnic i s obyvatelstvem. Po Černobylu přišla země o 485 vesnic a osad. Za války zahynul každý čtvrtý Bělorus, dnes žije každý pátý na zamořeném území. To představuje 2,1 milionu lidí, z toho 700 000 dětí,“ uvádí ve své knize Modlitba za Černobyl Světlana Alexijevičová.
Po 39 letech se začíná blýskat na lepší časy. Podle nového výzkumu se některé oblasti v okolí černobylské elektrárny budou moci vrátit k bezpečnému pěstování plodin. Pole byla po desetiletí považovaná za nebezpečná. Vědci z Portsmouthské univerzity a Ukrajinského institutu zemědělské radiologie však dospěli k novému závěru, a to díky nové metodě schopné půdu spolehlivě analyzovat. Pěstovat se však bude moci jen v určité části.
Takzvaná „černobylská zóna“, která má asi 4200 kilometrů čtverečních, je stále neobydlená a hospodářsky ji využívat nelze. V zóna povinného přesídlení, kde žijí lidé, však pravděpodobně bude pěstování do budoucna možné. Je pravda, že půda je kontaminovaná radioaktivními látkami, ale někteří vědci tvrdí, že situace není tak vážná. Nyní to tedy potvrdil i výzkum. Ten vědci prováděli na stohektarovém pozemku v Žytomyrské oblasti. Analýzou vzorků půdy a měřením vnějšího gama záření potvrdili, že dávka je hluboko pod ukrajinským národním bezpečnostním prahem. A dokonce výrazně nižší než úrovně radiace, které se přirozeně vyskytují po celém světě.
Brambory už za rok? Spíše ne
Někteří místní nedbají zákazu a pro svou potřebu v půdě zemědělské plodiny už dávno pěstují. Ostatně žijí tu a nic jiného jim mnohdy nezbývá. Život v téhle části světa prostě není procházka růžovou zahradou. Výsledky výzkumu jim nahrávají. Nicméně určitě to neznamená, že se v Černobylu začne hned něco pěstovat. Protože o bezpečnosti pěstování nemohou ve výsledku rozhodnout vědci, ale politici a úředníci. Podle profesora Jima Smitha z Portsmouthské univerzity by mohly výsledky pomoci v boji proti dezinformacím o riziku radiace v černobylské oblasti. A také by objev mohl přispět k revitalizaci oblastí a zlepšení potravinové bezpečnosti na Ukrajině.
Oblast znovu vyrábí elektřinu
Ačkoliv jsou nejbližší oblasti jaderné elektrárny vybydlené, přímo v elektrárně to stále žije. Elektrárna opět nabízí pracovní příležitosti, a dokonce vyrábí elektřinu. Tentokrát vedle jaderné elektrárny stojí bezpečnější - solární elektrárna. Je to ideální místo. Nabízí dostatek prostoru i infrastrukturu. A také napojení na elektrickou síť. Horší je to s klimatickými podmínkami. Je tu pochopitelně méně slunných dnů a v zimě sníh. I tak se však vyplatí solární elektrárnu v tomto místě provozovat.
Ani za války nemají klid
Lidé, kteří žijí v oblasti černobylské elektrárny, nenašli klid ani během probíhající války na Ukrajině. Bitva o Černobyl byla vojenským střetem mezi ruskými a ukrajinskými ozbrojenými silami. Střet se odehrál první den ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. Ruské síly oblast obsadily za jeden jediný den a pak postupovaly na Kyjev. Rusáci však nebyli úspěšní a nakonec se po ukrajinském protiútoku 3. dubna z oblasti kompletně stáhli a území má opět pod kontrolou ukrajinská armáda. Ruští vojáci však ještě stihli nadělat škody. Dělostřelectvo zasáhlo místa skladování radioaktivního odpadu a během pobytu vojáků byly pozorované zvýšené úrovně radiace. Důvodem bylo nejen odpalování munice, ale také pohyb těžké techniky a kopání zákopu.
Zdroj: ct24.ceskatelevize.cz, o2.pl, vtm.zive.cz, wikipedia.org, ALEXIJEVIČOVÁ, Světlana. Modlitba za Černobyl: Kronika budoucnosti, 2017. Příbram: Pistorius a Olšanská s.r.o. ISBN 978-80-87855-76-8
