Hlavní obsah

V roce 2000 nám stačila ke štěstí pětistovka, dnes nestačí ani 3 tisíce

Foto: cottonbro studio/ Pexels

Píše se rok 2000. Bankomaty sice ještě nejsou na každém rohu, ale kdo vybírá peníze z karty, je cool. A pokud vybere pětikilo, je to prostě borec a může se jít královsky bavit.

Článek

Zábava za pět stovek

Platební karty byly v tu dobu již součástí našich životů, ale málokdy se používaly k přímé platbě. Chodili jsme s nimi k bankomatu, kde jsme vybírali peníze. Většinou třeba půlku výplaty naráz, protože se obvykle za výběry platilo. Mladým na účet chodilo kapesné od rodičů. Bylo děsně cool vybrat pětistovku a vyrazit na párty.

Pětistovka byla tehdy spousta peněz. Pokud jsme chtěli jít do kina, stačila nám na lístek, velký popcorn a ještě dost zbylo na to, abychom po filmu skočili na pivo nebo kafe. Případně jsme se mohli nechat domů odvézt taxíkem nebo před kinem skočit na večeři. Pětistovka byla braná v podstatě velké peníze.

Pokud rodina vyrazila na výlet, pětistovka byla dostatek na to, aby si každý dal v restauraci jídlo a pití. Stačilo to také na rodinnou zábavu, která byla v tu dobu dostupná. Za pětistovku mohli rodiče dětem připravit opravdu skvělý víkendový výlet, na který všichni ještě dlouhou dobu vzpomínali.

Svět po 26 letech

Dneska zaplatíme za všechno mnohem více. Za kino, popcorn i pivo. Ostatně vyšší částky platíme také za pečivo. Přesto bychom na tom teoreticky měli být lépe, protože podle všeho mzdy rostou rychleji než ceny. Alespoň to ukazují data Českého statistického úřadu. Jak je tedy možné, že reálně jsme na tom spíše hůře?

Nákup pečiva, sýra, másla, vajec a šunky vyšel v roce 2000 zhruba na stovku. Dneska za tento základní nákup dáme asi dvojnásobek. Paradoxně před čtvrtstoletím byla nejdražší položkou šunka, zatímco dnes je z těchto položek nejdražší chléb. Zatímco na přelomu tisíciletí stál asi 15 Kč, dneska za něj zaplatíme několik desítek korun.

„Růst cen byl vzhledem k růstu mezd po většinu uvedeného období zvládnutelný. Výrazné rozdíly se však objevily mezi sociálními skupinami, regiony a také mezi generacemi,“ vysvětlil ekonom Petr Kymlička, partner poradenské společnosti Moore Czech Republic pro server Novinky. Přesto se zdá, že dnes lidé mají hlouběji do kapsy. Čím to tedy je?

Není to o inflaci, ale o nárocích

Podle toho, jak rostou mzdy, bychom se teoreticky dnes měli mít lépe než před pětadvaceti lety. Proč tomu tak tedy není a jsme nespokojení? Proč nadáváme na Fialovu drahotu? Možná je to tím, že dříve bylo úplně běžné se sejít venku na lavičce nebo u někoho v obýváku a jen tak posedět s nejlevnějším vínem a lahvovým pivem.

Dneska se předháníme v tom, kdo navštíví luxusnější restauraci, vezme děti do zábavnějšího parku. Nakupujeme bio zeleninu a bio maso. Jsme pohlceni sociálními sítěmi, které nám ukazují, jak žijí ostatní. Ukazují nám však jen výsek jejich života. Pár šťastných chvil. A my podléháme tlaku a chceme, aby náš život byl také tak krásný a pestrý. Chceme pít nejlepší vína, fotit se ve vířivce, trávit čas v nejmodernějším aquaparku.

Je to tedy tak, že nezdražil jen chleba, především zdražily naše nároky a to, co považujeme za standardní zážitek. Zapomněli jsme na to, že nejlepší věci jsou zadarmo. Zapomněli jsme, že vyjít do lesa a stavět s dětmi domečky pro skřítky může být mnohdy zábavnější než ten nejlepší zábavní park. Dost možná jsme i zlenivěli. Je pohodlnější zavést děti někam, kde je pro ně program prakticky vymyšlený než někam, kde jim musíme dělat animátora.

Digitální daň

A pak jsou tu ještě položky, které v současné době musíme započítat do rodinného rozpočtu prakticky každé rodiny. Ačkoliv ta naše poměrně odolává, některé položky se nám také nevyhly. Platíme si cloudové úložiště kvůli mé práci, manžel si platí Spotify, jelikož na něm má založený účet umělce pro svou kapelu. Ostatní platformy neplatíme.

Většina rodin si však měsíčně platí také Netflix, Disney a podobné programy. A to je jen krátký výčet toho, za co všechno platíme. Zamysleme se nad tarify mobilních telefonů, kde nesmí chybět data. Nad vysokorychlostním internetem v každé domácnosti. Většinu z toho jsme v roce 2000 neplatili.

Mohli jsme tedy vzít pětistovku a jít se o víkendu bavit. Dneska je to jen zlomek nákladů na zmíněné služby. Pokud jich máme více, stojí nás i dvojnásobek. Nemluvě o tom, že za pětistovku se dneska v restauraci dobře najíme maximálně v jedné osobě, a to si někde ještě po kávě nedopřejete ani zákusek.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz