Článek
Jenže všechno je úplně jinak. Život v rodině, do které patří ještě další tři děti a třiatřicetiletý manžel Vladimír, není úplně ideální. Soužití manželů je poměrně turbulentní. Toho dne se Jaroslava s Vendulou nezastavily a připravovaly vše na blížící se Štědrý den. V tom se do bytu vrátil Jaroslav. Přivedl s sebou kamaráda vojáka a byl značně opilý. Manželku to naštvalo. Ona uklízí, může se přetrhnout a on…Nadávala mu, že se o nic nestará. Pak poslala spát dceru.
Hádka s manželem eskalovala. I před hostem manželka svému muži vyčetla, že jí dává jen 700 korun na měsíc. On jí sprostě nadával. Pak to vypadalo, že se všechno uklidnilo. Voják si očividně oddechl. Vladimír odešel a vrátil se s nožem a brouskem. Během broušení nože pokračoval s výčitkami. Manželka rezignovaně mlčela. Nakonec to nevydržela a promluvila. To se jí stalo osudným. Udeřil ji brouskem. Jednou, podruhé. Při druhé ráně ji začala téct krev a ona se pokusila utéct z bytu. Vyhrožovala policií. Lulek ji doběhl a bodl nožem do zad.
Voják ho chtěl zastavit
Zdálo by se, že byl mladý voják jen tichým pozorovatelem. Pravděpodobně nechtěl zasahovat do rodinných rozepří, o kterých nic nevěděl. Útok nožem byl už moc, takže se snažil Vladimíra Lulka zastavit. Ten ho poranil a voják utekl. Možná proto, že z kasáren odešel bez propustky, a pokud by ho na místě našla veřejná bezpečnost, měl by velký problém. Jako by to v tomto případě hrálo roli.
Místo něj se na chodbě objevila sousedka, která chtěla ženě pomoci. Lulek před sousedy zmizel v bytě. Jenže se ještě na chodbu vrátil a zaútočil na sousedku. Naštěstí se jí podařilo utéct, když ucítila, že je zraněná. To byla její záchrana. Bez pomoci lékařů by totiž nepřežila. Přesto se dál sousedé snažili Lulka zastavit. Manžel zraněné ženy ho udeřil šavlí. Společně s dalšími sousedy do něj kopali. Nepomohlo nic. Lulek se vrátil do bytu a tam se zabarikádoval.
Prosila, ať zachrání děti
Pobodaná manželka prý prosila sousedy, ať zachrání děti. Do bytu se však vrátil Vladimír a zabarikádoval se. V bytě pak všechny děti ubodal. V kuchyni našli policisté zavražděnou dvanáctiletou Vendulu. Osmiletého chlapce a sedmiletou dívku nalezli v posteli. Lulek neušetřil ani své vlastní osmnáctiměsíční bezbranné miminko. Nakonec podřezal žíly sobě. Záchranáři dokázali pomoci sousedce a také vrahovi. Sice ztratil hodně krve, ale lékaři dokázali stabilizovat životní funkce.
Proto ho brzy převezli do vězeňské nemocnice. Lulek poté, co se probral z bezvědomí, tvrdil, že si nic nepamatuje. Říkal, že neví, že by někoho zabil. Prý šel do hospody, protože mu manželka nadávala, že nosí málo peněz. Když přišel, zase mu prý nadávala. A pak už si prý pamatoval jen zimu a že ho nesou nahého. Ve vazbě byl nepříčetný a nejedl. Skončil tak v Bohnicích a krmili ho sondou. Vypadalo to, jakoby se zbláznil. Nechodil na toaletu a kálel do postele. Zhubl na 47 kilogramů. K soudu v lednu 1988 přijel na invalidním vozíku a nereagoval na nic. Na první pohled to vypadalo, že je duševně nemocný. Vyšinutý. Zlomený. Že ho život za to, co udělal, potrestal sám. Všechno však bylo úplně jinak. Naštěstí to soudní znalci odhalili.
Emočně labilní alkoholik
Lulek své šílenství jen předstíral. Cíl měl jediný. Vyhnout se trestu smrti. Což je trochu úsměvné poté, co si doma podřezal žíly a bez pomoci by zemřel. Odborníci popsali Vladimíra Lulka jako agresivního, explozivního, hysterického a emočně labilního alkoholika. Vyloučili jeho nápravu, a tak ho soud za pětinásobnou vraždu a pokus o vraždu poslal na šibenici. Žádost o amnestii ani odvolání mu nepomohlo. Lulek se stal 2. února 1989 posledním člověkem, kterého na území Česka popravili.
Proč to někdo nezastavil?
O tom, že není soužití manželů zrovna ideální, věděla celá rodina i sousedé. Nikdo nezasáhl. Jaroslav a Vladimír se vzali v roce 1983. Podle Lulka si svatbu přála žena. Z počátku bylo vše skvělá, pak však manželé údajně začali společně holdovat alkoholu. Podle Vladimíra pak žena začala do bytu vodit kamarádky, se kterými pila. On byl údajně vynervovaný a nevyspalý. Hádali se. Ona mu vyčítala, že vydělává málo. Přitom jí prý dával skoro vše.
Podle sousedů se často hádali a dokonce prali. Lulkova bývalá manželka i tchýně hovořili o tom, že je bil. Bývalá žena prý třeba musela stát u dveří a okolo Lulek vrhal nože. To, že se Vladimír s Jaroslavou prali, potvrdil i otec Lulka. Prý měl o rodinu obavu, protože u nich často našel hladové děti. Navíc si prý jeho syn u nich půjčoval peníze. Není divu. V zaměstnání prý často chyběl, byl nemocný nebo chodil pozdě. Měl i neshody, protože byl vznětlivý.
Lulek nestál po ubodání rodiny před soudem poprvé. V minulosti byl trestaný za krádeže, ale také ublížení na zdraví. Měl na svědomí vykrádačky aut, chat nebo kostela. Mezi lety 1972 a 1979 byl skoro sedm let ve vězení. Vzhledem k závažnosti posledního zločinu však před soudem stanul naposledy. A dostal trest nejvyšší.
Byli byste pro obnovení trestu smrti?
Zdroj: zoom.iprima.cz, idnes.cz, lidskaprava.cz
