Článek
Deprese je v dnešní době velmi častým jevem. Stále více lidí přichází do ordinace psychiatra nebo terapeuta s podezřením na depresi. Každý z nás někdy zažil smutnou náladu, kdy jsme měli pocit, že je všechno špatně, nic nás nebaví, nic nám nejde, vše je nanic. Obvykle však tato nálada trvá maximálně několik dní a pak sama odejde stejně tak, jak přišla. Deprese je však dlouhodobý duševní stav, který sám od sebe neodezní a často ani nejde nijak logicky vysvětlit.
Deprese může být následkem dlouhodobého stresu, nějaké náročné životní situace nebo traumatické události, ale není ani výjimečné, že se objeví bez zjevné příčiny. Deprese je nemoc, která ovlivňuje psychický i fyzický stav. Projevuje se celou řadou příznaků od vnitřního nepokoje, úzkostných stavů, strachu z budoucnosti, přes poruchy spánku a ztrátu chuti k jídlu, až po pocity viny, naprosté beznaděje a úplnou neschopnost fungovat v běžných denních činnostech. V krajních případech se mohou objevovat bludy, sebevražedné myšlenky nebo pokusy o sebevraždu.
Není to nemoc, kterou vyležíte nebo přechodíte.
Deprese je nemoc, kterou není dobré podcenit, jinak by to mohlo mít fatální následky. V převážné většině případů se neobejde bez odborné pomoci. Podle závažnosti vyžaduje minimálně psychoterapii a v případě těžké a středně těžké deprese se nevyhnete ani psychiatrické léčbě. Čím dříve je člověk schopen depresi rozpoznat a vyhledá pomoc, tím je léčba účinnější a rychlejší.
Někdy se stává, že klient přijde na terapii s diagnózou deprese, která se řadí mezi afektivní poruchy, tedy poruchy nálad. Hlubší rozhovory však mohou ukázat, že zdánlivě jasná deprese je jen projevem jiného, mnohem závažnějšího psychiatrické onemocnění, například poruchy osobnosti. Tyto projevy se často překrývají, proto někdy bývá velmi těžké stanovit přesnou diagnózu.
V ordinaci psychiatra pacient obvykle netráví déle než pár minut, během kterých má lékař zhodnotit další postup a nasadí léčbu. Nehledě na to, že psychiatr je pro mnoho lidí stále považován za něco, čemu je třeba se obloukem vyhnout. Naopak díky příjemné terapeutické místnosti a dostatečnému času k vytvoření důvěry, se teprve klient začne skutečně otevírat. Nicméně terapeut není oprávněn předepisovat léky, proto je spolupráce obou odborníků žádoucí.
Jak může pomoci terapie?
I když nepochybuji o její důležitosti, domnívám se, že pouhá léčba nestačí. Je potřeba se celkově podívat na životní styl a přemýšlení o životě. Lidé trpící depresí někdy ztrácí smysl života, který je potřeba znovu objevit. Léky chápu jako první pomoc na depresi, ale teprve dlouhodobá psychoterapie pomůže klientovi znovu nalézt radost ze života a překonat tíživé myšlenky a stavy.
Paradoxně deprese někdy může být překážkou zlepšení stavu. Není neobvyklé, že klientovi deprese nevědomě přináší i jisté výhody. Ty ho ale déle udržují v kolotoči smutku, obviňování, propadání do negativismu a zoufalství. V takových případech se vyplatí zamyslet nad tím, co mu deprese přináší. I když je ten stav nepříjemný, může mít i své výhody. Například se o něj rodina začne více zajímat nebo dočasně nemusí chodit do práce, která ho ničí. Když se nějaký takový skrytý motiv podaří odhalit, můžeme hledat zdravější způsoby, jak dosáhnout změny.
Důležitou součástí terapie je uvědomění klienta, že má dost zdrojů k tomu, aby depresi překonal, jen je momentálně nevidí. Přestože deprese vzniká víceméně nezávisle na vůli klienta, sám může ovlivnit její vyléčení. Klienti mají tendenci se depresi poddávat. Hlavní je pochopit, že je to stav, který netrvá věčně a neděje se 24 hodin denně. Teprve v momentě, kdy si klient uvědomí, že má moc ovládat své projevy deprese, začíná být terapie úspěšná.
Prevence je základ
Deprese dokáže člověka překvapit. Často nerozumí tomu, proč se vlastně objevila a co jí způsobilo. Něco jiného je situace, kdy propukne v souvislosti s nějakou bolestivou událostí nebo ztrátou, přes kterou se nedokáže přenést a podlehne depresi.
Nedá se jí úplně zabránit, ale můžeme se jí snažit předcházet. Prevence je vždy lepší a účinnější než samotná léčba. Stejně jakou u jakékoliv jiné nemoci se dá předpokládat, že zdravá a vyvážená stravy s dostatečným množstvím živin a vitamínů výrazně snižuje riziko vzniku deprese a úzkostných stavů. Celkově zdravý životní styl napomáhá naší duševní pohodě. Kromě stravy i dostatek pohybu a procházky na čerstvém vzduchu zvyšují naší odolnost vůči psychickým nemocem.
Deprese se sice může objevit bez konkrétní zjevné příčiny, ale k jejímu vzniku výrazně přispívá i způsob života. Někteří lidé k ní přeci jen mají větší tendenci, která souvisí s jejich pohledem na život a schopností zvládat náročné životní situace. Lidé s pozitivním přístupem k životu mají lepší předpoklady pro to, aby u nich deprese nepropukla, případně aby jí lépe dokázali porazit.
