Článek
Zlo na pracovištích, aneb je lepší, když nic nevíte?
Stále a velmi diskutované téma, kdy zákon má ukončit mlčení o platech. Firmy už nebudou smět zakazovat zaměstnancům mluvit o výši mzdy. Mít možnost vědět, kolik bere kolega, může znít jako krok k větší spravedlnosti. Lidé by si mohli snáz ověřit, jestli nejsou neprávem podhodnocení, a firmy by tak měly větší motivaci nastavovat mzdy férově. Na druhou stranu ale hrozí, že to na pracovištích vyvolá napětí. Pokud rozdíly ve výplatách nebudou dobře vysvětlené, může narůst závist, rivalita nebo pocit nespravedlnosti. Proto je důležité, aby s otevřeností šla ruku v ruce i jasná pravidla, podle kterých se mzdy určují.
Poprvé v dějinách České republiky míří do legislativy změna, která má ukončit dosavadní tabu kolem platů. Pozměňovací návrh k novele zákoníku práce, který připravili členové sněmovního výboru pro sociální politiku, má zakázat firmám, aby svým pracovníkům bránily sdílet informace o výši a složení jejich výdělku. Pokud projde, měly by z pracovních smluv zmizet klauzule zakazující zaměstnancům mluvit o vlastní mzdě. Podle odborníků by to mohlo přispět k růstu mezd a větší vyrovnanosti s platovými standardy v západní Evropě.
Dle zprávy veřejného ochránce práv tři čtvrtiny firem v Česku stále požadují od svých zaměstnanců, aby o výši svého platu mlčeli. Tato omezení jsou často zakotvena nejen ve vnitřních firemních pravidlech, ale i v pracovních smlouvách. I když jsou z právního hlediska těžko vymahatelná, většina zaměstnavatelů na nich trvá.
Jak vysvětluje právnička Jana Sedláková ze společnosti Sedlakova Legal, firmy se tím snaží předejít nespokojenosti a sporům na pracovišti kvůli rozdílům v odměňování. Mlčenlivost o platech navíc podle ní umožňuje zaměstnavatelům udržovat mzdovou hladinu nižší než v zahraničí. Opatření chrání jejich flexibilitu a snižuje tlak na vyrovnání mezd mezi jednotlivými pozicemi a pracovníky.
Zastaralý firemní systém
Podle personalistů platí, že kdo mlčí, ten často prodělá. Firmy obvykle zlepšují pracovní podmínky až ve chvíli, kdy o to lidé sami požádají. Výsledkem je, že v některých oborech, kde je nedostatek pracovníků, mohou mít nováčci bez zkušeností téměř stejný plat jako zkušení odborníci s mnohaletou praxí. Přitom právě ti firmu dlouhodobě posouvají vpřed, upozorňuje analytik Tomáš Ervín Dombrovský ze společnosti Alma Career.
Nový návrh zákona má zrušit mlčenlivost o platech a umožnit zaměstnancům mluvit otevřeně o své mzdě. Firmy by tak už neměly zakazovat lidem sdílet informace o výši a složení jejich odměny, a to nejen s kolegy, ale třeba i s odbory nebo právníky. Podle právníků to může zvýšit tlak na spravedlivější odměňování a rozproudit konkurenční boj o zaměstnance.
Podle Jany Sedlákové by otevřenost ohledně mezd mohla pomoci vyrovnat rozdíly v platech mezi jednotlivými regiony. V současnosti se zaměstnanci už snaží tuto nerovnost řešit prostřednictvím soudních sporů, například v případě žalob na Českou poštu. Tato cesta však bývá často časově náročná a právníci zaměstnanců čelí problémům s dokazováním. I když mzdová diskriminace v některých případech skutečně existuje, není vždy jisté, že se spor vyhraje. Evropa tlačí na Česko, aby se více otevřelo ohledně mezd. Návrh na úpravu mzdové transparentnosti má velkou šanci na přijetí, protože se jedná o první krok k přijetí evropské směrnice, kterou musí Česko zapracovat do svého právního řádu do 7. června 2026.
Muži vs ženy
Kromě zrušení mlčenlivosti o mzdách směrnice přináší i další změny. Firmy budou muset uchazečům o zaměstnání sdělit výši nástupní mzdy a také pravidelně zveřejňovat zprávy o rozdílech v odměňování mezi muži a ženami. Zaměstnanci zase budou mít právo žádat od zaměstnavatelů informace o svém platu v porovnání s kolegy na stejné pozici.
Na druhou stranu směrnice omezuje otázky ohledně předchozí výše mzdy uchazeče během pracovního pohovoru. Nová pravidla, která by měla být součástí další novely zákoníku práce, budou mít vliv na zveřejňování informací o mzdách ve výběrových řízeních. Diskutuje se o tom, že by firmy měly uchazečům o zaměstnání poskytnout informace o minimální mzdě ještě před pohovorem nebo na začátku vyjednávání, a to pouze u kandidátů, o které mají zájem.
Tato praxe je již běžná u manažerských pozic, kde mzdy bývají vícesložkové a šité na míru konkrétnímu kandidátovi. U nižších pozic je to však stále méně rozšířené. České firmy se tedy musí připravit na velké změny v souvislosti s novými evropskými pravidly. Podle odborníků by měly začít analyzovat a přizpůsobovat své mzdové struktury, vytvořit jasná kritéria pro odměňování a připravit se na větší otevřenost v této oblasti.
