Článek
Klam 21. století
V digitálním světě se objevuje nový fenomén, kdy umělá inteligence dokáže na základě jediné vaší fotografie vytvořit snímek, na kterém vedle vás stojí ideální partner. Výsledek působí překvapivě realisticky, jako by šlo o skutečný pár zachycený při běžném okamžiku. Sociální sítě jsou plné těchto fotek, ale je to jeden velký klam.
Žena vytvořená za pomoci AI
Nový trend
Tento trend je zábavný, kreativní a mnohdy i fascinující. Lidé si vytvářejí fiktivní partnery podle svých představ, někdy jen pro legraci, jindy jako osobní vizualizaci toho, po čem touží. Umělá inteligence přitom pracuje s detaily jako je nasvícení, mimika nebo tělesná blízkost, a výsledek je často natolik přesvědčivý, že se těžko rozeznává, zda jde o realitu, nebo výtvor algoritmu.
Problém ale nastává ve chvíli, kdy jde tento nástroj zneužit. Obrázky lze snadno sdílet jako důkaz neexistujícího vztahu, vydávat se za někoho jiného, nebo vytvářet falešné identity například pro manipulaci na seznamkách či sociálních sítích. Lidé pak mohou být nevědomky klamáni, důvěřují tomu, co vidí, a to může mít vážné důsledky.
Muž s vlkem vygenerovaný za pomoci AI
Láska k partnerovi, který neexistuje
Lidé mají přirozenou tendenci vytvářet si citové vazby, a pokud jim AI partner vizuálně „sedne,“ odpovídá jejich představám a navíc s nimi (např. přes chatbot) i komunikuje, mozek může začít reagovat podobně jako ve skutečném vztahu. Tento jev je známý z psychologie jako „parasociální vztah“ – jde o jednostranné emocionální pouto, které si člověk vytváří k nereálné osobě, třeba ke známé celebritě, postavě z filmu nebo právě k výtvoru umělé inteligence.
Zamilování se do AI partnera může být pro někoho bezpečným únikem z osamělosti nebo způsobem, jak si představit, co by chtěl v reálném vztahu. Pro jiné to ale může být nebezpečný skluz do izolace, kdy se reálné vztahy stávají těžšími a méně atraktivními ve srovnání s „dokonalým,“ vždy chápajícím virtuálním partnerem.
S rostoucí dostupností těchto nástrojů je čím dál důležitější si uvědomovat, že fotografie už nejsou vždy důkazem dané reality. V době, kdy umělá inteligence dokáže vytvořit nejen texty, ale i věrohodné lidské tváře a neexistující páry, je potřeba přistupovat k obsahu na internetu s větší opatrností a kritickým myšlením.
