Článek
Trhání zubů
V době, kdy ještě neexistovala lokální anestezie a bolest byla nedílnou součástí každé návštěvy zubaře, přišel tento excentrický muž s nečekaným nápadem: udělat z trhání zubů veřejné divadlo. A jeho show se stala legendou.
Z kuchaře zubařem
Edgar R. R. Parker se narodil v roce 1872 v Kanadě a jeho začátky neměly s medicínou nic společného. Byl kuchařem na lodi, pak obchodním cestujícím. Toužil se stát lékařem, ale chyběly mu peníze. Přitahovala ho stomatologie, a tak si začal přivydělávat podomním trháním zubů, což mu paradoxně přineslo vyhazov z fakulty. Nakonec prý školu dokončil a v roce 1892 získal diplom, i když dodnes není úplně jasné, jestli skutečně legálně.
Cirkusová show
Pacienty si nezískával odborností, ale kreativní přístupem. Bolest odváděl tanečnicemi, dechovkou, whisky, a někdy i ředěným kokainem. Měl ale nápad. A tak vznikl Parker Dental Circus, putovní show, ve které se zubařská ordinace proměnila ve varieté. Trhal zuby na veřejnosti, za doprovodu živé hudby, a tvrdil že za jeden den vytrhl 357 zubů, z nich si vyrobil náhrdelník, který dnes leží ve vitríně Temple University. Později koupil celý cirkus i s klauny, akrobaty, slony a hadími muži a z trhání zubů udělala hlavní tahák.
Zubařina se změnila, kdy během zákroku na pódiu asistovaly artisti a hudebníci. Publikum nevidělo krev, ale kouzlo bezbolestného zákroku, kdo tvrdil opak, mohl za bolest získat odškodné, oficiální zubařská obec ho nenáviděla. Považovali ho za šarlatána a dělal jim ostudu. Několikrát přišel o licenci a čelil žalobám za klamavou reklamu. V té době totiž neexistovala lokální anestezie, a přesto sliboval bezbolestné ošetření.
Painless Parker
Aby obešel právní potíže, změnil si jméno na Painless Parker a udělal z něj značku. Navzdory kritice dosáhl úspěchu. V době největší slávy vydělával přes 3 miliony dolarů ročně. Zaměstnával přes 240 lidí, 185 zubařů, a vlastnil desítky ordinací po celé Severní Americe. Prodával také vlastní řadu zubních past a ústních vod se svým jménem. A i když ho odborná veřejnost považovala za šaška, získal si srdce chudých lidí, kteří si jinak péči nemohli dovolit.
Kbelík plný zubů a hroch mezi pacienty
Nosil s sebou kbelík plný vytrhaných zubů, z náhrdelníků z nich udělal symbol své praxe. Když nebyl na pódiu, rád přednášel o zubní hygieně, rozdával zdarma zubní pasty a údajně ošetřil i hrocha jménem Lucas. Parker celý život bojoval s úřady, žalobami a kolegy z branže. Vzniklo o něm několik knih i film, včetně westernové komedie (Bledá tvář) z roku 1948, volně inspirovaná jeho příběhem.
Los Angeles
Jeho ordinace v Los Angeles dodnes funguje, jako zubařská praxe. Jako odkaz zubaře, kterého zubaři nenáviděli. Zemřel v roce 1952 ve věku 80 let na onemocnění srdce. Zanechal po sobě tři děti, stovky tisíc vytržených zubů, ale také nesmazatelnou stopu v historii americké stomatologie. Byl to šílenec? Génius marketingu? Nebo lidový hrdina, který chtěl udělat z bolestivé zkušenosti, alespoň trochu zábavných zážitek? Ať už ho dnes vidíme jakkoliv, jedno je jisté, byl to muž, na kterého zubní lékařství nikdy nezapomene.
