Článek
Když jsem ještě pracovala v jedné z mých bývalých prací, občas jsem si o polední pauze chodila nakoupit. U nás je běžné, že lidé hodnotí druhé podle vzhledu, někdo je moc hubený, jiný by měl podle okolí zhubnout. Já patřím k těm, kteří jsou přirozeně štíhlí. Pro někoho až moc, pro jiného akorát. Jenže tak to mám dané, genetika a stres dělají své. Když jsem pod tlakem, nedokážu jíst a moje váha lítá nahoru a dolů. Myslím, že to má spousta lidí.
Místo sladkostí, kterým jako čokoholik jen těžko odolávám, se snažím jíst i zdravě. Často mě lidé tipovali na vegetariánku nebo dokonce veganku, i když já patřím mezi ty, kteří maso opravdu milují. Někdy si dělám srandu, že mi jídlo padá kapsami, proto nepřibírám. Bohužel se mi váha podepisuje hlavně v obličeji, jednou mám tváře propadlé, vrásky jako stařeček, a za pár týdnů vypadám zase normálně.
Mám za sebou zdravotní obtíže, takže jím raději často a méně, než abych se najedla jednou a moc. Ten den bylo teplo a chtěla jsem si koupit něco zdravého, takže jsem opět zavítala do malého obchodu, kam jsem občas chodila. Jenže tentokrát jsem nemohla nic pořádného najít. Polovina věcí chyběla, a i když bylo poledne, vypadaly regály dost vybrané. Chvíli jsem tam kroužila, až jsem se rozhodla odejít.
Na poslední chvíli jsem zahlédla zrovna jednu z prodavaček, která se ke mě blížila. Možná jsem se na ni podívala přísněji, než jsem chtěla, z práce jsem na to byla zvyklá. Slušně jsem se jí zeptala, jestli nemají něco ze zdravé výživy. Prodavačka si mě přísně přeměřila, až jsem si říkala, jestli jsem si někde neušpinila oblečení. Pak se na mě ušklíbla a řekla:„ Pro vegetariány nebo vegany tady nic nemáme, musíte jinam.“ Už se chtěla otočit a odejít. Jenže já se nedala.
S klidným hlasem jsem jí odpověděla: „To je od vás milé, že mě soudíte podle mého hubeného vzhledu, ale já miluji maso a nejsem ten člověk, za kterého mě máte. Jen mám dnes chuť na něco zdravého, protože celý den jen sedím“. V ten okamžik to prodavačka pochopila. Začala se smát, já taky a nakonec přiznala, že by mě opravdu tipovala na někoho z těch zvláštních lidí.
Otevřeně jsem jí řekla, že když mám starosti, nejím, ona mi na oplátku prozradila, že má opačný problém, když je ve stresu, musí jíst pořád. Najednou se sebrala, odešla a ze skladu mi přinesla několik věcí ze sortimentu zdravé výživy. Během pár minut jsem měla nakoupeno. Odcházela jsem spokojená. A když jsem tam druhý den přišla znovu a potkala jí, už na mě volala jestli nechci něco zdravého, že speciálně pro mě doplnila sortiment.
