Článek
Už od mala jsem měla zvláštní sny. Občas mě něco varovalo, ale nikdy jsem tomu nepřikládala velký význam. Brala jsem je jen jako podivné noční obrazy, až postupem času, jak jsem dospívala, jsem si začala uvědomovat, že možná nejsou jen náhodné, že mě dokážou před něčím varovat. Možná mi dokonce ukázat budoucnost, kterou člověk nechce vidět.
Bylo to pár let předtím, než jsem si dělala řidičák na motorku. Zdál se mi sen, zvláštní, a přitom tak silný sen. Viděla jsem, jak jedu po úzkém bílém pruhu, kolem mě mlha a ticho. Najednou ráno, tma, hlasy a ticho. Cítila jsem, že asi ležím na zemi, ale neviděla jsem nic. Najednou sen skončil a já se probudila. Sen se mi párkrát zopakoval, pokaždé stejný děj, vždy s tou samou dusivou atmosférou. Čím více se blížil den, když jsem si dělala řidičák, tím častěji se ten sen vracel.
Po úspěšném získání řidičáku jsem jezdila na motorce nějakou dobu, ale zrovna jeden den mi nechtěla nastartovat. Myslela jsem, že je vybitá baterka, zkoušela jsem to asi hodinu. Dnes už bývalá kamarádka mě přemlouvala, ať to nechám být, že tam dojdeme pěšky za nějakou dobu. Ale ne, chtěla jsem jet, chtěla jsem se ukázat.
A tehdy se to stalo. Vyjížděla jsem, všechno se zdálo v pořádku, protože cesta tam proběhla docela poklidně. Proč by zpátky neproběhla také v pohodovém klidu? Nasedla jsem na motorku a už jsem mávala, že odjíždím, ale pak se mi dostavil ten samý pocit, jako v tom snu, který se mi opakoval. Slyšela jsem hlasy, viděla zúženě a věděla jsem, že to neubrzdím, motorka se mi vzepřela pod rukama, ráno, tma, ticho a v pozadí jen hlasy.
Probrala jsem se na zemi po nějaké době. Kolem mě lidé, někdo mě zvedal. Motorka zdevastovaná, helma odřená, já sama modřina. Všichni říkali, že to byla pořádná rána, ale že mám vlastně štěstí, nebylo to ve vysoké rychlosti. Kdyby motorka neodskočila, měla bych stupačku zarytou v noze, když jsem viděla, jak blízko byla u mého kotníku.
Tehdy mi došlo, že ten sen nebyl jen obyčejný výjev z hlavy. Byl to varovný signál. Když jsem dojela domů, rodiče samozřejmě zuřili a motorka šla po čase z domu pryč. Já jsem si léčila modřiny a zablokovanou krční páteř, ale hlavně jsem se začala dívat na své sny úplně jinak. Už je od té doby neberu na lehkou váhu.
