Článek
Myslím ale, že nebude na škodu si tuto významnou a současně rozporuplnou osobnost připomenout ještě trochu víc.
Kryštof Kolumbus se narodil v roce 1451 v Janově, v době jeho slavné plavby byl tedy čerstvým čtyřicátníkem. A není Španělem, jak si hodně lidí myslí, tam se jen později usadil. Jinak většina osobností té doby pocházela ze šlechtických kruhů, to ovšem nebyl případ Kolumba. Ten byl prostého původu a k úspěchu vedlo především jeho velké odhodlání a přesvědčovací schopnosti.
Kolumbus totiž strávil několik let žádáním různých evropských panovníků o finanční podporu pro svou expedici, jejíž úspěch byl dopředu velmi nejistý. Nakonec se mu podařilo získat podporu španělské královny Isabely a krále Ferdinanda, kteří byli ochotni riskovat investici v naději na nové bohatství z Asie. Kolumbus totiž předpokládal, že když se vydá přes moře na východ, musí dříve nebo později doplout k Asii. Sliboval si od toho, že objeví nové obchodní cesty na tento kontinent.
Kolumbus se vydal na výpravu se třemi loděmi, největší z nich měla na délku jen 18 m, což je z pohledu dnešní doby velmi malá loď na cestu přes oceán. Jeho posádka byla při první cestě velmi nespokojená, plavba přes Atlantik trvala mnohem déle, než se očekávalo, a někteří členové začali pochybovat, že kdy dosáhnou pevniny. S rostoucím strachem, únavou a nedostatkem jídla začali být námořníci nervózní a mnozí chtěli plavbu vzdát a vrátit se zpět do Španělska. Kolumbus však dokázal posádku přesvědčit, aby pokračovala, a nakonec skutečně objevili zemi. Námořníci celé dva měsíce neviděli pevninu.
Kolumbus prvně vstoupil na americkou půdu na ostrově San Salvador, to jsou dnešní Bahamy. Tam měl první kontakt s původními obyvateli. Věřil, že dosáhl Indie, což vedlo k tomu, že nově objevené země začaly být nazývány „Indií“ a původní obyvatelé „Indiány“. A i když se později ukázalo, že šlo o omyl, tak pojmenování pro domorodce už bylo tak zažité, že zůstalo.
Po jeho návratu z první cesty mu španělský královský pár udělil tituly „Admirál oceánského moře“, „Místokrál a Guvernér Západní Indie“. Tyto tituly mu dávaly značné pravomoci nad nově objevenými územími, ale také ho zavazovaly ke správě těchto území.
Kolumbus se tak stal správcem Hispanioly (dnešní Haiti a Dominikánská republika). Jeho správa byla poznamenána konflikty mezi evropskými kolonisty, kteří si stěžovali na nedostatek jídla, tvrdé pracovní podmínky a nerovné rozdělení bohatství. Kolumbovi chyběly zkušenosti s řízením rozsáhlé kolonie, což vedlo k chaotickým a často neefektivním rozhodnutím.
Především se choval krutě vůči původním obyvatelům ostrova. Kolumbus a jeho bratři (kteří byli také součástí správy) zavedli tvrdý pracovní režim a přinutili domorodce pracovat v dolech na zlato a na plantážích. Tato nucená práce, spolu s násilím a špatným zacházením, vedla k masivnímu poklesu počtu původního obyvatelstva. Některé odhady uvádějí, že během několika let po příchodu Španělů bylo zdecimováno až 90 % původní populace kvůli nemocem, tvrdé práci a násilí.
Navíc mezi kolonisty rostla nespokojenost a ta vedla k několika vzpourám proti Kolumbově správě. Kolonisté, kteří se na Hispaniolu přestěhovali s očekáváním rychlého zbohatnutí, byli rozčarováni obtížnými podmínkami a nedostatkem zlatých zásob, které Kolumbus původně sliboval.
V roce 1500 byla situace na Hispaniole už natolik kritická, že španělská koruna vyslala Francisca de Bobadilla, aby vyšetřil Kolumbovu správu. Bobadilla rychle zjistil, že Kolumbus a jeho bratři vládli tyransky a že jejich správa vedla kolonii do chaosu. Kolumbus byl zatčen, svázán v řetězech a poslán zpět do Španělska. Tam byl pak sice omilostněn a propuštěn, ale o své pravomoce definitivně přišel.
Kolumbus se na svých cestách (byly celkem čtyři) pohyboval v oblasti dnešní střední Ameriky a dostal se i na území dnešního Trinidadu a Venezuely, což je součástí Jižní Ameriky. Do oblasti severní Ameriky se nikdy nedostal.
Kolumbus až do své smrti netušil, že objevil nový kontinent. Zemřel v roce 1506 ve Španělsku, v bídě a ústraní.
Až rok po jeho smrti přišel jiný mořeplavec Amerigo Vespucci s přesvědčením, že objevená země není Asie, ale zcela nový kontinent. Na jeho počest byl pak tento kontinent pojmenován jako Amerika.
Ve Spojených státech je význam Kolumba dodnes připomínám státním svátkem, kterému se říká Kolumbův den a slaví se druhé pondělí v říjnu. V dnešní době, kdy je Kolumbův odkaz chápán jako značně kontroverzní, si tento svátek některé státy a města změnily na Den domorodých obyvatel, aby připomněly dopady evropské kolonizace na původní obyvatele.
Kolumbův objev měl dalekosáhlé důsledky. Otevřel cestu pro evropskou kolonizaci Ameriky, což vedlo k dramatickým změnám v demografii, kultuře a ekonomice jak v Novém světě, tak i v Evropě. Objev Ameriky byl také spojen s těžkými důsledky pro původní obyvatelstvo, včetně šíření nemocí, otroctví a ztráty jejich území a kultur. Jeho objevitelská cesta byla klíčová pro zahájení nové éry světových dějin, kdy došlo k propojení starého a nového světa.
Zajímavé je, že Kolumbus nebyl prvním Evropanem na americkém kontinentu. Dostali se tam už o zhruba 500 let dříve Vikingové, konkrétně do oblasti dnešního Newfoundlandu v Kanadě. Zůstali tam několik let. Původně se tam chtěli usadit, ale kvůli konfliktům s místními obyvateli nakonec zemi opustili a už se nikdy nevrátili.
zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kry%C5%A1tof_Kolumbus
