Článek
Letošní mistrovství ovšem z českého pohledu přepsalo historii. Výrazně jsme překonali svá dosud nejlepší vystoupení mezi světovou juniorskou špičkou a z dalekého Peru, kde se šampionát konal, si odvážíme hned šest medailí.
Adéla Tkáčová - sedmiboj - bronz
Adéla Tkáčová vybojovala cenný kov přesto, že ne vše jí vyšlo tak dokonale, jak by si představovala. Naše vícebojařka je především skvělou běžkyní a to potvrdila i zde, když ve všech třech běžeckých disciplínách byla nejlepší mezi startujícími. Většinu soutěže se pohybovala na příčkách těsně za medailemi. A když se jí úplně nepovedly ve druhém dni dálka a oštěp, vypadalo to na bramborovou medaili. Adéla se ale vypjala v závěrečné osmistovce ke skvělému osobnímu rekordu, ostatní soupeřky nechala daleko za sebou a tím vybojovala světovou medaili. Pokud na sobě bude dále pracovat a posune se ještě silově, což přichází s věkem, může z ní být sedmibojařka absolutní světové špičky.
Lurdes Gloria Manuel - 400 m - zlato
Lurdes Gloria Manuel byla velkou favoritkou své soutěže už před šampionátem, dokonce byla jednou z jeho hlavních tváří. Tato osmnáctiletá atletka ovšem měla za sebou velmi náročnou sezónu, hned se třemi vrcholy, ME v Římě, OH v Paříži a teď MSJ v Limě. A bylo otázkou, zda se kumulující únava na ní nepodepíše. Lurdes si ovšem počínala skvěle, v postupových bězích šetřila síly a ve finále nebylo pochyb o jejím vítězství. Přesto, že zůstala o sedm desetin za osobákem, tak zhruba stejným rozdílem porazila druhou v cíli. Je vidět, jak je v porovnání se svými vrstevnicemi výkonnostně odskočená. V celkem blízké budoucnosti se od ní můžeme dočkat velkých věcí.
Jan Krček - tyč - bronz
Jan Krček se stal senzačním medailistou, když dokázal svou formu vyladit v tu pravou chvíli. Medaili získal díky posunutí osobního rekordu, přitom v dost náročných podmínkách, za nepříjemného větru a zimy. Zdá se, že za stále ještě mladými a nadějnými tyčkaři Ščerbou a Holým vyrůstá Česku další talent.
Martina Mazurová - koule - stříbro
Martina Mazurová byla jednou z medailových kandidátek už před soutěží. Své role se zhostila více než výborně. Již z kvalifikace postupovala osobním rekordem. Ve finále pak svůj osobák ještě o další centimetry posunula. Tedy, skvěle načasovaná forma a konečně pro ni po čtvrtých místech medaile z velké akce. Doufejme, že i ona je budoucností české atletiky, má na to skvěle našlápnuto.
Tomas Järvinen - desetiboj - zlato
Tomas Järvinen od první disciplíny mířil ke zlaté medaili, celou soutěž stále vedl a nakonec s velkým náskokem zvítězil. V prvním dni byl nejlepší na 100 m, ve výšce i v dálce. Nepokazil ale ani kouli a 400 m. To mu dávalo jistý klid do druhého dne. A ten začal skvěle, hned na úvodních překážkách triumfoval. A když vyhrál i disk, kde si posunul osobní rekord o nevídaných 6 metrů, mohl ho o zlato připravit jen skutečný kolaps. Když ale zvládnul na své poměry kvalitně i nevyzpytatelnou tyčku, bylo v podstatě jasno. Na závěrečné patnáctistovce se pak vyhecoval k dalšímu osobnímu rekordu. V součtu to znamenalo překonání českého rekordu o víc jak 250 bodů. Tomas navíc zaostal za světovým juniorským rekordem slavného Němce Kaula o pouhých deset bodů. V té souvislosti je tak trochu škoda nepovedeného oštěpu a taky zimy, která celou soutěž provázela, jinak mohl být už i novým světovým rekordmanem.
Tomas Järvinen má víceboje v genech, je synem naší bývalé reprezentační sedmibojařky Kateřiny Nekolné. Jeho otec byl zase trenérem finských desetibojařů. Tomas je opravdu výjímečným talentem, v bězích, dálce a výšce už teď může směle konkurovat seniorské špičce. Rezervy má ještě v silových disciplínách, ale to je vzhledem k jeho věku zcela logické a bude se i zde jistě dále zlepšovat. Také potřebuje dozrát ve skoku o tyči, technicky nejsložitější disciplíně, ale i tam je předpoklad růstu výkonnosti. Myslím, že pokud bude zdráv, tak budeme mít opět velmi brzo desetibojaře, který bude schopen poskládat bodové součty daleko nad hranicí 8500 bodů a bude ve hře o velké světové medaile.
Michal Rada - 400 m př. - stříbro
Michal Rada je dalším velkým talentem naší atletiky. Coby teprve dorostenec dokázal ve svých 17 letech brát medaili v soutěži do 20 let. Během mistrovství dvakrát posunul český juniorský rekord a už v takto mladém věku se dokázal posunout na páté místo českých historických tabulek disciplíny. V této sezóně Michal předvedl obrovský progres, kdyby to takto mělo pokračovat dále, tak brzo bude ohrožovat i český seniorský rekord. Michal Rada ještě může i na příštím juniorském šampionátu obhajovat svou medaili, ale je předpoklad, že už se dříve prosadí i na seniorské atletické vrcholy. Mimochodem, předvádí lepší výkony než Warholm v jeho věku.
Česká atletika tedy ve světové konkurenci zazářila tak, jako už dlouho ne. A to se neprosadila všechna české želízka. Ale takový je život, ne vždy se vše povede a důvody mohou být různé, od únavy, nervozity, technických potíží až po nesedící povětrnostní podmínky. Meindlschmid, jeden z hlavních favoritů na zlato z dálky, napodobil olympijskou kvalifikaci a skončil daleko za postupem do finále. Podobně tyčkařka Ondrová, medailová favoritka tyčky, propadla už v kvalifikaci výkonem o více jak půl metru za osobním rekordem. A jistě si úplně jinak představoval své vystoupení i věkem ještě dorostenec Toul na 1500 m, jeho nepostup z rozběhu byl zklamáním, protože mezi kandidáty minimálně na finále rozhodně patřil. Podobně lze hodnotit i vystoupení Holubové na 800 m. A když už jsme u této trati, tak v mužské soutěži chyběl kvůli nemoci Dudycha, který by jinak byl jedním z hlavních medailových favoritů.
Každopádně je jasné, že nám dorůstá mimořádně silná atletická generace. Teď jen, aby zůstali naši mladí reprezentanti zdraví, aby byla atletika nadále jejich vášní a dokázali úspěšně překonat velmi náročný přechod do seniorské kategorie.
kontakt na mě:
https://www.facebook.com/profile.phpid=100083302928898&locale=cs_CZ, clankynet@seznam.cz
zdroje:
https://www.atletika.cz
https://worldathletics.org/competitions/world-athletics-u20-championships/lima24