Článek
Štědrovečerní pohádku, a nové vánoční pohádky vůbec, si zpravidla nenechám ujít. Většinou je ovšem sleduji až s několikadenním zpožděním, když se mi to hodí. Tentokrát jsem dost výjimečně sledoval novou pohádku o Štědrém večeru v přímém přenosu.
Už po prvních pár minutách bylo nicméně jasné, že to bude průšvih. To prostě zkušený divák, mezi které se počítám, pozná. A nadále jsem se díval, stejně jako mé děti, už pouze ze „studijních důvodů“, a musím říct, že s jistým sebezapřením.
Co bylo na pohádce špatně? Prakticky všechno. Začít bych mohl třeba u nelogičností, které se těžko snáší i u pohádek. Například bývá zvykem, že když má někdo jakousi speciální schopnost, tak je i v pohádce alespoň naznačeno, kde se vzala. Ale zde jsme se pouze dozvěděli, že matka svým dcerám odkázala předměty, které se jim jednou budou hodit. Jak věděla, co které odkázat, tím se nikdo nezabýval. Nebo, když si holky dají špunty do uší, aby neslyšely zlé skály, tak jim to ovšem nijak nebránilo v tom, aby se mezi sebou dál bavily. A také, princezny, kterým bylo souzeno, že budou muset skončit nadosmrti v zajetí u Slunečníka a Měsíčníka, a v podstatě se měly obětovat, se najednou objevily na svatbě své sestry, a nikdo se tomu nedivil.
Co se týče princezen, tak už casting moc nevyšel, holky rozhodně nevypadaly pohádkově, ale spíše tak tuctově. Tento dojem podpořily i zoufale špatné dialogy jakoby soudobé, což nemusí být nutně na škodu, ale ty texty tam nepasovaly, tak divně tam trčely. K tomu dopomohly i žalostné výkony všech tří princezen, které v podstatě nehrály, ale předepsané texty tak podivně deklamovaly, hůř jak průměrný ochotník. Bylo to strašně rušivé. Primárně ale není chyba v nezkušených herečkách, ale v jejich vedení. Určitě by z nich šlo dostat lepší výkony, ale to by musel umět režisér pracovat s herci a muselo by mu záležet na kvalitě, respektive musel by být schopen odhalit, co je dobré a co ne.
Velkým průšvihem byl i zvuk. Říkal jsem si nejdřív, že holky neumí pořádně vyslovovat a strašně drmolí, ale když bylo špatně rozumět i ostřílené herečce Melíškové, tak ten hlavní problém patrně bude v ozvučení. To, že napsané dialogy byly tak mizerné, že mnohdy bylo lepší nerozumět, nejsou omluvou.
Dalším nedostatkem pohádky je nepůvodnost. Je to taková splácanina, jak kdyby to pekl pejsek s kočičkou. Takže, něco si vezmeme z pohádky Princ a Večernice, něco z pohádky O princezně Jasněnce a létajícím ševci, k tomu průpovídka, ukradená ze Tří mušketýrů (proboha proč?). Myslím si, že když chybí nápady, tak je raději lepší si nechat zajít chuť na natáčení.
Další problém vidím v ideologičnosti pohádky. Až tak by mi nevadilo, že král sedí v županu a jen apaticky čučí do zdi, že princ je hloubavý vědec, který je ale takový trotl, že nebyl nikdy venku, a přes své vědecké zaměření, nemá tušení, co se děje za zdmi paláce. A proč by nemohly být ženy hybatelkami děje, že? Ale bohužel to nese i svá úskalí. Když malá holka hravě přemůže svým šermířským uměním bandu protivníků, působí to jaksi víc nepatřičně, než když bude v té samé roli chlap. Ale hlavně, tato pohádka to tlačí strašně na sílu a cpe všem, co si mají myslet. Takže teď už budou všechny děti vědět, že ženská emancipace ANO, ekologie ANO, válka NE. Samozřejmě, není to nic, s čím bych nesouhlasil, ale opravdu to musí obsahovat štědrovečerní pohádka? Skutečně je třeba, aby štědrovečerní pohádku musel dospělý divák nutně vnímat jako otravnou agitku?
Co ještě pohádce dále chybělo? Třeba humor, jediným takovým momentem bylo lovení holuba Michalem Isteníkem (patrně nejlepší moment celé pohádky, nejspíš si to vymyslel herec sám). Ale ono se zde vůbec emocemi maximálně šetřilo, vlastně jedině královna v podání Melíškové nějaké projevila. Jistě se to čekalo i od princezen, ale těm se to nějak nedařilo, v jejich hereckém rejstříku taková dovednost zkrátka nebyla.
Kdyby tu alespoň bylo nějaké napětí, ale to zde též absentovalo. Princezny sice musely vyrazit na údajně nebezpečnou misi, z které není jen tak návratu a neustále se zaštiťovaly spoluprací. Ale když dojde na úkoly v jeskyních, tak spolupráce nijak není naplněna a úkoly jsou vždy trapně jednoduché. Malé děti se mohly výjevů v jeskyních bát, starší jen kroutily hlavou nad efekty, které by se možná daly snést u poledních nedělních pohádek, ale na Štědrý večer to je trochu málo.
Na rozdíl od některých jiných reakcí si nemyslím, že by kvůli této pohádce, neměla Česká televize vyrábět své původní pohádky, dobré pohádky stále vznikají, v posledních letech třeba Hodinářův učeň, O vánoční hvězdě, Princezna a půl království nebo Čertí brko.
Tři princezny se ovšem řadí k tomu vůbec nejhoršímu, co v původní tvorbě ČT na poli pohádek vůbec vzniklo. Řadí se mezi takové skvosty jako Slíbená princezna nebo Kouzelník Žito. A režisér Pavlíček ukázal, že je packal a svou práci neuvěřitelně odflákl. Měl by dostat doživotní zákaz točit pohádky.
zdroje:
přenos na ČT
https://www.csfd.cz/film/1519091-tri-princezny/recenze/
