Článek
Je tu mezi nimi jedna čestná výjímka, Amálie Švábíková si v kvalifikaci tyčky vedla velmi zdatně a bez problémů postoupila do finále. To se nedá říct o některých papírových favoritkách disciplíny, ale uvidí se ve finále.
Habarta, který běhá 3000 m př., tak toho nelze moc hodnotit. Sice nastoupil do závodu, ale uběhl sotva půl kola a odkulhal ze závodu pryč s bolavým kolenem.
Trochu lépe na tom byla Nikoleta Jíchová, ale taky ne zcela zdravá. Představila se v opravách na 400 m př., ale celkem se dalo se čekat, že za těchto podmínek se dál nedostane.
Náš jediný čtvrtkař Krsek si v opravě těsně vylepšil osobní rekord a byl nadšený jako kdyby vyhrál zlatou medaili. Realita je ale taková, že ani tak neměl šanci na postup a celkově skončil až 29. Je to docela smutná podívaná. Spíš než k nějakému jásání je to totiž na zamyšlení, jak je možné, že už od roku 2022 výkonnostně stagnuje. Co si budeme povídat, v atletice platí, že kdo se nedostane do 25 let věku do světové špičky, s velkou pravděpodobností v ní ani nikdy nebude. A Krskovi je už 24 let. Je sice hezké si zaběhnout osobní rekord, ale ještě lepší je, když je ten výkon konkurenceschopný.
Co bylo ale ještě horší a z čeho doslova bolely oči, to bylo vystoupení našich čtvrtkařek. Gloria Manuel i Vondrová zůstaly daleko i za svými letošními výkony, předvedly na OH to nejhorší z celé sezóny. Petržílková sice doběhla jen kousek za season best, ale to hlavně proto, že má celou tuhle sezónu nevydařenou.
A aby toho nebylo málo, tak se představili ještě tři muži na trati 200 m. Jejich představení - to byla jedna velká ostuda, Němejc, Macík i Kubelík se prezentovali otřesnými výkony a všichni bez výjímky uzavírali startovní pole v silně podprůměrných časech. Říkal jsem si, že to je snad schválně, že snad proti něčemu protestují, ale ne, oni jsou jen tak nepřipravení.
Vít Müller na 400 m př. v rozběhu nevypadal moc nadějně a zůstal daleko za svým nejlepším časem. Jak řekl v rozhovoru, tak už je unavený. No jistě, kdo by se zbytečně honil kvůli olympiádě, že? Vzhledem k tomu, že naposled běžel ostrý závod na konci června na republice, tak pokud je teď unavený, tak je něco hodně špatně na jeho přípravě. Nemá z čeho být unavený a olympiádu má brát jako jednoznačnou prioritu a na ní má ladit svou formu.
Když se člověk nesoustředí na české atlety, tak si atletiku na OH může vychutnávat. Logicky největším zážitkem byla soutěž tyčkařů. Zpočátku to navíc vypadalo na opravdu velké výkony od většího počtu startujících, ještě na 580 cm měla řada z nich velké rezervy, ale nakonec na 6 metrech už zůstal Duplantis sám, ostatním asi tak trochu došla štáva. Duplantis, už sám v soutěži, pak skočil na první pokus 610 cm jako nový olympijský rekord. A následně si dal nastavit laťku na 625, což je výška nového světového rekordu. Nakonec se mu to na třetí pokus povedlo, úžasný výkon. O kolik centimetrů už je odskočený, o celých 9 centimetrů oproti Francouzi Lavilleniemu! A taky mu patří 9 nejlepších výkonů na světě.
Jinak moc hezké bylo vidět, jak poté, co Duplantis ten světák skočil, se z jeho úspěchu zcela upřímně raduje v hledišti právě Lavillenie a doslova poskakuje nadšením.
Na 5000 m žen byla velkou favoritkou Faith Kipyegon, ale na trati jí překonala její krajanka Chebet. Kipyegon doběhla druhá, ale nakonec nemá ani to stříbro, kvůli strkanicím s etiopskou soupeřkou byla po závodě diskvalifikována.
Na 800 m se konečně dočkala už dlouho skvělá Britka Hodgkinson velkého vítězství. Dosud sice získala už několik medailí, ale vždy se našel někdo, kdo jí sebral zlato. V Paříži se jí tedy splnil velký sen.
Šumová s Tomečkem nás reprezentovali ve střelecké disciplíně skeet mix, skončili na solidním osmém místě.
V kayakcrossu zůstali ve hře naši muži Prskavec s Rohanem. Prskavec ve svém čtvrtfinále ke konci svou jízdu tak trochu vzdal a byla to chyba. Nakonec by se totiž díky diskvalifikaci jednoho ze soupeřů dostal do semifinále, místo toho tam pustil Slováka Grigara, sám byl klasifikován na konečném 11. místě. Rohan naopak ze svého čtvrtfinále postoupil, právě ale jen díky diskvalifikacím, ne na předvedený výkon. Podobným způsobem, s velkým štěstím, prošel i do finále. Tam už pak ale nestačil na soupeře a dojel poslední, takže na čtvrtém místě celkově. Těžko ho nějak moc chválit, snad hlavně za to, že to za žádné situace nevzdával. Jinak to ale byla velká haluz, že se do finále probojoval, protože tuhle disciplínu fakt neumí.
V mužích získal zlato Nový Zéland, v ženách pak vyhrála Australanka Noemie Fox, sestra slavné dvojnásobné šampiónky z těchto her.
Největší české potěšení dne nám poskytl Adam Ondra. Velmi dobře si vedl v první disciplíně kombinace, v boulderingu, po této první části soutěže je pátý a má to dobře rozehráno na postup do finále, kam se dostane 8 lidí. Ve druhé disciplíně, což je lezení na obtížnost, by si měl pozici alespoň udržet.
Hezký souboj byl k vidění v triatlonu, v závodech štafet. V samotném finiši šlo o souboj tří týmů, z kterého nakonec vyšlo vítězně Německo. Francie skončila až čtvrtá kvůli kolizi v cyklistice, jinak by byla favoritem na zlato.
