Článek
Den přitom začal doslova hororově. Čeští příznivci zažili další šok, když dvojnásobný šampión Krpálek tentokrát nezopakoval svou zlatou jízdu a vypadl už ve druhém kole. O to víc to mrzí, že Japonec, který ho vyřadil poměrně snadno, nakonec skončil bez medaile, takže určitě k poražení byl. Krpálek měl vlastně docela dobrý los, kdyby prošel do finále, mohl se mu splnit jeho sen, tedy potkat se ve finále s domácím favoritem Teddy Rinerem. K tomu ale bylo tentokrát daleko. Riner dokázal domácím příznivcům vybojovat zlato, celkově už své čtvrté z OH.
Ve střelbě se zatím statečně drží Tomeček v disciplíně skeet, kde minul pouze dvakrát a dělí se o šesté místo po prvním dni. Do finále postupuje právě šest lidí, pokud ve zbytku kvalifikace už neudělá žádnou chybu, tak to určitě vyjde, držme palce.
Ve veslování se nám příliš nedařilo. Vraštil se Šimánkem jeli své finále, ale nedařilo se jim a ve finále dojeli poslední. Sice šesté místo není špatné, ale poté, co byli v Tokiu čtvrtí, asi není důvod k jásání, že se o dvě pozice zhoršili. Novotníková s Flamínkovou ve svém finále „B“ dojely čtvrté, takže celkově desáté.
V kayakcrossu se představili naši v Paříži neúspěšní slalomáři, šlo zatím jen o rozdělení do jízd podle časů. Pravdou ale je, že v této disciplíně nejsme papíroví favorité a spíš se dá očekávat brzké vypadnutí. Třeba ale budeme mít taky konečně trochu štěstí.
V plážovém volejbale se představily oba naše páry. Hermannová se Štochlovou potřebovaly nutně vyhrát, aby pro ně turnaj neskončil ve skupině. A to se naštěstí povedlo, porazily domácí pár. Naši muži Perušič se Schweinerem tentokrát neuspěli a poměrně jasně prohráli s Brazilci. Tak doufejme, že si jen vybrali slabší chvilku a teď už to bude jenom lepší.
V plavání se představila naše dvojice, Gracík na 100 m motýlek, a nebylo to vůbec dobré představení, ve své rozplavbě skončil poslední a skončil daleko za postupovými místy. Podobně dopadla i Bára Seemanová na krátké polohovce, především bylo jasně vidět, že prsa moc neumí, tam ztrácela výrazně proti všem soupeřkám. I ona doplavala jako poslední.
Ve finálovém bloku se prosadili dvakrát vítězně Australané a mají tak už sedm zlatých z bazénu. O tři méně mají Američané a Francouzi. Za domácí se o všechny postaral fenomén Marchand, největší hvězda bazénového plavání na této olympiádě, tentokrát vyhrál krátkou polohovku.
Na tenisových kurtech se odehrával pro nás důležitý den. Nejdříve hrál náš pár Muchová, Nosková o finále s Italkami Erraniovou a Paoliniovou. Bohužel na ně holky neměly. Hlavní rozdíl spočíval v deblových zkušenostech, bylo vidět, že soupeřky si umí lépe vyhovět a byly šikovnější na síti. Holky ještě mohou zabojovat o bronz, to samé čeká také naše muže Macháče s Pavláskem.
Hlavní událostí v tenise pro nás bylo ale finále mixu, Siniaková s Macháčem hráli o zlato s čínským párem. Naši vyhráli celkem jasně první set, ve druhém se poměr sil vyrovnal a pak se začal otáčet ve prospěch Číňanů, což vyvrcholilo ziskem setu v jejich prospěch.
Hrál se tedy super tie break. Když jsme po Macháčových podáních prohrávali 0:3, nevypadalo to dobře, zdálo se, že soupeři směřují k vítězství. Přesto to náš pár dokázal srovnat a tahal se o každý míč. Kritický okamžik přišel po prvním podání Siniakové, kdy jsme prohrávali 6:8. Z dalšího podání se nám naštěstí povedlo snížit. Jenže pak podával Zhang a ten se při podání většinou prosazoval. Jenže v prvním případě vrátil Macháčovi return jen do sítě. A o chvíli později vyrobil dvojchybu. To znamenalo mečbol pro nás, který Macháč na podání proměnil. Krásný zážitek a vytoužené zlato pro Česko!
V ženské dvouhře se překvapivě utkají Číňanka Zheng, která porazila největší favoritku turnaje Swiatekovou a Vekičová, která si hladce poradila se Slovenkou Schmiedlovou. Všechny favoritky vypadly předčasně.
Mužská semifinále vyhráli favorité, a tak se ve finále střetnou Alcaraz a Djokovič. Velkým favoritem na vítězství by měl být Alcaraz, který působí suverénním dojmem během turnaje.
Velkou zkouškou pro nervy fanoušků bylo vystoupení našeho družstva kordistů. Upřímně řečeno, v jejich úspěch jsem vůbec nevěřil. A taky to tak dlouho vypadalo. Ve čtvrtfinále narazili na světové dvojky, Italy. Od začátku jsme ztráceli, rozdíl se prohluboval, jenže pak nastoupil Jurka, svými útoky dokázal soupeře rozhodit a ztrátu výrazně snížil. Italové nám ale opět trochu odskočili. Ale naši to nevzdávali, alespoň se snažili udržovat co nejmenší ztrátu. A pak spoléhali na poslední souboj, na který nastoupil opět Jurka. A on dokázal soupeře tak vykolejit, že v rámci posledního souboje nejdřív dohnal náskok Italů a pak dokonce dokázal skóre otočit na naši stranu.
V semifinále jsme dostali světové trojky z Japonska. Mělo to podobný vývoj jako s Italy, spíše jsme prohrávali, ale ne velkým rozdílem. V posledním souboji jsme měli jako trumf zase Jurku, na malou chvíli dokonce dostal náš tým do vedení, ale pak na něj Japonec našel recept a na nás tak zbýval souboj o třetí místo.
V tom na nás připadli domácí Francouzi. S nimi jsme se bodově více tahali, bylo to celkem vyrovnané, ale v druhé polovině duelu nám přece jen začali Francouzi bodově odskakovat. Před posledním duelem, na který jsme opět nasadili Jurku, jsme ztráceli 4 zásahy. To vypadalo hodně složitě. Ale Jurka se rozjel a začal přibližovat naše celkové skóre Francouzům. V poslední minutě se dokonce prosadil do vedení a už to nepustil, naopak přidal ještě další zásah. Češi tak získali senzační bronz, tohle byla opravdu nečekaná medaile. Ale o to víc potěší.
Konečně začal naplno atletický program, na který jsem se nejvíc těšil. Do soutěží už zasáhli i první čeští atleti. Výškařka Hrubá, kdysi velký talent naší atletiky, nedokázala přeskočit 192 cm a tak skončila v kvalifikaci. To se za úspěch považovat nedá. Podobně nebo spíš ještě hůře si vedli naši kladiváři, kteří zůstali hluboko za svými možnostmi, jak Myslyvčuk, tak Hájek, který předvedl jasně nejhorší závod celé sezóny. Zamrzí to tím víc, že stačilo hodit lehce přes 75 m, což především Myslyvčuk házel letos celkem běžně.
To lepší v českém podání bylo k vidění v koulařském kruhu, kde poměrně překvapivě si výborně vedl náš Staněk, když hned prvním pokusem hodil SB 21,61 m. Byl to dokonce druhý nejdelší hod celé kvalifikace.
Výborně si vedla i naše sprinterka Maňasová, která si vytvořila časem 11,11 na 100 m osobní rekord, čímž se dostala už jen na dvě setinky od českého rekordu. Tento čas jí vynesl postup do semifinále. Reálně na postup do finále není, ale i tak je určitě důvod k velké pochvale. Představily se největší favoritky, hned 8 žen se dostalo pod 11 vteřin, a to se ještě neběhalo naplno. V dalších kolech se tedy je na co těšit.
Hned první den byl vytvořen první atletický světový rekord. Došlo k tomu skoro by se dalo říct, že nechtěně. V jedné z nejmladších atletických disciplín, mixové štafetě na 4×400 m, ho vytvořili Američané už v rozběhu. A to rozhodně neběželi v nejsilnější sestavě. Dá se tedy čekat, že ve finále padne znovu. Bude to jistě krásný závod. Jen je velká škoda, že Češi toho udělali velmi málo pro to, aby v této disciplíně nechyběli. Jen čekat, zda někdo nepřeskočí náš čas, to asi není nejlepší strategie.
Na závěr dne bylo k vidění první běžecké finále, mužský závod na 10 km. Závod tempově výborně rozběhli Etiopané, postupně odpojovali soupeře, ale i tak jich do finiše dost zbylo. Mě potěšilo, že nakonec nejlepší poslední kolo předvedl můj oblíbenec z Ugandy, světový rekordman Cheptegei. Vítězný čas byl velmi kvalitní, o 18 vteřin lepší dosavadního olympijského rekordu.
Šance našich atletů se pokouším odhadnout zde:
Tak doufejme, že nějaký podobně úspěšný, medailový den, ještě párkrát zažijeme.
zdroje:
přenosy z OH
https://olympics.com/en/paris-2024
https://www.olympijskytym.cz
https://worldathletics.org
