Článek
Je jasné, že nemůžeme být stejně úspěšní jako Čína nebo USA. Zkusme se ale podívat, jak jsou na tom srovnatelné země. Tak třeba Nizozemí má už 14 medailí, Rumunsko, Maďarsko, Nový Zéland 7, Izrael a Švýcarsko 6, Irsko a Švédsko 5, Belgie, Chorvatsko a Řecko 4. Tohle srovnání moc lichotivě nevyznívá.
Moc dalších šancí už nemáme, ty větší příležitosti vidím už jen u ženské čtyřhry, kde se bude hrát o bronz, dále v kanoistice Fuksa a Dostál, pak Vadlejch v oštěpu a Perušič, Schweiner v plážovém volejbale. Určité šance má Vlach v moderním pětiboji a Adam Ondra v lezectví. U obou ale platí, že by jim to muselo mimořádně sednout.
V osmém dni soutěží končila svou jachtařskou disciplínu Kateřina Švíková. Na to, že je ze státu, které nemá moře, je myslím účast ve finále a konečné deváté místo opravdu úspěchem. A to navíc do finále vstupovala dokonce z pátého místa.
Střelec Tomeček v disciplíně skeet dokončoval kvalifikaci čtvrtou a pátou sérií. Kdyby to dal bez chyby, postoupil by do finále. Bohužel v každé sérii udělal jednu chybu a to na postup nestačilo. Celkově skončil v druhé desítce.
Zatím k podobnému výsledku směřuje ve stejné disciplíně, ale v ženách, Barbora Šumová, po prvním dnu je na 13. místě. Musela by zbytek kvalifikace už dostřílet bez chyby, aby mohla mít ještě reálnou finálovou šanci.
V cyklistice se jel silniční závod mužů. Neskutečně se předvedl Belgičan Evenpoel. Nejen, že týden po Tour de France vyhrál na OH časovku, ale o týden později získá další zlatou v silničním závodě, a to ještě dominantním způsobem. Náš Mathias Vacek se neztratil, dokončil na 14. pozici, a to vůbec není špatné, vzhledem k jeho mládí a vzhledem k tomu, že za sebou neměl žádné družstvo, nikoho, kdo by mu mohl pomoci. Je nadějí do příštích let.
V tenise hráli naši muži Macháč, Pavlásek o medaili a bohužel nestačili na další americký pár. Od začátku byli o něco slabší a tak je z toho nakonec čtvrté místo. Rozhodně se ale za své vystoupení na OH nemají důvod stydět.
V kayakcrossu se představili naši kanoisté, všichni čtyři se zatím v soutěži udrželi, ale o šancích se moc nedá hovořit. Překvapivě nejlépe působila Galušková, zatímco specialistka Fišerová postupovala až přes opravy.
Hermannová se Štochlovou hrály předkolo play-off a byly podle očekávání vyřazeny. Pro ně ovšem byl velkým úspěchem už jen samotný postup na OH.
V plaveckých finále získala Kanaďanka McIntosh už třetí zlatou medaili, Katie Ledecky druhou, ale ta má už z OH celkově 8 individuálních zlatých medailí, úžasná bilance. V polohové štafetě - mix se potvrdilo, že nejvyrovnanější tým špičkových plavců mají USA a v počtu zlatých medailí se tak dotahují na Austrálii, ta jich má 7, USA zatím 6.
V gymnastice se prosadila jedna velmi tradiční gymnastka, Simone Bilesová z USA, která jasně vyhrála přeskok. Z netradiční gymnastické země byl zato vítěz koně našíř, Irsko není zrovna gymnastickou velmocí, ještě překvapivější pak byl vítěz prostných, kde připadlo zlato Filipínám. To je teprve druhé zlato pro Filipíny v celé historii her, dosud měli jen jedno z boxu.
V atletických finále se zaskvěl ve vrhu koulí Američan Crouser, vyhrál celkem s přehledem. Našemu Staňkovi, jak jsem se tak trochu obával, se nepovedlo navázat na kvalifikační pokus, ani se k němu svým výkonem nepřiblížil a nedostal se do užšího finále, celkově skončil desátý. To není žádný zázrak, ale ani propadák. Je to ale škoda, kdyby zopakoval výkon z kvalifikace, bral by páté místo.
Maňasová na 100 m v semifinále velmi dobře odstartovala, ale pak se jí podlomila noha, asi z přemíry snahy, a bylo po závodě. Nicméně, z OH si odváží osobní rekord, takže může být spokojená. Finále nejlépe zvládla v novém osobáku Alfred ze Svaté Lucie a tím získala první historickou medaili pro tuto zemi. Časy ostatních pro mě byly mírným zklamáním, patrně to bylo deštěm a chladem, který sprintům moc nepřeje.
Další historicky první medaili pro svou zemi získala pak vítězka trojskoku Lafond z Dominiky, v osobním rekordu, jediným skokem v soutěži přes 15 metrů. Kvalita výkonů soutěže byla ovšem dost poznamenána setrvalým deštěm.
V kvalifikaci tyčky se představili dva naši mladí reprezentanti a ani jeden nepostoupil. Holý skočil 560, to byl na jeho poměry dobrý výkon, na 570 pak už neuspěl, ale to pro něj není běžná výška. Ščerba skočil jen 540, na 560 se mu už nedařilo. To se stane, nicméně moc jsem nepochopil, na základě čeho byl se svým výkonem spokojený, jak vyplynulo z rozhovoru s ním.
Krásný byl závod mixových štafet na 4×400 m. Po rozběhu byly jasnými favority Američané, kteří překvapivě ponechali štafetu ve stejném složení i pro finále, a nejspíš na to doplatili. Zlato jim totiž sebrali Nizozemci, po fantastickém finiši Femke Bolové. Do posledního úseku vybíhala se ztrátou ze čtvrtého místa, ale byla nezastavitelná a dotáhla svůj tým až ke zlatu. Myslím, že Američanky se jí v disciplíně 400 m př. mají docela důvod bát. Světový rekord překvapivě ale ve finále nepadl, i když jen velmi těsně.
Na závěr judistických soutěží se bojovalo o prestižní titul v týmové soutěži, pro Francouze velmi prestižní záležitost. Ve finále se potkaly stejně jako v Tokiu, reprezentace Francie a Japonska. V Tokiu Francouzi vyfoukli domácím zlato, tak se čekalo, že Francouzi zvítězí i doma. Byla to pořádná bitva, už to vypadalo, že jsou Francouzi poraženi, prohrávali 1:3, Japoncům stačil už jen jeden bod. Ale domácí judisté zabojovali a vyhráli dvě dlouhé bitvy. Remízový stav pak znamenal, že se losovalo, kdo se proti sobě postaví v rozhodující bitvě o zlato. Los padl na Japonce, na kterého nemá dobré vzpomínky náš Krpálek a domácího hrdinu Teddyho Rinera. Podle očekávání Teddy nezaváhal a pro Francii dokázal obhájit titul olympijských šampiónů v týmech.
Zdroje:
přenosy z OH
https://www.olympijskytym.cz
https://olympics.com/en/paris-2024
