Slavnostní zahájení olympiády, jak se vám líbilo?

Zahájení, které mi uvízlo v hlavě, připravili třeba Australané v Sydney roku 2000. Jako zatím nejlepší úvodní ceremoniál hodnotím pak ten z Londýna v roce 2012. S typicky britským humorem, se spoustou neotřelých nápadů, taky se zázemím skvělých muzikantů a jiných umělců, připravili okouzlující předehru před zahájením olympijských bojů. Úžasný pak byl způsob, jakým byl zapálen olympijský oheň. Postaraly se o to mladé sportovní naděje, které zažehly měděné okvětní plátky, celkem jich bylo 204, což symbolizovalo počet zúčastněných federací na tehdejších OH. Hořící měděné plátky, upevněné na konstrukcích, se pak začaly zvedat, až se nahoře spojily v jeden velký hořící květ. Bylo to vážně velmi působivé.

Byl jsem tedy velmi zvědav, jak se s tímto ceremoniálem dokáží poprat francouzští pořadatelé, kteří přišli s velmi neotřelým nápadem, týkající se nástupu výprav. Abych řekl pravdu, měl jsem především dost obavy o úspěch z pohledu organizačního. Když jsem viděl, jak Francie naprosto pořadatelsky selhala v zajištění pořádku na jednom stadiónu (fotbal Argentina - Maroko), tak jsem si moc neuměl představit, jak se popasují se zajištěním šestikilometrové trasy po Seině, po které měly na lodích putovat jednotlivé výpravy. Z tohoto pohledu to tedy dopadlo nakonec zcela bez problémů.

Mé pocity ze zahájení jsou nicméně poněkud rozporuplné. Samotný nápad nechat plout výpravy na lodích se mi nejdříve líbil. Nakonec to ale moc nevyniklo, jednotlivé týmy dostaly sotva pár sekund. Mimochodem, s tím souvisí ten fakt, že nástupové oblečení se stalo celkem zbytečným tématem, zvláště na některých lodích ani pořádně nebylo vidět, co mají sportovci na sobě. A náš návrhář jako kdyby si objednal počasí, v dešti byly nakonec ty pláště velmi praktické a musím tedy uznat, že byly i dostatečně výrazné. Na nástupu jsme tedy vidět byli, teď ještě, aby to tak pokračovalo i na sportovištích.

Ta umělecká část zahájení se povedla podle mého jen částečně, byly tam silné pasáže, například připomínka francouzské revoluce, moc se povedlo vkusné provedení skladby Imagine, líbil se mi i mechanický kůň, plující a jakoby zároveň cválající po vodě. Kromě toho jsem taky musel ocenit, že byl v rámci zahájení dán prostor i zahraničním sportovním osobnostem, speciálně Španěl Nadal zde hrál celkem významnou roli. Rád jsem se podíval na samotnou finální cestu s olympijským ohněm a zaujala mě originalita řešení jeho zapálení. Potěšila mě i finálová píseň od Celine Dion.

Horší už bylo ovšem přehlídkové molo s často podivnými kreacemi a podezřelými postavami, jako kdyby Francouzi chtěli světu říct: jsme docela úchylní a jsme na to hrdí. S těmi loděmi to taky moc nakonec nevyznělo, viděli jsme jednotlivé výpravy, to ano, ale památky kolem se zase tolik prodat nepovedlo. Taky mi přece jen tolik nesedí ty francouzské tradice jako je kankán a ani současné francouzské hudební trendy mě tolik neoslovují, to jsem se často docela nudil. Zkrátka ta anglosaská duše i tamní hudební vkus je mi tak nějak bližší. A pak mi zde chyběl humor, který tomu britskému zahájení dodal tu pověstnou třešničku na dortu. Poněkud nedomyšlený mi přišel i stísněný prostor na Trocaderu. Kdyby bylo lepší počasí, tak by se tam snad ani všichni ti sportovci, co by měli zájem se finálové části zahájení účastnit, ani nevešli. Působilo to divným dojmem.

Abych to tedy shrnul, za mě se pařížské zahájení tomu londýnskému nevyrovná, to pro mě zůstává nepřekonané.

Jinak pro nás to zatím nezačíná příliš šťastně. Nejdřív se musela z tenisu odhlásit obhájkyně olympijského stříbra a včera jsme přišli o start další medailové naděje, zápasníka Omarova, kterého nepustila do Paříže zraněná achilovka. Velká škoda, musím říct, že jemu jsem zrovna dost na medaili věřil.

A aby toho nebylo málo, v kvalifikaci lukostřelby se prezentovala naše mistryně světa výkonem, kterým naznačila, že k loňské formě má nejspíš pěkně daleko. Ale třeba se chytne v play off, však lukostřelba, a zvláště ta ženská, je hodně o momentální psychice. Tak uvidíme.

Mimochodem, už stihnul padnout první světový rekord, hned ve dni -1 před startem OH. A to právě v kvalifikaci lukostřelby žen. Asi z toho v Česku nikdo moc na větvi nebude, tomu rozumím, nicméně to asi naznačuje, jak skvěle budou sportovci na letošní hry připraveni a namotivováni.

Tak hodně štěstí našim reprezentantům s přáním, aby se na sportovištích neztratili.

zdroje:

sledování přímého přenosu ze zahájení OH

https://olympics.com/en/paris-2024/

https://www.sport.cz/sekce/olympiada-1242