Článek
Hlavním záchranářem byl další kanoista Josef Dostál. Tipoval jsem ho sice mezi kandidáty na medaile, to rozhodně ano, stejně jako Martina Fuksu. Ale že získají medaile oba a navíc budou obě zlaté, tak to je víc, než jsem čekal. Byla to pohádka, takticky finále rozjel skvěle, držel se za vedoucím Portugalcem Pimentou, o kterém věděl, že to vždy po startu hodně nakopne. A do druhé poloviny tratě pak začal přidávat, zatímco Portugalec vadnul a Josef všem stále víc ujížděl. Těch posledních 100 m už bylo jasné, že to nepustí, nádherný zážitek a velká euforie.
Anežka Paloudová, jeho snoubenka, ta takto zatím nezáří, bylo by ale fajn, kdyby se taky vypracovala mezi elitu. Tentokrát to stačilo jen na 7. místo ve finále B. Tuto disciplínu vyhrála opět Novozélanďanka Carrington, z Paříže si tak odváží hned 3 zlata a celkově s bilancí 8 zlatých a 1 bronzové z OH řadí mezi vůbec nejúspěšnější sběratelky medailí celé historie olympiád.
Naše moderní pětibojařky bojovaly o postup do finálové části soutěže pro 18 nejlepších. Hlaváčkové se to podařilo a může se ještě poslední den pokusit o nějaké pěkné umístění pro Česko. Druhá pětibojařka Novotná vstupovala do poslední disciplíny běh se střelbou z luxusní pozice, ale na střelnici tak psychicky zkolabovala, že se propadla hluboko do pole poražených. Tohle je vysloveně na psychologa.
S velkou slávou jsme hlásili před OH do světa, že postoupily naše dvě holky na OH v taekwondu, protože to bylo prvně v historii. Je to sice svým způsobem historický zápis, příště by to ale chtělo, aby se prezentovaly alespoň jedním vyhraným kolem nebo raději rovnou zápasem. Ani Štolbová se nedokázala prosadit ve svém jediném zápase na OH a mohla se hned balit.
V atletice nás reprezentovali Štefela ve výšce a Ogrodníková v oštěpu. Štefela nezačal dobře, už na základní výšce potřeboval 3 pokusy a nakonec z toho bylo deváté místo. Potřebuje stabilizovat svou výkonnost na vyšších výškách než běžně skáče a pak to snad půjde.
Ogrodníková ve své soutěži už vypadala na to, že neprojde do užšího finále, ale ve třetím pokusu tak zabojovala, že se posunula až na třetí příčku. A i když jsem to moc nečekal, tak tenhle jeden hod už na medaili stačil až do konce, ostatní holky už neměly v sobě energii nebo nezvládly techniku natolik, aby jí přehodily. Tak z toho nakonec byl velmi nečekaný bronz, Nikola hodila nejdál za poslední tři sezóny, rozhodně v pravou chvíli. Vyhrála Japonka Kitaguchi, kterou vede český trenér.
Zajímavý byl průběh mužské výšky. Ta skončila obdobně jako v Tokiu, kde si po dohodě zlato podělili Barshim s Tamberim. Tentokrát to samé mohli udělat Novozélanďan Kerr a Američan McEwen. Ovšem americký reprezentant to odmítl, a tak došlo na rozeskakování o titul. A v něm nakonec byl lepší Kerr a Američan možná pak litoval, že na zlato pro oba nekývl.
Skvělou úroveň měl běh na 800 m mužů, kde Keňan Wanyonyi málem napodobil legendárního krajana Rudishu. I on prakticky celý závod odtáhl a ještě měl sílu celý závod vyhrát, časem zaostal jen o kousek za světovým rekordem. Mimořádně kvalitní běh, první čtyři běželi pod 1:42.
Na 5000 m mužů se v takticky vedeném závodě dočkal svého zlata Nor Ingerbrigtsen, ve finiši nedal nikomu šanci. Na 1500 m žen rozběhla veliké tempo Etiopanka Tsegay, sama na to ale doplatila, zato se radovala největší favoritka, světová rekordmanka z Keni Kipyegon, která zaběhla olympijský rekord. I za ní se to jen hemžilo osobními rekordy, nejkvalitnější závod historie na této trati.
Lahůdkou byly obě štafety. Ta mužská se nesla ve znamení souboje mezi Američany, Botswanou a Británií. Do posledního úseku se souboj zúžil už jen na prvně dva jmenované týmy. Za Američany nastoupil Benjamin, vítěz 400 m př. z těchto her, proti němu za Botswanu spíše sprinter, vítěz na 200 m, Tebogo. Byl to krásný souboj do posledních metrů, vítězný pro USA, jen pár setinek za světovým rekordem. Časy byly fantastické, USA zlepšily olympijský rekord, druhá Botswana africký, třetí Británie evropský rekord, národní rekordy zlepšily i čtvrtá Belgie, pátá Jihoafrická republika, asijský rekord zlepšili Japonci, všechno to byly výkony hluboko pod 3 minuty.
Skvělá byla i ženská štafeta, kde to ale hlavně Američanky od začátku tak nakoply, že už v polovině druhého úseku nebylo pochyb o vítězkách. Jejich náskok v cíli byl veliký, ale ztráta na vousatý světový rekord byla minimální. I další štafety předvedly časy, jaké se vidí jen výjimečně a druhé Nizozemí, třetí Británie, čtvrté Irsko i pátá Francie zlepšily národní rekordy.
V dráhové cyklistice jsme měli zastoupení v podobě dvojice Rugovac, Voneš v disciplíně madison, což je vlastně bodovací závod dvojic. Naši zaujali velmi bojovným výkonem, jaký jsem u našich dráhařů dlouho neviděl. Ještě 20 kol před cílem se drželi na bronzové pozici, ale v závěru jim přece jen došly síly a propadli se na sedmé místo. Přece jen jim chybí ještě ta absolutní výkonnost, ale potěšili odvážným pojetím závodu a velkou bojovností.
zdroje:
přenosy z OH
https://www.olympijskytym.cz
https://olympics.com/en/paris-2024
