Cibulový čaj: Přírodní antibiotikum, které kromě chřipky a nachlazení pomáhá i u vážnějších nemocí

Cibule (Allium cepa L.) patří do stejné rodiny jako česnek, pažitka či pórek – tedy rostlin, které lidstvo provázejí už tisíce let. Archeologické nálezy ukazují, že cibuli znali už staří Egypťané, kteří ji považovali za symbol věčnosti díky jejím soustředným vrstvám. Sám velký Hippokrates ji pak předepisoval na hojení ran či při zápalu plic, středověcí léčitelé ji zase rádi využívali při bolestech hlavy či hadím uštknutí. Dnes tuto univerzální zeleninu vnímáme spíš jako základ omáček nebo gulášů, přesto ale stále platí, že každé cibule je vlastně taková malá domácí lékárna.

Syrová cibule má přibližně 36 kilokalorií na 100 gramů, obsahuje asi 90 % vody, 8,5 % sacharidů, z nichž část tvoří vláknina (1,9 %), a jen stopové množství tuku. Na první pohled tedy nic výjimečného – ale právě v těch malých množstvích se ukrývá nesmírně silný koktejl bioaktivních látek.

Cibule je bohatá na vitamín C, který podporuje imunitu a regeneraci buněk, a na vitamíny skupiny B, jež hrají klíčovou roli v metabolismu a činnosti nervového systému. Z minerálů dominuje draslík, důležitý pro zdraví srdce a správný krevní tlak.

Ale to hlavní se skrývá hlouběji – v jejích sirných sloučeninách a flavonoidech, které dávají cibuli nejen charakteristickou chuť, ale především její léčivé účinky.

Zajímavé je, že barevné odrůdy cibule – zejména červená a žlutá – obsahují až jedenáctkrát více antioxidantů než bílé cibule. Proto se vyplatí střídat je podle chuti i účelu.

O tom, že je cibule vhodná při nachlazení, jste už určitě slyšely od svých babiček, které vám možná připravovaly cibulový čaj. Účinků má však cibule mnohem více. Zde jsou alespoň nejvýznamnější z nich.

Cibule byla odedávna považována za přírodní „antibiotikum“. Dnes víme, že sirné sloučeniny v ní dokážou brzdit růst bakterií, virů i plísní. Proto se cibule často používá v lidovém léčitelství při nachlazení, kašli nebo zánětech dutin. Její antibakteriální účinky dokládá i věda, která potvrzuje, že cibule může být silným spojencem v boji proti různým nebezpečným bakteriím, jako jsou například Escherichia coli, Staphylococcus aureus, Pseudomonas aeruginosa, Staphylococcus aureus či Bacillus cereus.

Cibule může pomoci snižovat hladinu cholesterolu a krevního tlaku. Quercetin má vazodilatační účinky, tedy rozšiřuje cévy, čímž usnadňuje průtok krve. Současně může bránit tvorbě krevních sraženin, a tím snižovat riziko infarktu nebo mrtvice. Zajímavé je, že tyto účinky přetrvávají i u tepelně upravené cibule – i když čerstvá je z hlediska obsahu antioxidantů stále vítězem.

Zdravé kosti nejsou jen o vápníku. Cibule obsahuje látky, které stimulují tvorbu kostní hmoty a snižují úbytek minerálů. Výzkumy u žen po menopauze prokázaly, že ty, které jedí cibuli alespoň několikrát týdně, mají vyšší hustotu kostí než ty, které ji vynechávají.
Dlouhodobé zařazení cibule do jídelníčku tak může přispět k prevenci osteoporózy, zejména u žen po padesátce.

Látky obsažené v cibuli, zejména quercetin a organické sirné sloučeniny, mají schopnost neutralizovat volné radikály a tlumit zánětlivé procesy. Tyto mechanismy stojí podle studií za nižším rizikem vzniku rakoviny žaludku, tlustého střeva, prsu nebo prostaty.
Například jedna rozsáhlá studie potvrdila, že lidé s vyšším příjmem cibule a česneku měli až o 20–30 % nižší výskyt některých nádorových onemocnění.

Studie ukazují, že pravidelná konzumace cibule může snižovat hladinu krevního cukru u lidí s diabetem 2. typu. Cibulové flavonoidy podporují aktivitu enzymů, které pomáhají využívat glukózu, a zároveň mohou zvyšovat citlivost těla na inzulin.
Zjednodušeně řečeno – cibule může být malým, ale významným pomocníkem při prevenci i doplňkové léčbě diabetu.

Tento jednoduchý nápoj má v našich domácnostech dlouhou tradici. Připravuje se při nachlazení, kašli nebo při oslabené imunitě. Cibulový čaj pomáhá rozpouštět hleny, zklidňuje podrážděné hrdlo a díky svým antibakteriálním účinkům podporuje rychlejší uzdravení.

Pijte teplý, nejlépe večer před spaním. Nápoj nejen zahřeje, ale i uvolní dýchací cesty a přinese klidný spánek.
Tip: Pokud nechcete silné aroma, můžete cibuli krátce povařit (cca 10 minut) ve vodě společně s plátkem jablka, případně můžete přidat trochu skořice či zázvor.

Přestože má cibule pověst superpotraviny, ne každému svědčí. Obsahuje tzv. FODMAP, fermentovatelné oligosacharidy, disacharidy, monosacharidy a polyoly, které mohou způsobovat plynatost a nadýmání, zejména u lidí se syndromem dráždivého tračníku (IBS).
Syrová cibule může rovněž vyvolávat pálení žáhy nebo reflux. V takovém případě ji zkuste krátce povařit nebo orestovat – tepelná úprava snižuje dráždivé látky.

A pozor – cibule je nebezpečná pro zvířata, zejména psy, kočky či koně. Obsahuje sulfoxidy a sulfidy, které mohou u psů, koček či koní vyvolat anémii, tedy poškození červených krvinek. Ani malé množství cibule (syrové i vařené) by se proto nemělo dostat do jejich krmiva.

A na závěr se ještě pojďme podívat na to, co nás při krájení cibule trápí nejvíce – její štiplavost a vyvolávání slzení. Když cibuli rozkrojíme, její buňky uvolní enzymy, které reagují se sirnými sloučeninami a vytvoří plynný propanthial-S-oxid. Tento „slzotvorný faktor“ se ve vzduchu dostane k očím, kde reaguje s vodní vrstvou slz a mění se na kyselinu sírovou – ta podráždí nervová zakončení a spustí reflexní slzení.

Chcete-li slzám předejít, existuje několik triků:

Vědci už dokonce vyšlechtili „slzoprosté“ odrůdy cibule, které tuto látku téměř neprodukují.

Cibule je příkladem, že ty největší poklady často leží přímo na našem talíři. Obsahuje více než sto biologicky aktivních látek, které působí proti zánětu, chrání srdce, posilují imunitu a pomáhají našemu tělu odolávat civilizačním chorobám. Ať už ji přidáte do polévky, konzumujete syrovou, nebo si z ní uvaříte čaj, dáváte svému tělu látky prospěšné pro zdraví.

Zdroje: medicalnewstoday.com, healthline.com, fdc.nal.usda.gov, dále dle textu