Jablko versus jablečný mošt: I když je základ stejný, rozdíly v přínosech pro zdraví jsou zásadní

Jablečný mošt vzniká lisováním zralých plodů, a pokud je vyráběn bez přidaného cukru, konzervantů či umělých přísad, zůstává čistě přírodním nápojem. Skládá se pak převážně z vody (asi 85–88 %) a přírodních cukrů (především fruktózy, glukózy a sacharózy), které dohromady tvoří kolem 10–12 g cukru na 100 ml. Dále obsahuje malé množství vitaminu C, draslíku, vápníku a polyfenolů, tedy rostlinných antioxidantů.

Polyfenoly – zejména flavonoidy, kvercetin, katechin, kyselina chlorogenová a antokyany – působí v organismu jako ochranné látky proti oxidačnímu stresu a zánětlivým procesům, přispívají ke zdraví cév a podporují obranyschopnost organismu. Jejich množství však závisí na tom, zda byl mošt lisován i se slupkou a zda prošel tepelným zpracováním. Studie potvrzují, že nefiltrovaný mošt má až dvakrát více polyfenolů než mošt čirý. Při pasteraci se totiž část antioxidantů rozpadá, proto je z hlediska výživy vhodnější mošt čerstvě lisovaný, chlazený a neslazený.

Kromě antioxidantů přináší mošt i rychle dostupnou energii, protože je bohatý na přírodní cukry. Může tak pomoci po fyzické aktivitě nebo při únavě. Na druhé straně ale téměř neobsahuje vlákninu, a to je hlavní rozdíl oproti celému jablku. Právě vláknina zpomaluje vstřebávání cukrů, pomáhá udržovat stabilní hladinu glukózy v krvi, přispívá k pocitu sytosti a prospívá trávení. Bez vlákniny tak nápoj nezasytí, cukry z něj se vstřebávají rychleji a brzy se vrací hlad.

Z toho plyne i praktické doporučení: Mošt je vhodné pít spíše k jídlu, ne místo něj. Porce by měla být menší, zhruba 150–200 ml. A vybírejte 100% mošt bez přidaného cukru – u doslazovaných variant se množství cukru i energie může zvýšit až o 60 kcal na sklenici.

Jak už plyne z předchozích řádků, i když je jablečný mošt nápojem, který může prospět nejen chuťovým buňkám, ale i zdraví, přesto by volbou číslo jedna měla být konzumace celých jablek, včetně slupky.

Jedno středně velké jablko (asi 140 g) obsahuje přibližně 87 kcal, 21 g sacharidů, 3 g vlákniny, dále vitamin C, draslík, stopové množství vitaminů skupiny B, vitamin K, a také řadu bioaktivních polyfenolů – mimo jiné kvercetin, floridzin, epikatechin, kyselinu chlorogenovou a procyanidiny.

Tyto látky působí synergicky: Vláknina ovlivňuje trávení, polyfenoly chrání buňky před oxidací, draslík podporuje srdeční činnost a voda snižuje energetickou hustotu potraviny. Právě tato kombinace vysvětluje, proč se jablko často označuje za superpotravinu.

Jablka jsou významným zdrojem pektinu. Tato rozpustná vláknina s prebiotickým účinkem je potravou pro „hodné“ bakterie v tlustém střevě, které vytvářejí látky prospívající střevnímu prostředí. Dobře fungující mikrobiom se přitom spojuje s nižším rizikem obezity, diabetu 2. typu, kardiovaskulárních onemocnění i některých nádorů. Pektin také přispívá ke snížení hladiny cholesterolu a pomáhá regulovat trávení.

Jablka jsou přirozeným zdrojem polyfenolů, rostlinných látek s antioxidačním a protizánětlivým účinkem. Mezi nejvýznamnější patří kvercetin, který přispívá k ochraně cév, snižuje krevní tlak a pomáhá omezovat oxidační stres.
Polyfenoly také neutralizují volné radikály, podporují funkci mozkových buněk a podle některých experimentálních studií mohou přispívat i k ochraně před některými typy nádorových onemocnění.

Pravidelná konzumace jablek se dlouhodobě spojuje s nižším rizikem srdečně-cévních onemocnění. Výzkumy ukazují, že příjem 100 až 150 gramů celých jablek denně může snižovat pravděpodobnost vzniku ischemické choroby srdeční i jejích rizikových faktorů, jako je zvýšený krevní tlak. Tento účinek souvisí především s obsahem rozpustné vlákniny, která pomáhá snižovat hladinu LDL cholesterolu, a s přítomností polyfenolů, zejména flavonoidů a kvercetinu, jež působí antioxidačně a podporují pružnost cév. Některé z těchto látek dokážou přirozeně snižovat krevní tlak a omezovat zánět v cévních stěnách.

Analýzy stravovacích návyků navíc ukazují, že vyšší příjem flavonoidů z ovoce – včetně jablek – souvisí s nižším rizikem cévní mozkové příhody.

Pravidelná konzumace jablek se spojuje také s nižším rizikem rozvoje diabetu 2. typu. Mechanismus se vysvětluje kombinací účinku kvercetinu, antokyanů a pektinu, které pomáhají zlepšovat citlivost na inzulin a stabilizovat hladinu glukózy.

Jablka mohou hrát pozitivní roli při regulaci tělesné hmotnosti, především díky vysokému obsahu vlákniny a vody, které přirozeně zvyšují pocit sytosti. Konzumace celých jablek zpomaluje vyprazdňování žaludku, a tím pomáhá omezit celkový příjem potravy. Studie ukazují, že celé jablko zasytí výrazně víc než stejné množství jablečné šťávy, což potvrzuje význam pevné struktury ovoce pro sytost a kontrolu hladu.

Výzkumy z posledních let naznačují, že pravidelná konzumace jablek může být spojena s nižším indexem tělesné hmotnosti (BMI), což je jeden z rizikových faktorů srdečně-cévních onemocnění. Studie z roku 2018 také upozornila, že polyfenoly z jablek mohou působit proti obezitě tím, že ovlivňují metabolismus tuků a zánětlivé procesy.

Možná také patříte k těm, kteří si jablka z nějakého zvyku loupají. V takovém případě ale děláte velkou chybu. Z nutričního pohledu je totiž nejhodnotnější částí jablka právě slupka. Ta obsahuje až 50 % vlákniny a většinu polyfenolů, které se v dužnině nacházejí jen v menší míře. Pokud tedy nejsou jablka chemicky ošetřená, vyplatí se konzumovat je i se slupkou. Tím se několikanásobně zvyšuje jejich antioxidační potenciál.

Jedním ze způsobů zpracování jablek je příprava přesnídávek. Jablečná přesnídávka může být vhodnou alternativou pro děti, seniory se slabším chrupem, nebo osoby se zažívacími potížemi, jelikož je snadno stravitelná a šetrná k žaludku. Důležité je vybírat neslazené varianty, které si uchovávají přirozenou chuť a nutriční hodnotu. Slazené verze mohou mít až dvojnásobný obsah cukru a méně antioxidantů kvůli tepelné úpravě, což snižuje výživový přínos. Přesnídávku je proto vhodné vnímat jako doplněk pestrého jídelníčku, nikoli náhradu čerstvého ovoce.

Nutriční doporučení uvádějí, že dospělý člověk by měl denně přijmout přibližně dva šálky ovoce, přičemž přednost by mělo mít ovoce v přirozené, nezpracované podobě. Jablka tuto roli splňují ideálně. Lze je konzumovat samostatně, přidávat do kaší, salátů nebo pečených dezertů. V kombinaci s ořechy nebo jogurtem poskytují delší sytost a lepší výživovou rovnováhu.

Jablečný mošt má své místo jako sezónní zpestření. Sklenka po jídle nebo jako součást svačiny může být vítaným zdrojem přírodních antioxidantů a chuti podzimu. Důležité je však množství a kvalita – vybírejte 100% mošt bez přidaného cukru, ideálně nefiltrovaný, který si uchovává větší část cenných látek. Chcete-li však svému tělu dopřát co největší množství látek prospěšných zdraví, zakousněte se do křupavého čerstvého jablka.

Zdroje: medicinenet.com, bbcgoodfood.com, webmd.com, dále dle textu