Poklad Šípkové Růženky: Šípky prospívají kloubům, srdci i pokožce

Jasně červené plody růže šípkové (Rosa canina) patří k podzimu stejně jako barevné listí nebo první chladná rána. Zatímco dříve se z nich připravoval především šípkový čaj, marmeláda nebo sirup, dnes přitahují pozornost také jako bohatý zdroj biologicky aktivních látek. A důvodů je k tomu hned několik. Šípky vynikají především vysokým obsahem vitaminu C, jehož množství se však může výrazně lišit podle druhu růže, podmínek růstu, zralosti i následného zpracování. Podle odborné studie patřila právě Rosa canina mezi zkoumanými druhy k nejbohatším na vitamin C.

Tím ale výčet zajímavých látek zdaleka nekončí. Šípky obsahují také karotenoidy včetně beta-karotenu a lykopenu, vitamin E, flavonoidy, fenolické kyseliny a další polyfenoly. Odborné analýzy potvrzují rovněž přítomnost nenasycených mastných kyselin, zejména v semenech. A právě pestrá kombinace těchto látek stojí za vysokou antioxidační aktivitou šípků. Antioxidanty pomáhají chránit buňky před oxidačním stresem, který vzniká při nerovnováze mezi tvorbou reaktivních forem kyslíku a schopností organismu je neutralizovat.

Jednou z nejlépe prozkoumaných oblastí je využití standardizovaného šípkového prášku při osteoartróze. V jedné klinické studii užívalo 94 pacientů s osteoartrózou kyčle nebo kolene denně 5 g standardizovaného šípkového přípravku nebo placebo. Šípkový prášek vedl ke statisticky významnému snížení bolesti a účastníci užívající aktivní přípravek mohli také omezit spotřebu záchranných léků proti bolesti. Výsledky několika randomizovaných studií následně vyhodnotila metaanalýza zahrnující celkem 287 pacientů. I ta zjistila ve srovnání s placebem příznivý účinek šípkového prášku na bolest při osteoartróze.

Za působením šípků zřejmě nestojí jediná látka. Odborný přehled upozorňuje na kombinaci fenolických látek, terpenoidů, karotenoidů, mastných kyselin a galaktolipidů a popisuje několik mechanismů souvisejících s antioxidačním a protizánětlivým působením.

Dosavadní klinické výsledky tak podporují možné využití standardizovaných šípkových přípravků jako doplňku péče při osteoartróze. Další výzkum může především upřesnit, jaké dávkování, délka užívání a složení přípravku přinášejí největší efekt. Je však dobré vědět, že studie pracovaly se standardizovaným práškem či přípravkem. Šípkový čaj má jiné složení i koncentraci účinných látek, a proto od něj nelze automaticky očekávat totožný účinek.

Pozornost si zaslouží také možné účinky šípků na kardiovaskulární zdraví. V jedné klinické studii konzumovali lidé s obezitou po dobu šesti týdnů nápoj obsahující 40 g šípkového prášku denně. Ve srovnání s kontrolním nápojem se u nich snížil systolický krevní tlak přibližně o 3,4 %, celkový cholesterol o 4,9 % a LDL cholesterol o 6 %. Příznivě se změnil také poměr LDL a HDL cholesterolu.

Výsledky tak naznačují, že šípky mohou příznivě ovlivňovat hned několik ukazatelů spojených se zdravím srdce a cév. To je zajímavé zejména proto, že zvýšený krevní tlak a LDL cholesterol patří mezi významné rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění.

Pozornost vědců přitahuje také možný vliv šípků na metabolismus glukózy. Jejich polyfenoly a další bioaktivní látky jsou předmětem experimentálního výzkumu zaměřeného mimo jiné na metabolické zdraví. V již zmíněné klinické studii u osob s obezitou vedlo šestitýdenní užívání šípkového prášku ke zlepšení několika kardiovaskulárních ukazatelů, glukózová tolerance se však významně nezměnila.

Výzkum vztahu mezi šípky a cukrovkou je tedy stále otevřenou kapitolou. Experimentální výsledky dávají vědcům důvod zkoumat, zda a za jakých podmínek mohou látky obsažené v šípcích ovlivňovat metabolismus glukózy a další procesy spojené s metabolickým zdravím.

Pro lidi s diabetem je zároveň důležitá forma konzumace. Neslazený šípkový čaj je z hlediska příjmu cukru něco úplně jiného než šípkový sirup, džem nebo marmeláda s vysokým obsahem přidaného cukru.

Ještě překvapivější oblastí výzkumu je možný vliv šípků na množství tělesného tuku. Jedna klinická studie sledovala 32 mužů a žen s BMI mezi 25 a 30. Účastníci po dobu 12 týdnů dostávali buď placebo, nebo tabletu obsahující 100 mg šípkového extraktu. Ve skupině užívající extrakt došlo ve srovnání s placebem k významnějšímu poklesu celkové plochy břišního tuku, viscerálního tuku, tělesné hmotnosti a BMI.

Pozornost vědců se v této souvislosti zaměřuje mimo jiné na polyfenol tilirosid, který je zkoumán pro možné působení na metabolismus lipidů. Výsledky tak otevírají zajímavou oblast výzkumu šípků a regulace tělesné hmotnosti, především pak ukládání tuku v oblasti břicha. Další klinické studie mohou ukázat, nakolik lze tento efekt zopakovat u větších skupin lidí a které látky jsou za něj zodpovědné.

Šípkový extrakt samozřejmě nenahrazuje pestrý jídelníček a pravidelný pohyb. Může však být zajímavé sledovat, zda si v budoucnu najde místo mezi přírodními látkami zkoumanými pro podporu zdravého metabolismu.

Vitamin C, karotenoidy a další antioxidanty obsažené v šípcích přivedly vědce také k otázce, zda mohou mít vliv na vzhled a vlastnosti pokožky. Vitamin C je pro kůži důležitý mimo jiné proto, že se podílí na tvorbě kolagenu. Zajímavé výsledky přinesla také klinická studie, v níž 34 lidí ve věku 35 až 65 let užívalo po dobu osmi týdnů standardizovaný prášek ze šípkových slupek a semen nebo astaxanthin. U účastníků užívajících šípkový prášek vědci zaznamenali zlepšení hloubky vrásek kolem očí, hydratace pokožky i její elasticity. Výsledky tak naznačují, že bioaktivní látky ze šípků mohou podporovat hydrataci, pružnost a celkový vzhled pokožky také při vnitřním užívání.

Jde o další zajímavý směr výzkumu, který ukazuje, že spojení šípků a péče o pleť nemusí končit u kosmetického šípkového oleje.

Pro většinu lidí zůstává nejjednodušším způsobem využití šípků tradiční šípkový čaj. Jeho výsledné složení přitom významně ovlivňuje způsob přípravy. Obsah vitaminu C i dalších bioaktivních látek se mění v závislosti na teplotě, délce louhování, sušení i skladování. Správná příprava proto může pomoci zachovat v nápoji co nejvíce cenných látek.

Zajímavá odborná studie zkoumala přímo vliv teploty vody a délky louhování na obsah kyseliny askorbové, polyfenolů a antioxidační vlastnosti šípkového čaje. Jako optimální vyšly podmínky kolem 84–86 °C a doba louhování 6–8 minut.

Sušené šípky je vhodné před přípravou podrtit, aby se jejich obsah mohl lépe uvolnit do vody. Přibližně jednu až dvě lžíce rozdrcených plodů lze zalít 250 ml vody o teplotě kolem 85 °C a nechat 6–8 minut louhovat. Nápoj je následně potřeba pečlivě přecedit, zejména pokud byly použity celé plody se semeny a jemnými chloupky uvnitř. Pro chuť lze přidat skořici, zázvor nebo po mírném zchladnutí trochu medu.

A ještě jeden rozšířený mýtus: na sběr šípků není nutné čekat až na první mráz. Plody po přemrznutí sice měknou a mění se jejich chuť, z nutričního hlediska však nemusí být hodnotnější. Odborná studie zjistila po poškození mrazem pokles obsahu vitaminu C i antioxidační kapacity, přestože obsah některých karotenoidů naopak vzrostl.

Zatímco u šípkového čaje využíváme především látky rozpustné ve vodě, šípkový olej se získává ze semen a nabízí zcela jiné spektrum látek. Odborné analýzy ukazují, že semena jsou bohatá na lipidy a obsahují významné množství nenasycených mastných kyselin, zejména kyseliny linolové a alfa-linolenové. Mastné kyseliny hrají důležitou roli v kožní bariéře a pomáhají pokožce udržovat hydrataci. Šípkový olej se proto výborně hodí do kosmetické péče zejména o suchou a namáhanou pokožku. Díky svému složení je zajímavý také pro další dermatologický a kosmetický výzkum.

Často se doporučuje rovněž na akné, ekzém, lupénku nebo rosaceu. U těchto konkrétních problémů zatím nemáme dostatek kvalitních klinických studií, které by umožňovaly mluvit přímo o léčebném účinku. Jako součást šetrné kosmetické péče však může být šípkový olej díky obsahu nenasycených mastných kyselin velmi zajímavý.

Jednou z oblastí, kde už máme také klinická data, je vzhled jizev. Jedna klinická studie sledovala pacienty po kožních chirurgických zákrocích. Část z nich nanášela čistý šípkový olej na jizvu dvakrát denně, zatímco kontrolní skupina nepoužívala žádnou lokální péči. Po 6 a 12 týdnech vykazovaly jizvy ošetřované šípkovým olejem menší zarudnutí a po 12 týdnech byly zaznamenány také příznivější výsledky u zbarvení a atrofie jizvy.

Výsledky tak podporují tradiční využití šípkového oleje v kosmetické péči o zahojené jizvy a poskytují zajímavý základ pro další klinický výzkum.

Několik kapek oleje lze nanést na čistou, mírně vlhkou pokožku, případně jej použít společně s běžným hydratačním přípravkem. Vhodné je vybírat kvalitní olej lisovaný za studena a uchovávat jej podle pokynů výrobce mimo světlo a teplo, protože vysoký obsah nenasycených mastných kyselin znamená také větší náchylnost k oxidaci.

Při citlivé pokožce je rozumné nový přípravek nejprve vyzkoušet na malé ploše. Šípkový olej rovněž nenahrazuje ochranu proti slunečnímu záření ani lékařskou péči u problematicky se hojících nebo čerstvých ran.

Šípky růže šípkové dozrávají během pozdního léta a podzimu. Ke sběru jsou vhodné sytě červené, vyzrálé a stále pevné plody, které nejsou nahnilé ani napadené plísní. Pokud je cílem zachovat co nejvíce vitaminu C, není nutné čekat na přemrznutí. Obsah biologicky aktivních látek se během zrání mění a mráz může množství některých z nich snížit.

Šípky je vhodné sbírat na čistých místech mimo frekventované silnice. Po sběru je lze zpracovat čerstvé nebo usušit. Také způsob sušení ovlivňuje jejich výslednou nutriční hodnotu, zejména obsah vitaminu C.

Šípky používané v běžném množství jako potravina nebo čaj jsou pro většinu lidí dobře snášeny. O něco větší pozornost si zaslouží koncentrované extrakty a doplňky stravy, které mohou poskytovat podstatně vyšší dávky některých látek. Vyšší příjem může u citlivých lidí způsobit zažívací obtíže. Lidé, kteří pravidelně užívají léky nebo mají chronické onemocnění, by měli užívání koncentrovaných šípkových přípravků konzultovat s lékařem. Totéž platí pro vyšší dávky doplňků v těhotenství a během kojení.

Při čtení výsledků výzkumu je zároveň důležité rozlišovat jednotlivé formy šípků. Standardizovaný prášek, koncentrovaný extrakt, šípkový olej a domácí čaj mají odlišné složení a koncentraci bioaktivních látek. Právě tato pestrost je zároveň jedním z důvodů, proč jsou šípky pro vědce tak zajímavé.

Šípky známe po generace, moderní výzkum však ukazuje, že v sobě stále ukrývají nejedno překvapení. Ať už skončí v hrnku, doplňku stravy nebo kosmetice, rozhodně stojí za pozornost. Tím se tedy potvrzuje, že Šípková Růženka měla kolem svého zámku skutečně mnohem větší poklad, než tušila.

Šípky jsou bohaté na vitamin C, karotenoidy, polyfenoly a další látky s antioxidačními vlastnostmi. Nejvíce klinických údajů máme o standardizovaných šípkových přípravcích v souvislosti s osteoartrózou. Studie zkoumají také jejich vliv na krevní tlak, cholesterol, metabolismus tuků a pokožku.

Příznivé výsledky u osteoartrózy přinesly studie se standardizovaným šípkovým práškem. Šípkový čaj má jiné složení a nižší koncentraci některých látek, proto od něj nelze očekávat zcela stejný účinek. Přesto představuje jednoduchý způsob, jak šípky zařadit do jídelníčku.

Studie zaměřená přímo na přípravu šípkového čaje zjistila jako vhodnou kombinaci teplotu vody přibližně 84–86 °C a louhování 6–8 minut. Tyto podmínky poskytly nejlepší sledovanou kombinaci obsahu kyseliny askorbové, polyfenolů a antioxidační kapacity.

Nemusí. Přemrznutí plody změkčí a změní jejich chuť, pro zachování vitaminu C však čekání na první mráz výhodou být nemusí. Výzkum ukázal, že po poškození mrazem může obsah vitaminu C i celková antioxidační kapacita klesat.

Klinická studie zaznamenala po 12 týdnech užívání konkrétního šípkového extraktu snížení břišního a viscerálního tuku, tělesné hmotnosti a BMI ve srovnání s placebem. Jde o slibný směr výzkumu, který může pomoci objasnit možné působení látek ze šípků na metabolismus tuků.

Šípkový olej je bohatý na nenasycené mastné kyseliny a hodí se zejména k péči o suchou a namáhanou pokožku. Klinický výzkum přinesl také zajímavé výsledky při péči o vzhled zahojených jizev.

Zdroje: webmd.com, everydayhealth.com, dále dle textu