Článek
Knihobudky se staly pevnou součástí našeho veřejného prostoru a dokazují, že i v digitální době máme pro papírové příběhy slabost.
Od uctění památky po globální hnutí
Historie knihobudek je překvapivě krátká, ale intenzivní. Vše začalo v roce 2009 v USA, kdy Američan Todd Bol postavil na svou zahradu model školní budovy, naplnil ho knihami a připsal vzkaz: „Knihy zdarma“. Chtěl tím uctít svou zesnulou matku, vášnivou čtenářku. Nápad se šířil jako lavina a dnes po celém světě existuje přes 150 000 registrovaných „malých volných knihoven“.
V České republice nabral tento trend specifický směr kolem roku 2013. První KnihoBudka byla slavnostně otevřena 9. ledna 2014 v IKEMu v Praze. Díky iniciativě tehdejších dobrovolníků se začaly pro tyto účely využívat vyřazené telefonní budky, které s nástupem mobilů ztrácely smysl. Místo sluchátek a mincí tak dnes v těchto ikonických prosklených kukaních najdete beletrii i detektivky. V pohraničních městech v České republice najdete i zahraniční knihy. V Praze můžete najít opravdové kousky jako třeba například slovníky.
Dřevěná knihobudka v jednom Pražském parku.
Kde na ně narazíte nejčastěji?
Česko je v tomto ohledu velmocí. Najdete je v podstatě všude, ale největší koncentrace je v:
- Dopravních uzlech: Nádraží, zastávky autobusů a vestibuly metra.
- Odpočinkových zónách: Městské parky, nemocniční zahrady a dětská hřiště.
- Institucích: Kavárny, komunitní centra, ale i lobby firemních budov.
- Firmy: Chodby ve firmách, kde jsou u oken, a nebo školící centra.
Podle neoficiálních statistik a mapovacích projektů jich v České republice funguje několik tisíc. Od profesionálně upravených telefonních automatů až po podomácku sbité dřevěné budky na plotech zahrádek.
Co skrývá vnitřek? Od pokladů po bizarnosti
Obsah knihobudek je fascinující sociologickou sondou do vkusu sousedů. Většinou narazíte na klasiku: „červenou knihovnu“, povinnou četbu, kterou už nikdo nechce, nebo detektivky od Dicka Francise. Občas se ale poštěstí a najdete skutečné perly.
Nejzajímavější úlovky:
- Vzácné první vydání básní, do kterého někdo vložil vylisovaný čtyřlístek.
- Zahraniční artové magazíny o designu, které v běžném knihkupectví stojí stovky korun.
- Knihy s osobním věnováním, které vyprávějí příběhy původních majitelů.
Jedna z knihobudek, která obsahovala opravdu mnoho zajímavých knih.
Co ale víme z ověřitelných zdrojů:
- Projekt knihoBudka uvádí, že kolem roku 2017 překonal hranici 30 dokončených knihobudek.
- Český rozhlas v roce 2019 psal, že knihobudek je více než 40 a že vedle nich vznikly desítky dalších podobných pouličních knihoven.
- V české Wikipedii se objevuje údaj, že v roce 2025 bylo v Česku minimálně 387 pouličních knihoven (je to ale souhrn „pouličních knihoven“ obecně, nejen telefonních budek, a opírá se o mapování projektu).
- Portál Mapy.cz pod heslem ve vyhledání na "knihobudky" ukáže registrované knihobudky.
Na druhou stranu, knihobudky jsou občas i přehlídkou bizarností. Lidé jsou schopni do nich odložit cokoli, co připomíná papír. Mezi nejdivnější nálezy patří návody k pračkám z roku 1994, telefonní seznamy, sbírky receptů na pokrmy z mletého masa z éry socialismu nebo učebnice marxismu-leninismu, které v budkách straší dodnes. Některé knihovničky otevřeně počítají i s tím, že lidé vymění nejen knihy, ale třeba i CD. A někdy se z toho stane až malý kulturní bazar. V komunitních diskusích lidé popisují, že narazili třeba i na vinylové desky místo knih.
Knihobudky jako památníky
V zahraničí (a výjimečně i u nás) vznikají knihobudky:
- na památku konkrétního člověka (učitele, knihovníka, místního kronikáře),
- jako připomínka zaniklého místa – školy, nádraží, továrny,
- nebo jako tichá forma pietního místa, kde lidé nechávají vzkazy, básně či knihy s osobním věnováním.
Jak je používat?
Pravidlo je prosté: Vezmi si knihu, nebo ji tam nech. Nemusíte měnit kus za kus, ale je slušností do budky nedávat knihy špinavé, rozpadlé nebo vysloveně brakový odpad (jako jsou zmíněné návody k elektrospotřebičům). Knihobudky žijí z komunitní péče – jsou symbolem důvěry a sdílené radosti, která v dnešním světě působí jako osvěžující oáza.
Ale některé knihobudky mohou být i poloprázdné.
Svět knihobudek nabízí ještě několik fascinujících aspektů, které se do běžných průvodců nedostanou:
1. Druhý život ledniček a pián
Ačkoliv jsou v Česku nejikoničtější ty z telefonních budek, fantazie tvůrců nezná mezí. Existují tzv. „Knihovnice“ – což jsou staré nefunkční ledničky, které díky svému těsnění skvěle chrání knihy před vlhkostí a deštěm. Narazit můžete i na knihobudky vyrobené z vyřazených dřevěných pián, dutých kmenů stromů nebo starých televizorů.
2. Sledování knih přes „Bookcrossing“
Některé knihy v budkách mají na sobě nalepený štítek s unikátním identifikačním číslem (BCID). To znamená, že jsou zapojeny do celosvětového projektu Bookcrossing. Pokud takovou knihu najdete, můžete její kód zadat na mezinárodní web a podívat se, ve kterých městech nebo zemích už byla „ulovena“ před vámi. Vy pak můžete dopsat, kde jste ji našli a kam ji posíláte dál.
3. „Semínkovny“ – Knihobudky pro zahradníky
V posledních letech se vedle knihobudek začal šířit sesterský trend: Semínkovny. Fungují na úplně stejném principu – lidé v nich sdílejí přebytky semínek ze svých zahrádek. Často bývají součástí knihobudek (malá zásuvka nebo krabička uvnitř), takže si domů odnesete nejen román, ale i budoucí úrodu rajčat nebo slunečnic.
4. High-tech knihobudky se solárními panely
Některé moderní knihobudky v českých městech (například ty od designových studií) jsou vybaveny solárními panely. Ty přes den kumulují energii, aby budka po setmění svítila, a čtenáři si tak mohli vybrat knihu i v noci. Často obsahují i USB porty, takže si při čtení na lavičce můžete rovnou dobít telefon.
5. Psychologie „poctivosti“
Sociologické průzkumy zaměřené na komunitní sdílení ukazují zajímavý fakt: knihobudky v naprosté většině případů netrpí vandalismem tak, jak by se dalo očekávat. Lidé mají tendenci si těchto míst vážit. Paradoxně největším problémem není to, že by lidé knihy kradli, ale to, že do nich nosí příliš mnoho nekvalitního obsahu (staré učebnice, prospekty), takže se budky musí pravidelně „čistit“ od balastu, aby zůstaly atraktivní.
6. Rekordy v nadmořské výšce
Knihobudky nejsou jen výsadou měst. V Česku je najdete i na velmi odlehlých místech, například v horských chatách v Krkonoších nebo na Šumavě. Jedny z nejvýše položených „knihoven“ u nás najdete například na Luční boudě (v podobě čítárny/výměny knih), kde slouží turistům, kteří si chtějí odpočinout od digitálního světa a signálu.
