Článek
Život každého z nás má svou vlastní unikátní cestu. Bez ohledu na výchozí bod a všechny další okolnosti z minulosti, záleží vždy jen na nás, jakým směrem se bude naše životní cesta ubírat. Jsou lidé, kteří znají směr, kterým chtějí v životě kráčet, a vidí malé a drobné cíle, jež lemují jejich životní cestu. A potom existují lidé, kteří nejsou schopni vidět žádný směr a upínají se třeba jen k jednomu bezvýznamnému cíli, o kterém si myslí, že je udělá šťastnými.
Když už člověk urazí nějaký ten kus na cestě životem, na které se mu podařilo objevit opravdovou esenci životního štěstí a bohatství, tak může snadno přijít k názoru, že nic jako štěstí a bohatství neexistuje. Někteří lidé tak přijdou k přesvědčení, že skutečně bohatý a naplněná život je jen výsadou hrstky vyvolených, mezi které jim nebylo souzeno se zařadit. Takoví lidé jsou pak k úspěchu mnohdy apatičtí a někteří z nich na jakýkoliv úspěch nadobro rezignovali. Jako kdyby úplně vyhořeli na cestě životem a vzdali každý, ba i nepatrný pokus o jeho zlepšení.
Naše volba
Naštěstí zde ale stále máme příběhy těch, kteří dokázali svůj život změnit a kteří nám mohou být důkazem, že životní štěstí, zdraví i bohatství je vždy pouze a jen naší volbou. Každý si totiž může zvolit, jak kvalitní život bude žít. Bohužel ale mnohdy takové volby děláme, aniž bychom si to předem uvědomovali.
Ono co si budeme povídat, takové štěstí, bohatství i zdraví, to je mnohdy pořádná dřina. A samozřejmě nedělat nic, pořád si jen stěžovat, nadávat a nechat se jen tak unášet životem je mnohem pohodlnější. Znáte ale někoho, kdo by dosáhl úspěchu a růstu, aniž by musel vykročit ze své komfortní zóny? Aniž by musel něco investovat?
Asi každý z nás jsme si v životě prošli nějakým náročným obdobím a abych byl naprosto upřímný, asi jsem nepoznal nikoho z bohatých a úspěšných lidí, kdo by ve svém životě nemusel překonat nějakou výzvu nebo zvládnout náročnější období. Ať už jsou to situace v práci, osobním životě, ve zdraví, nebo vztahu s našimi blízkými, tak je to právě každá z těchto náročných situací, co z vás společně učinily mentálně odolnější a silnější osobnost. Proto si myslím, že pro každého z nás je jedno důležité životní uvědomění:
Bez ohledu na to, jak náročná byla cesta životem do dnešního dne, bez ohledu na to, zda je cesta dlouhá dvacet, třicet nebo padesát let, tak každý z nás na sebe může být právem hrdý za každé rozhodnutí, díky kterému se rozhodl zvládnout jakékoliv náročné období v životě.
Občas mě přepadá pocit, že se podobné osudové okamžiky naučíme vnímat jako samozřejmost a že jim přestaneme přikládat jakýkoliv význam. Myslíme si, že je to vlastně normální, že by to přece zvládl každý. Jenže tak to vůbec není a ve společnosti je stále spousta lidí, kteří upřednostňují své pohodlí před životním štěstím a bohatstvím.
Život jako socha
Osobnost každého z nás je jako socha. Je to socha, která se neustále mění, získává nový tvar a přizpůsobuje se svému okolí. Možná že některým lidem v okolí se zrovna ta vaše socha nelíbí. Možná se jim zdá nedokonalá nebo možná že až nehezká. Třeba zrovna ta vaše socha nemá pro druhé lidi žádnou hodnotu a vás to možná trápí. Jenže jak by mohli druzí ocenit sochu, když se za ni stydí sám autor? Jak můžeme obdivovat nějakou sochu, když ji sochař nechce druhým lidem ukázat? Sochařem naší osobnosti je minulost každého z nás. A proto věřím, že prvním krokem k lepšímu a kvalitnějšímu životu je přijetí vlastní minulosti jako zcela jedinečné a unikátní cesty. Nikdo na světě už nebude schopen jít po stejné cestě a ve stejných krocích jako vy. Zkuste si na tuto myšlenku vzpomenout vždy, když budete mít pocit, že nejste dost dobří, když budete mít pocit méněcennosti nebo si snad budete myslet, že je na životní změnu příliš brzy, nebo snad už příliš pozdě.
Lidé, které jsem poznal díky pravidelné tvorbě podcastu Myšlením na vrchol, jsou pro mě důkazem, že kvalita našeho života je odrazem způsobu myšlení každého z nás. A způsob, jakým člověk smýšlí, je zase odrazem kvality vztahu, jejž chová sám k sobě. Dobrou zprávou je, že každý den máme příležitost na změnu. Každý den můžeme začít znovu a lépe, využít předešlá klopýtnutí a neopakovat stejné chyby. Občas je ale těžké začít znovu. Možná se sami v sobě ztrácíme, možná už nevěříme že se můžeme mít v životě lépe, nebo si to zasloužíme.
Vezměte si list čistého papíru a napište pod sebe deset upřímných a různých odpovědí, jež budou vyjadřovat všechny vaše pocity v reakci na jednu otázku. Pocity sepsané ve vašich odpovědích budou vypovídat o vztahu, jaký máte sami se sebou. Otázka, na kterou budete odpovídat, zní: JAKÝ MÁM ZE SEBE POCIT?
Nevnímejte, prosím, své odpovědi jako konečný stav. Je to jen výchozí pozice. Je to informace pro váš vnitřní hlas. Když se zaměříte na zlepšení vnímání sama sebe, začne se zlepšovat také způsob myšlení i a to vede ke zlepšení celého života. Zkuste být sami k sobě upřímní, podívejte se na svůj život a osobnost z nadhledu. Nebojte se přiznat všechny chyby a všechna selhání. Když se malé dítě učí chodit, také se musí naučit nejprve padat. Bez toho to nejde…
