Článek
Máte občas pocit, že je k vám život nespravedlivý? Bědujete, proč zrovna vám osud připravil tak těžké rány? Nebo se snad trápíte minulostí a nedokážete zapomenout na staré křivdy?
A znáte příběh muže na fotografii? Ten muž se jmenuje Louis Zamperini. Americký olympionik, válečný hrdina 2. světové války, ale především muž, který se nenechal zlomit žádnou ránou osudu. Pokud jeho příběh neznáte, možná si říkáte, v čem je tak silný. Hned si to vysvětlíme a ukážeme na třech fázích, které otestovaly sílu ducha Louise Zamperiniho…
Fáze odhodlání
Život se s Louisem Zamperinim opravdu nemazlil a dost důrazně otestoval sílu jeho ducha. Teb byl doslova nezlomný. Však jen posuďte sami, co vše si zkusil. V 19 letech se stal nejmladším reprezentantem USA na olympijských hrách v Berlíně, kde sice nezískal medaili, ale svým výkonem doslova strhnul davy. Nikdo tehdy nevěřil, že by se tak mladý a neznámý atlet mohl probojovat až na olympiádu. Další čtyři roky proto dál trénoval a při národních závodech nepoznal porážku. I díky tomu se stal jedním z nejznámějších atletů americké historie. Jen díky síle svého odhodlání byl Zamperini favoritem další olympiády v Tokiu v roce 1940. Ta však byla z důvodu vypuknutí 2. světové války zrušena a Zamperini narukoval o rok později k armádnímu letectvu.
Fáze přežití
V armádě si rychle vysloužil mezi kamarády přezdívku „Super man“. Bylo to za jeho rychlost, vytrvalost i obětavost. Když jednoho dne na záchranné misi ztroskotal Zamperiniho bombardér i s celou posádkou, přežil jen on a dva členové posádky. 47 dní strávili trosečníci ve vodách Pacifiku jen na nafukovacích člunech. Čelili nájezdům žraloků, nepřízní počasí, nedostatku vody, potravy i náletům japonských stíhaček. Přežili jen dva z nich, a když byli již na pokraji svých sil, objevila se japonská námořní loď a Zamperini padl do zajetí.
V japonském zajetí si doslova prožil peklo na zemi. Zatímco ve Státech byl již dávno prohlášen za mrtvého, v Japonsku byl mučen, týrán a vyslýchán. Dostal se celkem do třech zajateckých táborů, kde se mu osudným stalo setkání s dozorcem, který si liboval v trýznění a mučení amerických důstojníků. Rozhodl se Zamperiniho zlomit, a přestože byl slavný olympionik několikrát na hraně svých sil a čelil tváří v tvář smrti, znovu prokázal svou nezlomnost a sílu ducha.
Fáze vykoupení
Když přežil válku v zajetí a byl na jejím konci ze zajateckého tábora osvobozen, přišla další fáze jeho nezlomnosti. Ve státech byl prohlášen za hrdinu. Byl oslavován a znovu dostal příležitost účastnit se olympijských her. Poznal ženu svého života a s ní založil rodinu. Na pohled zvenčí mohl působit již jako šťastný muž, ale ve svém nitru si ze zajetí nesl mnoho bolestivých ran. Neustálé noční můry a psychické problémy vyvrcholily, když Zamperini jednoho dne škrtil ve snu svého trýznitele ze zajateckého tábora, a když se probudil, klečel s páskem nad již přidušenou těhotnou manželkou. Zamperiniho mysl dostala během zajetí mnoho ran, se kterými se Louis nemohl vypořádat. Aby odvrátil noční můry, stal se závislým na alkoholu.
Síla odpuštění
Později se Louis Zamperini přiznal, že byl zachráněn před posttraumatickým stresem, když si vyslechl kázání evangelického kazatele Billyho Grahama v roce 1949. Toto kázání mu dalo nový smysl do života a zachránilo také manželství, které trvalo 54 let. Smysl života objevil Louis Zamperini v založení tábora pro problémovou mládež a v roce 1950 se vrátil do Japonska, aby poprvé od svého osvobození promluvil k japonským válečným zločincům. V roce 1998 ve věku 81 let se Louis Zamperini znovu vrátil do Japonska, aby nesl pochodeň na zimních hrách v Naganu.
Nejtěžší věc v životě je darovat odpuštění. Nenávist je sebedestruktivní. Pokud někoho nenávidíte, neubližujete jemu, ale sami sobě. Je to vlastně způsob léčby. Odpuštění je jediným lékem na nenávist.
Tehdy se k Zamperinimu donesla zpráva, že jeho trýznitel ze zajateckých táborů unikl spravedlivému trestu a je stále naživu. Zamperini veřejně prohlásil, že by se s ním rád potkal, aby mu mohl veřejně odpustit. Dozorce Watanabe však setkání odmítl. Louis Zamperini zemřel 2. července roku 2014 ve věku 97 let na zápal plic. Vydal své paměti Devil at My Heels a jeho život se stal předlohou pro knihu od Laury Hillenbrandové pod názvem Nezlomný. Kniha se také stala námětem pro film Unbroken z roku 2014, který režírovala a produkovala herečka Angelina Jolie. Trailer k filmu můžete shlédnout níže.
Když jsem si poprvé četl o příběhu Louise Zamperiniho, nemohl jsem uvěřit, s jakými ranami osudu se tento muž dokázal vyrovnat. V ten moment mi rázem všechny mé pseudoproblémy, kterými jsem se trápil, přišly naprosto zbytečné a malicherné. Zamperiniho příběh se pro mě stal důkazem, že bez ohledu na to, jak těžké situace člověk prožívá, tak má vždy možnost rozhodnout o svém úhlu pohledu. Zamperini byl pro mě inspirací a naučil mě, že vždy můžeme najít světlo na konci tunelu, pokud budeme chtít. Znáte jeho příběh? Byl pro vás v něčem inspirací? Budu rád, když budete sdílet své názory do komentářů.