Článek
„Vytrvalost je zásadním faktorem v procesu přeměny TOUHY v její finanční ekvivalent. Základem vytrvalosti je SÍLA VŮLE.
Když se správně zkombinuje síla vůle a touha, vytvoří spolu nepřemožitelný pár. Lidé, kteří nashromáždili velké bohatství, jsou všeobecně známí jako chladnokrevní a někdy až bezohlední. Často jsou však nepochopeni. To, čím oplývají, je síla vůle, kterou smíchávají s vytrvalostí, a tuto směs přilévají do své touhy, aby pojistili dosažení svých cílů.
Henry Ford byl obecně mylně považován za bezohledného a chladnokrevného. Tento falešný dojem vycházel z Fordova zvyku držet se VYTRVALE svých plánů. Většina lidí je ochotna hodit své cíle a záměry přes palubu a vzdát se při prvním náznaku obtíží nebo smůly. Jen někteří pokračují NAVZDORY všemu protivenství, dokud nedosáhnou svého cíle. Patří k nim Ford, Carnegie, Rockefeller a Edison.
V původu slova VYTRVALOST sice žádný hrdinský podtext nenajdeme, ale je to vlastnost, která je pro charakter člověka tím, čím je uhlík pro ocel.
Budování bohatství obecně zahrnuje aplikaci všech třinácti faktorů této filozofie. Tyto principy musí být pochopeny a musí být s VYTRVALOSTÍ aplikovány všemi, kteří chtějí peníze hromadit.
Pokud čtete tuto knihu se záměrem aplikovat znalosti v ní obsažené, váš první test VYTRVALOSTI přijde, až začnete postupovat podle šesti kroků popsaných ve druhé kapitole…“
Odkaz z vytrvalosti
Citovanými slovy uvádí Napoleon Hill devátou kapitolu v knize Myšlením k bohatství z roku 1937. V této kapitole se autor slavné knihy věnuje vytrvalosti, kterou označuje jako osmý z třinácti principů, podle nichž lidé dosahují úspěchu a bohatství v životě. Že je vytrvalost i dnes klíčovým faktorem na cestě za svými cíli a sny, jistě nemusím čtenářům tohoto magazínu vysvětlovat. Jenže kde získat tolik potřebnou energii pro vlastní vytrvalost, když uhasíná náš vnitřní plamen? Jak vytrvat na své cestě, když se výsledky nechtějí stále dostavit? Kdo jiný by nám měl pomoci chápat tuto vlastnost úspěšných lidí než Napoleon Hill? Autor slavného bestselleru, který svůj život zasvětil výzkumu chování nejúspěšnějších lidí své doby. Připomeňme si ale nejprve, jak se Hill ke svému výzkumu dostal.
Hill nejprve začal budovat kariéru reportéra pro noviny v malých městech v okolí rodného města Wise County ve Virginii. Tehdy nenasvědčovalo nic tomu, že by se z něj měl stát jeden z nejvýznamnějších knižních autorů 20. století. Na cestu reportéra se vydal v patnácti letech jen proto, aby získal prostředky na studia práv. Cesta jej ovšem dovedla k osudové schůzce, jež mladému reportérovi změnila život. Tehdy Hill přijal výzvu od nejbohatšího muže světa a zasvětil svůj život objevování principů, díky nimž lidé dosahují úspěchu. Hill se díky Carnegiemu setkal s lidmi, jako byli Theodore Roosevelt, Thomas Edison, John D. Rockefeller, Henry Ford, King Gillette, Alexander Graham Bell a stovky dalších. Sám Carnegie si už tehdy uvědomoval, že pokud má Hill prokázat principy úspěchu, ve které i slavný podnikatel sám věřil, tak nesmí být na své cestě motivován penězi, ale vnitřní touhou a vírou. Proto Hillovi nenabídl žádnou finanční odměnu za jeho práci a zcela otevřeně jej varoval, že se mu možná za celý jeho život nepodaří prokázat ony principy úspěchu, ve které Carnegie sám věřil. Jediné, co mladému reportérovi mohl nabídnout, bylo otevření dveří k nejúspěšnějším lidem tehdejší doby. Carnegie si dobře uvědomoval, že pokud vzbudí v mladém reportérovi touhu dozvědět se více o zmíněných principech bohatství, tak právě tímto gestem, které mu otevíralo dveře k nejvlivnějším lidem své doby, udělá pro Hilla mnohem víc, než pokud by mu nabídl jen honorář za jeho práci.
Po sedmi letech usilovné práce mladého reportéra Andrew Carnegie zemřel – nedožil se velkolepých Hillových objevů, zapříčinil však možnost jejich vzniku. Po smrti svého největšího podporovatele a mentora Napoleon Hill ve své práci pokračoval. Dvacet devět let publikoval Hill nejrůznější články, magazíny a knihy, ve kterých otevíral lidem dveře k osobnímu rozvoji. Několikrát byl na své cestě oklamán a mnoho lidí ve společnosti Hillovu práci zrazovalo nebo zpochybňovalo. Sám Hill se dokonce během své práce dostal až na pokraj chudoby, ale přesto ve své práci vytrval. Slavnou knihu Think and Grow Rich vydal až ve svých 54 letech a dodnes je tato kniha mnohými považována za „Bibli osobního růstu“. I proto věřím, že je právě Napoleon Hill ten pravý, kdo nás může naučit chápat vytrvalost.
Dovednost, které se lze naučit
V kapitole o vytrvalosti označuje Hill její nedostatek jako slabost, kterou je možné překonat jedině úsilím. Doslova k tomuto tématu píše:
Lehkost, s jakou je možno nedostatek vytrvalosti porazit, zcela závisí na intenzitě touhy člověka. Výchozím bodem všech úspěchů je TOUHA. Neustále to mějte na mysli. Chabá touha přináší chabé výsledky, stejně jako malý oheň způsobí jen malé teplo. Pokud u sebe zpozorujete nedostatek vytrvalosti, můžete tuto slabost napravit zapálením většího ohně pod svou touhou.
Hill dále vysvětluje, že za vytrvalost neexistuje žádná náhrada. Prezentuje ji jako nenahraditelnou vlastnost, kterou však můžeme chápat víc jako dovednost. Ano. Už v roce 1937 označil Napoleon Hill vytrvalost jako dovednost, kterou si lze prostřednictvím správných návyků osvojit. Nezapomene však zmínit, že každý prochází na cestě životem testem vytrvalosti. Bez ohledu na to, pro jaký cíl se v životě rozhodne, tak každý si takovým testem projde. A co je přínosem onoho testu vytrvalosti? Proč je tato dovednost v každém z nás neustále testována? Výsledkem je bohatá odměna, kterou Hill vysvětluje těmito slovy:
Ti, kteří test vytrvalosti zvládnou, jsou za svou vytrvalost bohatě odměněni. Odměnou je jim dosažení jakéhokoliv cíle, který pronásledovali. A to není všechno! Obdrží něco mnohem důležitějšího, než je materiální kompenzace: vědomí, že každý neúspěch s sebou přináší semínko stejně velké výhody.
Jednoduše Hill svým čtenářům vysvětluje, že vytrvalost není vrozená. „Vytrvalost je stav mysli, a proto může být vypěstována,“ uvádí a dodává, že to, zda se nám podaří takový stav mysli vypěstovat, je založeno na konkrétních příčinách, mezi něž Hill zařadil následující:
- jednoznačnost záměru
- touhu
- sebedůvěru
- konkrétnost plánů
- správné znalosti
- spolupráce
- sílu vůle
- návyky.
Kniha Myšlením k bohatství - obrázek použit se souhlasem vydavatele
Zaměřením se na jednotlivé příčiny si můžeme udělat inventuru své vlastní vytrvalosti, a kvůli tomu se následně zaměřit na její posilování. Než se však ponoříte do trénování vytrvalosti, podívejte se na příznaky, které mohou vypovídat o její nedostatečnosti. Jsou to příznaky, které Napoleon Hill popsal v knize Myšlením k bohatství z roku 1937, kde doslova píše:
Pečlivě si seznam prostudujte a buďte k sobě upřímní. Pokud tedy opravdu chcete vědět, kdo jste a co jste schopni udělat. Zde jsou nedostatky, které musí překonat všichni, kdo nashromáždí bohatství.
Symptomy nedostatku vytrvalosti
- Neschopnost rozeznat a přesně vyjádřit, co přesně chcete.
- Prokrastinace. Důvodná i bezdůvodná.
- Nedostatečný zájem získat odborné znalosti.
- Nerozhodnost – zvyk za všech okolností přehazovat zodpovědnost namísto toho, aby člověk čelil problémům přímo.
- Zvyk neustále se obhajovat namísto sestavení plánu na vyřešení problémů.
- Samolibost. Na tento neduh není léku a pro ty, kteří jím trpí, není žádná naděje.
- Lhostejnost projevující se obvykle tím, že člověk raději vždy udělá kompromis, než aby se s protivníkem střetl a bojoval.
- Zvyk z vlastních chyb obviňovat druhé a akceptovat nepříznivé okolnosti jako nevyhnutelné.
- Slabá touha vycházející z nedostatečné pečlivosti při výběru podnětů, které člověka ženou do akce.
- Ochota, ba dokonce horlivost vzdát se při prvním náznaku porážky.
- Chybějící organizované plány v písemné podobě, aby je bylo možné analyzovat.
- Zvyk nerealizovat nápady nebo nevyužít příležitosti, když se objeví.
- Přání místo odhodlání.
- Zvyk smířit se s chudobou namísto směřování k bohatství. Všeobecná absence ambicí být, dělat a vlastnit.
- Hledání všech různých zkratek k bohatství, snaha dostat bez dávání odpovídajícího ekvivalentu, obvykle se projevující v různých formách hazardu nebo podlehnutí nabídkám na rychlé a snadné zbohatnutí.
- Strach z kritiky, ze selhání při vytváření plánů a uvádění jich do chodu, protože co by si o nich pomysleli nebo co by na ně řekli ostatní. Tento nepřítel patří na vrchol seznamu, protože všeobecně existuje v podvědomí mysli člověka, kde jeho přítomnost nejde zcela rozpoznat.
Zdroje a doporučená literatura:
Kniha Myšlením k bohatství 1937 od Napoleona Hilla
