Expert James Clear radí, jak zvládnout novoroční předsevzetí bez zbytečného stresu

Představte si letadlo, které letí z Los Angeles do New Yorku. Pokud se během vzletu pilot rozhodne, že změní směr jen o 3,5 stupně jižně, čumák letadla se pohne pouze o pár desítek centimetrů. Ani pozorovatelé zvenku letadla, ani nikdo uvnitř si té drobné změny směru nemůže všimnout. Ale za dobu letu, který trvá přibližně 5 hodin, přistane letadlo, místo v New Yorku, v hlavním městě USA – ve Washingtonu. Tedy skoro o 400 km někde jinde…

Drobná změna ve směru letu, které si nikdo z cestujících a možná ani sám pilot nemusí všimnout, měla za následek dosáhnutí nesprávného cíle. Na tomto příkladě z knihy Jamese Cleara – Atomové návyky – si můžeme uvědomit, jaké dopady mohou mít pro naše výsledky drobné změny v pravidelném chování. Nepatrná změna v chování na cestě za cílem nám může uniknout a snadno se tak člověk začne trápit, že není schopen dosáhnout kýženého cíle.

Drtivá většina lidí, kteří si dávají předsevzetí, neodvratně selže. Když nejsme schopni dosáhnout uspokojivých výsledků, tak si myslíme, že je potřeba najít nový směr, že pro radikální zlepšení života je zapotřebí udělat také radikální změny. Autor světového bestselleru Atomové návyky James Clear ukazuje svým čtenářům efektivnější cestu. A sice, že drobné změny, které opakujeme každý den, vedou k velkým výsledkům. Ve své knize přináší návod, jak se zbavit zlozvyků a vytvořit prospěšné návyky, protože když změníme své návyky, změníme k lepšímu i svou budoucnost. Jaký mají vliv návyky na kvalitu našich životů vystihuje Jamec Clear touto myšlenkou:

Více než 40 % všeho, co děláme, se děje nevědomě. Tyto nevědomé kroky jsou našimi návyky – výsledky pravidelného opakování jedné a té samé činnosti. Tyto činnosti děláme automaticky, jako bychom byli v režimu autopilota. Nestojí nás to téměř žádné úsilí, nebere nám to skoro žádnou energii.

Pokud jste zvyklí ráno jako první věc vstát a udělat si kávu, určitě si to nebudete muset každé ráno připomínat. Bez své kávy neopustíte domov, protože to patří k začátku dne a těžko byste si ho jinak dovedli představit.

Když sednete do auta a pojedete do práce, nemusíte přemýšlet nad tím, co dělají vaše ruce, oči a nohy, když řídíte. Nemusíte ani myslet na cestu, protože ji znáte jako své boty. Pamatujete si dokonce i všechny dopravní značky, takže aniž byste se na ně dívali, víte, kdy máte dát přednost a kdy jste na hlavní. Celá řada dopravních nehod vzniká poblíž vašeho bydliště, kde to důvěrně znáte. Proč? Nevěnujete řízení takovou pozornost jako na místech, která neznáte. A co když někdo najednou změní hlavní silnici na vedlejší?

Když si večer před spaním budete číst, abyste usnuli, bude se vám bez knihy usínat špatně. Pokud jste zvyklí každé ráno chodit běhat, nebudete se cítit přes den dobře, pokud si běháním nedopřejete svou ranní dávku dopaminu a endorfinu.

Návyky utváří naši budoucnost. Pozitivní návyky vedou k pozitivní budoucnosti. Zlozvyky ke zlé budoucnosti. Volba vaší budoucnosti je čistě na vás.

I když malé změny vůbec nemusíte zaregistrovat, výsledek za čas je citelný. Pokud jste dnes mimo formu a půjdete si na 20 minut zaběhat, budete zítra stále mimo formu. Stejně tak pokud si každý večer dáte velkou pizzu, neznamená to, že přes noc ztloustnete. Ale pokud tyto malé kroky děláte pravidelně a opakovaně, projeví se ve velké změně. Jezte takto pizzu každý večer a s velkou pravděpodobností budete za rok trpět nadváhou. Choďte každý den ráno běhat a za rok budete hubenější a v lepší kondici. I když necítíte změnu hned, neznamená to, že se nedostaví.

Pokud chcete ve svém životě dosáhnout pozitivních změn, měli byste si uvědomit, že změna vyžaduje trpělivost stejně jako víru, že vaše návyky vás vedou správným směrem, i když nevidíte okamžité výsledky.

Možná se vám v nějaký moment stane, že si budete říkat, že vaše nové návyky zatím nic nepřináší. Důležité je ovšem právě to slovo ZATÍM. Soustřeďte se spíše na směr než na vaše aktuální výsledky. Pokud máte málo peněz v bance, ale každý měsíc si něco málo uspoříte, můžete si být jistí, že je váš směr správný. Vaše okamžité výsledky nemusí být nijak závratné, ale pokud budete držet směr pár měsíců nebo let, všimnete si po čase významného zlepšení. V kontrastu s tím milionář, který každý měsíc utratí více, než kolik vydělá, se nemusí bezprostředně strachovat o zůstatek svého konta, ale jelikož je jeho směr špatný, pak ho to téměř jistě dříve nebo později doběhne.

Klíčové pro dosahování velkých změn ve vašem životě nemusí být zásadní zvraty a události. Nemusíte se snažit změnit okamžitě od základu své chování nebo život. Raději se soustřeďte na drobné změny ve vašem chování, které se při pravidelném opakování stanou návyky, co velké změny přinesou.

Když vstoupíte do temné místnosti, nebudete si domýšlet, co kde je. Instinktivně budete hledat na stěně vypínač, abyste rozsvítili. To je návyk. Udělali jste to už tolikrát, že teď to děláte automaticky. Jak tedy vlastně návyk vzniká?

Náš mozek reaguje na různé nové a dosud neznámé situace metodou pokusu a omylu. Psycholog Edward Thorndike toto demonstroval již v 19. století při svém známém pokusu, kdy zavíral kočky do černé krabice. Podle očekávání se každá kočka okamžitě snažila z krabice utéct, očichávala rohy a škrábala na stěny. Nakonec kočka našla víko, které odtlačila, a díky tomu unikla. Vědec potom vzal kočky, kterým už se jednou podařilo z krabice dostat, a do krabice je po čase vracel. Když byla ta samá kočka v krabici už po dvacáté nebo třicáté, vůbec neztrácela čas se škrábáním a očicháváním. Prostě zvedla víko a utekla. Z původní minuty od prvního hledání cesty ven se postupným opakováním stalo 6 sekund. Proces úniku z krabice se jinými slovy stal pro kočku návykem. Nemusela nad tím po čase vůbec přemýšlet ani nic zkoušet.

Thorndike zjistil, že chování, které má uspokojující efekt (v případě jeho pokusu získání svobody), má tendenci být opakováno až do doby, než se zautomatizuje. Stejně jako kočky v pokusu z 19. století i my, lidé, čelíme nutnosti hledat řešení pro různé nástrahy života. Naštěstí už dnes víme trochu více o tom, jak návyky fungují.

Návyky vznikají z podnětů, respektive spouštěčů chování. Když vstoupíte do temné místnosti, máte nutkání udělat něco, abyste mohli použít svůj zrak. Poté přichází další fáze a tou je touha. V tomto případě je to touha vidět, co je v místnosti. Touha je následována odpovědí nebo také akcí – stisknutím vypínače. Závěrečnou fází celého procesu a cílem každého návyku je odměna. V případě temné místnosti je odměnou lehká úleva společně s pocitem bezpečí a komfortu, že vidíme naše bezprostřední okolí.

Jak píše James Clear v knize Atomové návyky, tak každý návyk je výsledkem stejného procesu. Pijete kávu každé ráno? Vstávání je spouštěč, být rychle při smyslech je touha. Akcí je, že vstanete z postele a připravíte si svůj ranní šálek. A konečně odměnou je pocit bdělosti a schopnosti čelit tomu, co vám den přinese.

Ale samozřejmě ne všechny návyky jsou pro nás dobré. Teď, když už víme, jak návyky fungují, se můžeme podívat na to, jak si vytvářet ty pozitivní, které budou zlepšovat kvalitu života. Dali jste si nějaká novoroční předsevzetí? Zkuste se nad nimi zamyslet a položte si tyto otázky:

Zdroje a doporučená literatura:

Pro tento článek jsem čerpal informace z knihy Atomové návyky od Jamese Cleara. Pokud jste ještě knihu nečetli hledáte recept na životní změnu, neměli byste si ji nechat utéct