Lidé vzkvétejte, psycholog Seligman radí jak na to

Moc pozitivní psychologie

Autora knihy Vzkvétání nemusím fanouškům osobního rozvoje dlouze představovat. Dr. Martin E. P. Seligman je označován za jednoho z nejvíce citovaných psychologů moderní historie. Mluví se o něm také často jako o zakladateli pozitivní psychologie. Svou nejznámější knihu Naučený optimismus vydal Seligman již v roce 1990 a sdílí ve svém díle poznatky získané během výzkumů depresí, kterými se zabýval již od šedesátých let minulého století.

Seligman ve svých studiích došel k závěru, že pokud jsou lidé i zvířata po dostatečně dlouhou dobu vystaveni negativním okolnostem v prostředí, kde nemají možnost nic ovlivnit, naučí se s negací žít a současně ztrácejí ambice cokoliv zlepšit. Seligman se řadu let zaměřoval na výzkum depresí a lámal si hlavu, proč s narůstajícím blahobytem roste ve společnosti spotřeba antidepresiv. Ve svých zjištěních došel k závěru, že se v mnoha případech jedná o naučenou bezmoc. Lidé nejsou schopni vidět, jakým způsobem lze jejich tíživou situaci změnit, a proto upadají do depresí. Jak se ale mohou lidé depresí zbavit? Jednou z cest je polykání antidepresiv, které však sám Seligman vnímá pouze jako krátkodobé řešení a je přesvědčený, že pokud se člověk chce zbavit depresí a ve svém životě zdravě prospívat, tak nejzdravější cesta vede skrze naučený optimismus.

Bezpočet studií odhalilo, že léky na předpis jsou ve většině případů účinné pouze částečně a dočasně. Šest z těchto studií porovnala skupina vážených psychologů a psychiatrů a zjistila, že celkově jsou léky účinné v případech těžké deprese, ale nepomohou těm se středně těžkými a lehkými případy. A přesto i tito pacienti potřebují pomoc. Pokud jim však nepomohou léky, co jim pomůže?

Odpověď přináší Martin Seligman v knize Vzkvétání. Ukazuje čtenářům, jakým způsobem zlepšit životní pohodu, získat štěstí a radost ze života. Opět se opírá o studium a zkušenosti z praxe, které ukázaly, že pozitivní psychologická léčba je překvapivě účinná. Téměř všichni účastníci týdenní série pozitivních psychologických cvičení – zaměřených na vděčnost a laskavost k cizím lidem – uvedli, že se poté cítili mnohem šťastnější. Po jednom týdnu tréninku někteří pacienti dokonce zaznamenali pozitivní výsledky mající setrvačnost až šest měsíců.

Touha po blahobytu

Martin Seligman si v knize Vzkvétání dává nesnadný cíl. Zaměřuje se na posílení lidského štěstí a ukazuje čtenářům praktické techniky a tipy, které jim pomohou v životě zdravě prospívat. Touha po štěstí a blahobytu provází lidstvo od nepaměti. Co je to ale přesně štěstí? Jak bychom jej definovali? Aristoteles tvrdil, že hlavním cílem života lidí bylo maximalizovat lidské štěstí. Nietzsche věřil, že hlad po moci je základem všech lidských snah, včetně snahy o štěstí. Freud byl naopak přesvědčen, že naše touha po blahobytu je pouhým výsledkem našeho odhodlání vyhnout se úzkosti. Každá z těchto teorií má jistě něco do sebe, Seligman však přichází s vědeckým pohledem a názorem, že na naši pohodu nemá vliv ani počasí, ani svoboda. Je přesvědčen, že štěstí utváří spíše celá řada různých faktorů, aniž bychom si to často uvědomovali.

Seligman v knize vypráví podnětné příběhy o uplatnění pozitivní psychologie v praxi, a to v oblastech vzdělávání, ekonomiky, psychoterapie, lékařství a státní politiky – tedy samotných základů každé společnosti. Popisuje například, jak se dnes celá americká armáda školí v psychické odolnosti, jak se v pokrokových školách děti učí nejen dovednostem nutným pro pracovní úspěch, ale také dovednostem pro dosažení životní spokojenosti, nebo jak mohou podniky zlepšit své ekonomické výsledky a současně zvýšit osobní pohodu svých zaměstnanců. Seligman knihu Vzkvétání psal v době počátku sociálních sítí a například věřil, že pokud bude se sociálními sítěmi dobře zacházeno, mají potenciál pozitivním způsobem ovlivnit životy milionů lidí v moderní společnosti. Pravděpodobně nemohl ještě tušit, když se s nimi lidé nenaučí vědomě a zdravě zacházet, že mohou způsobit přesný opak a že mohou vést ještě k větší spotřebě antidepresiv, a to především mezi mladými lidmi. Přestože byla Seligmanova kniha vydána už v roce 2011, dává smysl si ji přečíst i dnes, pokud hledáte cestu k silnější osobnosti.

Model PERMA

Knihu můžeme vnímat jako vyvrcholení nové oblasti výzkumu duševního zdraví, kterou Seligman zahájil již v roce 1998. Jako prezident Americké psychologické asociace (APA) se Martin Seligman se svými kolegy zaměřil na zvyšování pohody v životě lidí. Svůj výzkum založili na základní otázce. Co je klíčové pro rozvoj naší osobnosti a dosahování životní pohody v době blahobytu? Ve svém výzkumu došli k závěru, že každý člověk získá štěstí, spokojenost nebo požitek v různé míře, a to v každém z pěti základních pilířů blahobytu. Zmíněných pět pilířů vysvětluje Seligmanův model PERMA, což je akronym následujících anglických slov:

Positive Emotions – pozitivní emoce

Engagement – zapojení

Relationships – vztahy

Meaning – smysl

Achievement – úspěch

Označují důležitost dělat v životě věci, ze kterých máme dobrý pocit a které v nás generují pozitivní emoce. Jedná se o emoce jako radost, vděčnost, mír, spokojenost, potěšení, inspirace, naděje, zvědavost nebo láska. Zaměření se na tyto pozitivní emoce v přítomném okamžiku je zásadním stavebním kamenem dlouhodobého štěstí. Pozitivní emoce samy o sobě přispívají k zachování optimismu, čímž nám pomáhají čelit tváří v tvář výzvám nebo jakékoliv nepřízni osudu.

V tomto případě je myšleno především to, jak moc jsme schopni během všedního dne vstupovat do tzv. stavu flow. Tento stav již znáte z předchozích vydání jako stav plynutí nebo zónu optimálního fungování. Flow znamená plně se ponořit do dané činnosti do takové míry, že člověk zapomene na čas a zůstane plně soustředěn na přítomný okamžik.

Zde Seligman vysvětluje, že všichni jsme společenské bytosti, které mají potřebu někam patřit. V průběhu historie lidé vždy potřebovali své kmeny, byly rozhodující pro přežití. Zkusme se ale zamyslet, jaké jsou naše vztahy v současné době. Nemáte občas pocit, že jsme si se svými blízkými mnohem vzdálenější? Své přátele známe už jen skrze sociální sítě, SMS zprávy a rychlou komunikaci. Nemáte občas pocit, že se z našich vztahů vytrácí upřímnost a emoce? Nezapomínejte, že vztahy nám pomáhají prožívat potěšení, zlepšovat se, cítit se bezpečně, a dokonce i zůstat zdraví.

Nad smyslem života lidstvo přemýšlí celé věky a zatím nedospělo k lepšímu závěru, než že smysl našeho života je takový, jaký mu my sami dáme. Co ale dává smysl vašemu životu? A co se stane, když z nějakého důvodu o tento smysl přijdete? Přemýšleli jste někdy nad tím? Jen my sami můžeme definovat smysl našeho života, nikdo to za nás neudělá. Pro někoho je smyslem výchova dětí, pro někoho jiného trénování nadějných sportovců a někdo jiný zase vidí smysl v záchraně planety nebo budování kariéry. Mnoho lidí nezná svůj smysl, a tak jen čekají, co jim život nadělí. Pokud však chcete rozvíjet pozitivní myšlení, potřebujete si sami takový smysl definovat.

Ten má v životě mnoho podob. Pro někoho je měřítkem úspěchu, v jakém voze jezdí do práce, pro jiného v jak velkém domě žije a někdo měří úspěch velikostí bankovního konta. Co pro vás znamená slovo úspěch? Můžete si za tímto slovem představit cokoliv na světě, abyste toho však dosáhli, budete mít potřebu plnit cíle. Když je plnění cílů prováděno zdravým a ne příliš posedlým způsobem, přispívá k životnímu štěstí a naplnění. Pravdou ovšem je, že jen 2 % celé populace věnují svůj čas pravidelnému stanovování a vyhodnocování svých cílů. A z knihy Napoleona Hilla víme, proč tomu je. Nenechte se oslabit strachem a rozhodněte se plnit si své sny a cíle. Je to nejlepší cesta k duševní pohodě.

Zdroje a doporučená literatura

Kniha Naučený optimismus a kniha Vzkvétání od Martina Seligmana