Článek
Řeknu vám jedno tajemství, o kterém vím, že už ho sami víte. Jen je pro vás možná malinko složitější si toto tajemství přiznat a začít jej opravdu žít. Tím tajemstvím je, že právě teď a tady, v tuhle chvíli, je to dokonalé. To, jak nyní vypadáte, co jste doposud dokázali a jak jste to dokázali, je prostě dokonalé. Dokážete to takhle vnímat? Zkuste si schválně upřímně odpovědět na první otázku.
Dokážu se na svůj život teď a v tuhle chvíli dívat jako na dokonalý výsledek mé minulosti?
Jste schopni vidět sebe sama v tom nejlepším světla, nebo máte pořád ve své hlavě nějakou jinou představu o dokonalosti? Nějaká jiná očekávání?
Pokud ano a pokud si nejste schopni uvědomit, prožít, dovolit a připustit svou současnou dokonalost, zkuste se sami sebe zeptat na další otázku:
Kde se v mé mysli vzala ta očekávání a představy o dokonalosti, která mi právě teď a v tuto chvíli brání přijmout sebe sama a své výsledky jako dokonalé?
Dokážete najít odpověď na takovou otázku? Ta odpověď je samozřejmě snadná. Očekávání a představy o dokonalosti získáváme z prostředí. Proto pokud každý několik desítek minut, možná hodin, trávíte svůj čas třeba na sociálních sítích, kde můžete pro svou mysl získat tisíce obrazů bohatství, úspěchu a krásy, tak už máte odpověď, kde se vzala veškerá ta očekávání. A určitě je nemusíme hledat jen na sociálních sítích. Možná je do naší mysli už zaseli naši rodiče, trenéři nebo jen kamarádi v dětství. Když nám dávali najevo, že prostě nejsme dost chytří, hubení, rychlí, šikovní, nadaní atd…
A tak možná i celý život žijeme v nastavení, že nejsme dost a máme ve své mysli nějakou představu dokonalého stavu, kterého bychom měli chtít dosáhnout. A možná jsme to už několikrát zkoušeli, stálo nás to hrozně moc sil a toho dokonalého výsledku ne a ne dosáhnout. A víte, proč se nám to většinou nedaří? Je to právě proto, že dokud máme ve své mysli nahraný vzorec „nejsem dost“, tak prostě nikdy nemůžeme být schopni dosáhnout dokonalosti. Problém je v tom, že se snažíme o dosažení nějakého obrazu dokonalosti, který nám do hlavy většinou nahrál někdo jiný, a dokud ten někdo jiný nepřijde a neřekne nám, že už jsme teda dost dobří, tak to sami jen těžko zvládneme.
Pravdou je, že vždy totiž můžeme být lepší. Vždy můžeme být přece rychlejší, hubenější, silnější atd. Položte si ale třetí otázku:
Co potřebuji, abych se alespoň přiblížil nějaké mé současné představě o dokonalosti?
Odpověď je snadná. Potřebujeme energii. Není tajemstvím, že pro jakékoliv životní zlepšení a pro růst čehokoliv na tomto světě potřebujeme energii. Může nám ale dodat energii taková myšlenka nebo představa?
Dovolím si tvrdit, že nikoliv. Protože já sám jsem se naučil vnímat své myšlenky a představy jen jako pouhopouhá semínka budoucnosti. A jen já, teď a tady v této současnosti mohu převzít zodpovědnost, jaká semínka zasadím do úrodné půdy a jaká ne. Každý dobrý zahradník ví, že každé semínko potřebuje energii pro svůj růst. Je to energie v podobě vody pro zavlažení, občas trochu hnojiva, které dodá živiny, a samozřejmě teplo a energii ze slunce. Ve chvíli, kdy to nejvzácnější a nejkvalitnější semínko pohodíme v poušti, tak z něj nic nevyroste, protože nebude mít dost energie. Stejně tak nemůžeme očekávat, že když dnes zasadíme semínka, že už zítra dostaneme úrodu. Položte si ale čtvrtou otázku.
Co je energií pro mé myšlenky a představy – semínka mé lepší budoucnosti?
Zdrojem energie pro naše myšlenky jsou naše emoce. Každá emoce v sobě nese nějakou energii. Jsou emoce, které v sobě nesou energii, která naše myšlenky nepodporuje v růstu, a naopak emoce, které nám nedovolují v růstu přestat. A právě v tuto chvíli se pojďme vrátit k druhé otázce, kterou jste si položili na začátku dnešního podcastu. Kde se v mé mysli objevily představy o dokonalosti a další očekávání?
Chci tím říct, že právě odpověď na tuto otázku může být zdrojem problému, proč nemáme v životě dost energie, kterou zákonitě potřebujeme, abychom dosáhli nějakého zlepšení. Pokud totiž žijeme v nějaké iluzi dokonalého výsledku, kterého stejně nejsme schopni dosáhnout, protože jsme se stali závislí na uznání někoho jiného, tak v nás toto nastavení vyvolává takové myšlenky a emoce, které nedávají zdravou energii potřebnou k růstu. Abyste to lépe pochopili, zkuste se vcítit do té své představy o dokonalosti. Pokud se vám nedaří výsledku dosáhnout a nejste schopni sama sebe přijmout jako dokonalost v současném okamžiku, tak možná můžete prožívat emoce jako strach, smutek, naštvání a možná i agresi. A teď si představte, že tyto emoce vytvářejí prostředí, ve kterém mají růst vaše semínka. Tedy vaše myšlenky a představy. Představte si tyto emoce jako vodu, kterou máte zalévat své políčko. Můžete s takovou vodou očekávat bohatou úrodu?
Emocionální batoh
Naprosto chápu, že pokud nemáte problémy s přijetím sebe sama, tak se vám pravděpodobně daří v životě sama sebe rozvíjet. Ne každý ale měl v životě takové štěstí. Často si životem neseme batoh plný nevyřešených traumat a přesvědčení, které nás táhnout ke dnu. Jak odložit ten náklad a přestat v sobě hromadit vše špatné? Řešení nosíme každý sám v sobě. Klíčem, který pomáhá odlehčit život od nevyřešení minulosti, je právě naše sebeláska.
Mám tím na mysli, že dokud budeme žít v iluzi nějaké dokonalosti a neuvidíme sami sebe v zrcadle jako dokonalou a úplnou bytost, tak právě kvůli tomu nemáme dost energie, abychom dosáhli nějakého zlepšení. Já chápu, že se to možná snadno řekne, a že když člověk o tom takhle mluví, tak rozum říká, jasně, na tom něco bude… Jenže pak většinou přichází ta další otázka, tedy: Jak toho dosáhnout? Jak se zbavit sebepochybování a vidět se v tom nejlepším možném světle? Upřímně řečeno, musím se přiznat, že i mně samotnému trvalo pěknou řádku let, než jsem tohle pochopil, a také teď vím, že jsou oblasti v mém životě, kde bych se rád posunul, ale přesně tyhle vzorce a bloky mi v tom brání. Jenže mně to nevadí. Protože už vím, jak s tím pracovat, a tak s tím pracuju.
Důležité je nechtít to změnu hned. Každá změna zkrátka potřebuje čas. Je to proces, který stojí za to. Není potřeba být z toho smutný, protože každá špatná zkušenost z nás dělá silnější osobnost a otevírá nové příležitosti. A Jaká je Vaše zkušenost? Dokážete mít sami sebe na první místě? Mít sami sebe zdravě rádi a přijmout se takoví jací jste? Budu rád, když budete sdílet své zkušenosti do komentářů pod článkem.
