Článek
Možná je vám některá z vět dobře známá. Ne snad že byste je vykřikovali venku na ulici, ale dost možná jsou to myšlenky, které se vám honí hlavou a nevíte, jak se jich zbavit. Opravdu jsme tak špatní? Jak máme dělat ještě víc, abychom se zavděčili, když už teď padáme na hubu? Podobné myšlenky jsou jen známkou negativního zacyklení. Je to stav vnitřního světa, který člověka táhne ke dnu, ale který ani v nejmenším nic nevypovídá o jeho skutečných kvalitách a hodnotě.
Láhev s vodou
Pojďme si to vysvětlit na láhvi s vodou. Představte si, prosím, úplně obyčejnou skleněnou láhev s úplně obyčejnou čistou vodou. Na láhvi je pouze nenápadná etiketa s nápisem Pitná voda. Není tam nic ve smyslu jako ledovcová voda, pramenitá voda, minerální voda ani žádný jiný prvek, který by upoutal vaši pozornost, abyste si chtěli koupit zrovna tuhle konkrétní láhev vody.
Jaká by mohla být cena takové obyčejné vody v supermarketu, kde bude vystavena mezi desítkami dalších nápojů? Řekněme, že by taková láhev mohla stát třeba deset korun. Nyní se přesuňme na čerpací stanici u dálnice. I zde je naprosto stejná láhev vody, jen nabídka je menší a stejná láhev už nestojí deset, ale patnáct korun. Ta samá voda je dražší o pět korun, ale jediné, co se změnilo, je prostředí, ve kterém vodu nabízíte. A nyní se, prosím, zamysleme, co udělá s hodnotou této obyčejné láhve s vodou, pokud ji budete prodávat na letním koncertě, když venku praží sluníčko? Kolik byste byli ochotni zaplatit za stejnou láhev vody, když se budete na konci svých sil plazit vyprahlou pouští?
A nyní si ještě představte, že si v tom supermarketu místo obyčejné láhve s vodou koupíte tu nejdražší vodu, co tam mají. Pravděpodobně to bude ledovcová voda slibující zázračné účinky, která bude natočena v krásné designové láhvi. Možná jste za tu láhev zaplatili i dvacetinásobek oproti obyčejné vodě. A možná z toho máte dobrý pocit, protože pijete vodu s větší hodnotou. Nevidím na tom nic špatného. Zkusme se ale zamyslet.
Co se stane s touto drahou láhví vody, pokud ji odnesete do nepříznivého prostředí? Jakou hodnotu pro vás bude mít tato drahá voda, když svou láhev necháte týden odevřenou v hloubi uhelného dolu? Vychutnali byste si ji ještě? Dovolili byste vůbec, aby tak drahá voda skončila podobným způsobem?
Poznej svou hodnotu
Možná se v životě občas cítíte bezcenní. Možná se trápíte, že váš život nemá hodnotu pro lidi, kteří pro vás znamenají všechno. Nezáleží na tom, zda se vám vybaví životní partner, odrostlé děti nebo snad kamarád či kolega v práci. Máte odvahu se zeptat, jakou hodnotu máte sami pro sebe?
Pojďme si uvědomit, že nejsou důležitá slova druhých lidí. Mnohem důležitější jsou slova, která říká náš vnitřní hlas. Právě tento hlas má zásadní vliv na to, jak vnímáme sami sebe. Však uznejte. Když sami neznáme svou vlastní hodnotu, a když si sami sebe nejsme schopni vážit za to, jací doopravdy jsme, jak něco podobného můžeme chtít po druhých lidech? Jak můžeme očekávat, že nás druzí ocení, když to sami nedokážeme?
Chtěl bych tímto podcastem říct, že když si nás druzí lidí neváží nebo nejsou schopni ocenit, co vše pro ně děláme, tak to nutně neznamená, že musíme začít dělat ještě víc, aby si nás vážit začali. Možná si nás přestali vážit právě proto, že životy druhých upřednostňujeme před tím vlastním. Možná si jen všimli, že jsme sami pro sebe ztratili hodnotu. Tak proč by si nás měli cenit, když to sami neumíme?
Proč si mě druhý přestal vážit?
Je možné, že dříve to bylo jiné. Možná si vzpomenete na chvíle, kdy vás partner nosil na rukou, na chvíle, když děti projevily vděčnost za každou vaši pomoc, nebo když vás šéf za každý úspěch chválil před vašimi kolegy. Možná jste také měli před lety pro druhé lidi podobnou hodnotu jako ta nejdražší láhev vody na celém světě. Otázka proto zní, kam se ta hodnota vytratila?
Asi neznám člověka, pro kterého by nebylo příjemné slyšet lichotku, chválu a jiná slova, kterými nás druzí lidé oceňují. Je to jako like na sociálních sítích. Snadno se na těch slovech staneme závislí a chceme ještě víc. A když ta slova nepřicházejí, začínáme pochybovat a přemýšlíme, co děláme špatně. A tak se začneme snažit ještě víc, někdy se můžeme pro druhé přetrhnout a slova chvály stejně nepřichází. A čím více energie věnujeme druhým lidem, tím méně ji máme pro sebe. Výčitky, pochyby a lítost se násobí a hlas v našem nitru, který nás táhne ke dnu, je stále silnější. Je to hlas Slabého já, který se nás jen snaží chránit před další bolestí. Proto nás drží zkrátka.
Možná si teď říkáte, jak z toho ven. Jak vypnout sebetrýznící myšlenky a získat zpět svou sebehodnotu navzdory názorům a chování druhých lidí. Není důležité bádat, kam se naše hodnota vytratila nebo kdo nás o ni okrádá. Možná jen nemáme zdravě nastavené hranice, a proto dovolujeme druhým lidem brát si, co se jim zachce. Možná jste se skutečně dostali do prostředí plného toxických lidí, kteří otrávili váš svět. Je ale pouze na vašem rozhodnutí, kdy z takového prostředí odejdete a budete se soustředit na slova, která říká váš vnitřní hlas, a ne na slova, která říkají druzí lidé.
Pamatuji si, když jsme na střední škole podnikli exkurzi do čističky odpadních vod. Na začátku jsme viděli, co vše z města přiteklo v kanalizaci a následně jsme prošli celý proces čištění. Voda na začátku pro nás neměla žádnou hodnotu a slabší jedinci museli utéct před tím zápachem. Na konci celého procesu se průvodce zastavil u výpusti vyčištěné vody, která vytékala do řeky. Byla průzračně čistá. Tak čistá, že pokud bychom nevěděli, jaká voda na začátku přitéká, bez ostychu bychom se z ní napili stejně jako z kupované vody v supermarketu. Člověku se nechtělo věřit, že ještě před několika hodinami se mu nad stejnou vodou zvedal žaludek. S životem to může být podobné. Nezáleží na tom, jakou hodnotu má pro nás dnes, ale jakou bude mít zítra a co uděláme, abychom z něj odstranili vše, co jeho hodnotu snižuje. Záleží na každém z nás, zde se rozhodneme život očistit od všeho, co v našich očích snižuje jeho hodnotu.
