Hlavní obsah
Seberozvoj

Psycholog doporučuje: Přestaňte utíkat před stresem. Cestu ke štěstí máte v sobě

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: shutterstock

Prožívat štěstí, když je člověk zavalen stresem a starostmi, není snadné. Stávají se z něj pomíjivé momenty života, kterých je čím dál méně. Pojďme se zamyslet, jak to změnit a stát se továrnou na štěstí.

Článek

Co vám chybí ke štěstí?

Je to snad lepší postava? Více peněz? Více lásky? Lepší zdraví či snad práce? Anebo snad jen potkat toho správného partnera?

Ať je vaše odpověď jakákoliv, mám pro vás zprávu, která se vám pravděpodobně nebude příliš líbit. Dokud budete přemýšlet nad otázkou – Co mi chybí ke štěstí? –, nikdy se to nezmění. Když budete žít v přesvědčení, že máte nedostatek peněz, lásky nebo zdraví, vždy to bude vaše realita. Nikdy nebudete mít dostatek, protože si myslíte, že pro štěstí potřebujete mnohem víc. S tímto nastavením jste rozhodnuti pro život v nedostatku.

Pravda, některým lidem se podaří pod tímto nastavením získat hromadu peněz nebo vystřídat hodně partnerů. Opravdové štěstí ale nepoznají. I pocit nedostatku a nejistoty může být motivem pro získávání lepších výsledků. Otázka ovšem zní, jakým způsobem potom svých výsledků dosáhneme a jaké pocity při tom prožíváme?

Nikdy dost

Nevidím nic špatného na vydělání velkého množství peněz ani na dosažení mimořádných výsledků v jakékoliv životní oblasti. Je to součást šťastného a bohatého života ve všech jeho oblastech. Problém může být, pokud člověk své štěstí a vnitřní bohatství lepšími výsledky podmiňuje.

Zkusme se nyní na celou věc podívat z jiného úhlu pohledu. Pokud člověk žije v nastavení nedostatku, nikdy nemá dost a nikdy není v životě opravdově šťastný. Lidé s podobným nastavením často opakují slova a myšlenky typu: chybí mi peníze, chybí mi láska, chybí mi zdraví… A čím častěji podobné myšlenky a slova opakují, tím více se stávají realitou. Tato slova se stávají afirmacemi jejich života. Když jsem pochopil opravdovou sílu afirmací, mnohokrát jsem si vzpomněl na svou minulost a starý způsob myšlení, kterým jsem sám sobě bránil poznat pocit opravdového štěstí. Změnit se mi to podařilo až v momentě, kdy jsem dokázal svou mysl přepnout, což nemusí být tak těžké, jak se může na první pohled zdát.

Pokud se vám už nyní vybavují myšlenky a slova, se kterými se upínáte na vše, co vám v životě chybí ke štěstí, možná prožíváte nepříjemné pocity a emoce. Pokud je to tak, dovolte mi vám pogratulovat. Možná to totiž znamená, že jste byli ochotni přijmout a připustit, že problém se nachází ve vašem nitru. Pokud snad prožíváte pochyby nebo opovržení a říkáte si, že je to celé jedna velká hloupost, tak možná ani nedává smysl, abyste četli dál. Abychom totiž byli schopni v životě cokoliv změnit, potřebujeme dokázat něco přijmout a připustit sami sobě, že děláme něco špatně. Protože pokud není člověk schopen projít tímto první krokem a myslí si, že je bez chybičky, tak mu pravděpodobně ke štěstí nic neschází.

Dovolte si přepnout

Jak se ale zbavit oněch nepříjemných pocitů ze života v nedostatku? Čtenáři našich kurzů už vědí, že dokud člověk žije pod tíhou negativních událostí, získává negativní myšlenky a prožívá negativní emoce. A s nimi člověk dokáže jen těžko dosáhnout pozitivního života. A přesně ony zmiňované negativní prožitky jsou důsledkem života v nedostatku. Proto potřebujeme svou mysl přepnout na lepší život a začít nad životem přemýšlet z pohledu dostatku. Ptáte se jak?

Stačí si jen položit správnou otázku. Například místo toho, abychom přemýšleli nad otázkou Co mi chybí ke štěstí?, si můžeme položit otázku Co mě v současné době dělá v životě šťastným? Zkuste se jednoduše přestat trápit tím, co vše vám v životě schází, a začněte prožívat vděčnost za to, co vše už dnes máte. Věřte, že každý člověk na této planetě se může ohlédnout do své minulosti a vidět tam hromadu neštěstí nebo trápení. A takových lidi je většina. Ovšem stejně jako ze své minulosti čerpáme energii v podobě záště nebo lítosti, tak se můžeme rozhodnout čerpat energii v podobě vděčnosti a radosti. Je to jen o tom, co ve své minulosti hledáme a také na co se chceme soustředit v přítomném okamžiku. Je to jen  o tom dovolit si přepnout z myšlení v nedostatku na myšlení v hojnosti.

Když člověk zcela dobrovolně zahlcuje svou mysl negativními informacemi ze svého prostředí, nemůže se potom divit, že se tyto informace odrážejí do způsobu jeho myšlení. Když jsem před lety začal se životní změnou a přepínal svou mysl z nedostatku na hojnost, jednou z prvních věcí, co jsem udělal, bylo přestat sledovat televizní zpravodajství a přestat se obklopovat lidmi, kteří si pořád na něco stěžují. Ne nadarmo se říká, že člověk je průměrem pěti lidí, se kterými tráví nejvíce času. A tak když jsem si ujasnil, kým se chci stát a jaký život chci žít, bylo už snadné si zvolit, s jakými lidmi se chci potkávat a jaké informace chci pravidelně vstřebávat.

Někteří lidé mají ze života v dostatku, chcete-li v hojnosti, strach. Myslí si, že když budou žít v nastavení mám dostatek lásky, peněz, zdraví a podobně, že tímto způsobem přijdou o pokoru a stanou se z nich arogantní blbci. To je ale velký omyl. O pokoru přicházíme a svou aroganci získáváme právě ve chvíli, kdy jsme nebyli ochotní přijmout sami sebe a chceme jen svému okolí neustále dokazovat, že jsme dost dobří. Aroganci a ztrátu pokory vidím jen jako důsledek nízkého sebepřijetí. Je to jen dopad toho, že jsme nebyli schopni ve svém nitru najít dostatek vnitřní síly.

Možná si teď říkáte, že to celé dává smysl. Současně vás ale napadají pochyby. Jak v sobě probudit vnitřní sílu, když mám v hlavě jen starosti? Je nedovolit, aby mi každodenní stres házel klacky pod nohy? Podobnou otázku dostal psycholog Petr Pacher od jednoho ze čtenářů seberozvojového FC magazínu. Dovolte mi sdílet jeho doporučení:

„Za prvé bych řekl, že je zapotřebí se naučit oddělovat pojmy. Nazývat věci pravými jmény. V momentě, kdy se bavíme o stresu, o obavách, tak to není myšlení, ale emoce. A pokud cítění pro nás není komfortní a prožitky jsou bolestivé, tak řešení nevymyslíme. Zpravidla jediné, co mysl vytvoří, je útěk. A buď vědomý, nebo nevědomý. Čili já bych doporučil naučit se pojmenovávat, co cítíme, a setrvat s tím pocitem přiměřenou dobu, aby nám samotným zevnitř došlo, co vlastně potřebujeme. Rozhodně nedoporučuji čekat, až řešení přijde z venku, nebo dokonce až někdo přijde a řekne nám, co máme dělat.“

Zdroje a doporučená literatura

Magazín FC workshop - Cestou vnitřní síly

Kniha Miluj svůj život od Louisa L. Hay

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz