Článek
STRACH!
Co cítíte, když vyřknete to slovo?
Jaká vzpomínka se vám vybaví jako první?
Strach je pouhá emoce, která má svůj význam a účel. Stejně jako radost, naštvání, vztek nebo nadšení. Každá emoce má svůj význam. Měli bychom je vnímat pouze jako nositele energie, protože nikoliv myšlenka, ale až následná emoce nás vede do akce. Proto nestačí o věcech jen přemýšlet, pokud chceme se svým životem něco udělat. Potřebujeme nejprve získat emoční vazbu k dané činnosti. Až potom se dokážeme hnout z místa.
Nejprve pochop, až potom ovládej
Když člověk nerozumí vlastním emocím, těžko s nimi může chtít dále pracovat a učit se je ovládat. Je to stejné jako řízení auta. Pokud už zvládáte řídit auto, jistě nad tím nemusíte přemýšlet. Víte, k čemu jaký pedál a tlačítko slouží. Věděli jste to ale od prvního momentu, nebo jste se to museli nejprve naučit? A co pokud byste dnes sedli do stíhačky, dokázali byste se odlepit od země? Pokud nepatříte mezi zkušené piloty a máte v sobě nějaký pud sebezáchovy, strach vám nedovolí na cokoliv sáhnout, natož mít ambice někam letět. Strach vás bude chránit, a díky němu neublížíte ani sobě, ani nikomu jinému.
Pojďme si neprve přiznat, že před strachem nelze utíkat. Jakmile člověk jednou utíkat začne, většinou ho strach stejně někde dožene a nejčastěji je to ve chvíli, kdy to potřebuje nejméně. Napadlo vás někdy, kde se v nás bere ona potřeba utíkat před strachem? Proč máme pocit, že strach je jen něco špatného?
Zkusme se ponořit do našeho dětství. Jaká slova jste slýchávali od svých rodičů, když jste projevili strach? Byla to slova jako „Nebuď srab“ nebo „Velké děti už se přece nebojí“? V častých případech jsme byli rodiči vedeni k tomu, že mít strach je špatné. Když jsme potom jako děti v kolektivu projevili svůj strach, ostatní kamarádi se nám začali vysmívat, což jen prohloubilo nepříjemné pocity spojené se strachem. Pojďme si nejprve říct, že strach není třeba vnímat jen jako nepřítele. Zkusme si říct, že není ani dobrý, ani špatný. Strach je nástroj našeho těla a naše mysl může rozhodnout, jak s tímto nástrojem bude nakládat. Když vezmete do ruky nůž, také se můžete rozhodnout, zda jej použijete jako zbraň a někomu ublížíte, nebo jako nástroj, se kterým vykonáte kus dobra. Podobně můžeme vnímat také náš strach.
Pochopit proč
Samotnému mi pomohlo pochopit systém a funkci strachu. Když jsem zjistil nejen jak, ale především proč se člověk bojí, snadněji jsem se naučil se strachem pracovat. Sám jsem v sobě nosil a vlastně pořád ještě nosím spousty strachů. Strach, že nejsem dost dobrý… Strach, co si o mně myslí druzí lidé… Strach z budoucnosti, když náhodou něco nevyjde… Dnes už ale vím, že před žádným strachem není třeba utíkat, respektive že to nedává smysl. Když jsem si uvědomil, že mít strach není ostuda ani nic špatného, dovolil jsem si ho prožít, tak jsem pak s čistou hlavou našel řešení.
Pokud znáte tvorbu Napoleona Hilla a četli jste například jeho knihu Myšlením k bohatství, tak možná víte, jak autor jedné z nejprodávanějších knih osobního rozvoje na světě mluví o strachu. Hill ve svých knihách označuje strach jako příčinu každého neúspěchu a mluví o něm jako o největším příteli, kterého musíme pokořit. Je to asi jedna z mála věcí, na které se s Hillovými myšlenkami nedokážu shodnout. Jsem přesvědčený, že bojovat se strachem je předem ztracený boj. Strach je jedna z nejsilnějších lidských emocí, a když chápete jeho význam a způsob, jak funguje, dojdete možná také k podobnému závěru jako já. Tedy že boj se strachem končí většinou jen útěkem a že každý útěk nás stojí jen další energii.
Primitivní nástroj
Strach je jeden z nejprimitivnějších nástrojů manipulátorů, kteří jen chtějí udržet vládu nad životem druhých lidí a dělat si z nich loutky. Když má člověk strach, uvěří čemukoliv a poslouchá jako poslušný pejsek. Myslím si, že není potřeba chodit daleko. Zkusme si uvědomit, jak v posledních několika letech celou společnost ovládá strach. A nebudu nikomu nic nalhávat. Když propukla v Evropě covidová pandemie a pomalu vteřinu po vteřině všechna zpravodajství šířila otřesné zprávy, také jsem měl strach. Tehdy jsem si uvědomil, jakou moc mají informace na mé chování a jak málo stačí, abych se nechal ovládat strachem.
Nechci nyní řešit, jak moc byl a nebyl strach ve společnosti oprávněný nebo jak moc oprávněný je strach ve společnosti nyní. Strach tu vždy byl a vždy tu bude. Je to normální a je to dobře. Vždy když přijde něco neznámého, tak máme strach. Vždy když chceme udělat něco, co jsme nikdy dřív nedělali, tak máme strach. Tato emoce nám jednoduše říká: „Bacha, tohle už moc dobře znám, tohle může být nebezpečné…“ Nebo říká: „Bacha, tohle ještě neznám, tohle může být nebezpečné…“
Strach cítíme, když stojíme před novou výzvou. Pro mě se strach stal znamením nejen něčeho špatného, co mě může ohrozit, ale také něčeho dobrého, díky čemu se můžu někam posunout. Když si člověk dovolí strach prožít a přestane plýtvat svou energií pro boj se silnějším protivníkem, zbývá mu potom energie pro spolupráci. Když prožiju jakoukoliv formu strachu, naučil jsem se spouštět vnitřní dialog, kde si pokládám 5 následujících otázek:
- Z čeho máš strach?
- Z jakých zkušeností a informací tvůj strach pochází?
- Znáš někoho, kdo má jinou zkušenost?
- Co nejhoršího by se mohlo stát?
- Jaká je pravděpodobnost, že se to opravdu stane?
Samozřejmě že na podobné otázky není člověk schopen odpovědět v momentě, kdy je strachem paralyzován. Nejprve je potřeba strach prožít, a když odezní a uklidním se, začínám se ptát a vyhodnocovat. Několikrát jsem díky těmto otázkám už zjistil, že můj strach nebyl způsobený žádným objektivním nebezpečím, nebo jsem objevil nějakou novou životní příležitost. Díky podobným otázkám ale můžete také zjistit, že jste se stali obětí nezdravé manipulace, kde jste ovládáni strachem. A jak se vám daří pracovat se strachem? Necháte se snadno ovládnout, nebo víte jak na něj? Budu moc rád za všechny zkušenosti, o které se podělíte do komentářů.
Zdroje a doporučená literatura:
Molekuly Emocí od Candance B Pert
Myšlení rychlé a pomalé od Daniel Kahneman
Myšlením k bohatství od Napoleon Hill
